Od začátku prosince platí nový zákon o prokazování původu majetku. Koho se týká?
| 12.12.2016 | Zdeněk Bubák, zpráva Ministerstva financí | |
 Mezi více legislativními novinkami, které od začátku prosince ovliňují naše životy, jako je elektronická evidence tržeb, nový zákon o spotřebitelském úvěru a regulace distribuce životního pojištění, se tak trochu ztrácí nový zákon o prokazování původu majetku. Tento zákon rozšiřuje možnosti Finanční správy vypátrat nepřiznané a zatajené příjmy a následně je zdanit.
Nový zákon o prokazování původu majetku, který nabyl účinnosti 1. prosince 2016, umožňuje Finanční správě vyzvat k prokázání příjmu poplatníka, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných zdrojů.
Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši až 100 procent takto doměřené daně.
Šestice nejčastějších mýtů o novém zákonu podle Ministerstva financí
Ministerstvo financí se k novému zákonu o prokazování původu majetku pokusilo vyvrátit některé mýty, které ve veřejnosti s tímto zákonem kolují. Zde je seznam mýtů a informace Ministerstva financí uvádějící věci na pravou míru.
Žebříček podílových fondů najdete zde
Mýtus č. 1: Zavádí se plošná majetková přiznání
Nikoliv, jedná se o individuální nástroj. Vztahuje se jen na ty poplatníky, u kterých správce daně zjistí nesrovnalosti, tedy poplatníky, kteří pravděpodobně dle dostatečně důvodného podezření porušili povinnost daň přiznat a zaplatit. Občané, kteří řádně plní své povinnosti, se nemusejí obávat žádné zbytečné administrativy.
Mýtus č. 2: Stát chce prokázat původ majetku, který nebyl zdaněn
V tomto případě jde o nedorozumění zapříčiněné zjednodušeným názvem zákona. V České republice není obecná daň z majetku a Ministerstvo financí nenavrhuje její zavedení. Ve skutečnosti se zákon týká prokazování (ne)zdanění příjmů. Tuto povinnost mají poplatníci již dnes. Porovnává se nárůst jmění, nikoli jmění, resp. majetek jako takový.
Mýtus č. 3: Zavádí se 100% zdanění
Podstatou zákona je zdanit příjmy odpovídající hodnotě majetku, u kterého nebylo prokázáno pořízení z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhaly. Na takové příjmy se uplatní standardní sazba daně z příjmů - 15 % u fyzických a 19 % u právnických osob. Penále se nevypočítává z nezdaněných příjmů, nýbrž právě ze stanovené daně. Maximální možné zatížení daňového subjektu tak při spojení 100% penále a standardní sazby daně z příjmů může být ve výši 30 %, resp. 38 % příjmu, který měl být zdaněn.
Mýtus č. 4: Každý zámožnější člověk se stane podezřelým
Finanční správa může poplatníka vyzvat k prokázání příjmu pouze tehdy, pokud u něj rozdíl mezi přiznávanými příjmy a nárůstem majetku či spotřeby přesahuje limit 5 milionů korun. Navíc musí svoje pochybnosti podložit relevantními důvody.
Mýtus č. 5: Zákon přenáší důkazní břemeno na poplatníka
V oblasti daní obecně platí, že poplatník nese důkazní břemeno. To je základní princip daňového práva obsažený v daňovém řádu. Nový zákon v tomto ohledu nic nemění, pouze upřesňuje pravidla pro případy zjištěných nesrovnalostí u nárůstu jmění v částce přesahující stanovený limit, který nemá odraz v deklarovaných příjmech.
Mýtus č. 6: Zákon je retroaktivní
Zákon nepůsobí nazpět. Nové kompetence finančních úřadů je možné použít pouze tam, kde dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně, která má základní délku 3 roky a může se vyšplhat maximálně na 10 let. Původ majetku nabytého před touto lhůtou poplatník nemusí prokazovat. Jediné, co je třeba prokázat, je skutečnost, že daným majetkem poplatník disponoval před uvedenou lhůtou.
Přehled podílových fondů - ceny, výkonnost, poplatky, vývoj - najdete zde
všechny články | |
Dále v rubrice
Jaké jsou plány XTB pro rok 2024?
Společnost XTB, globální fintech poskytovatel online investiční platformy a mobilní aplikace, představila svoje plány pro rok 2024. Zároveň oznámila nový milník – její služby nyní využívá jeden milion zákazníků po celém světě. Tento úspěch přišel něco málo přes tři roky poté...
|
Platby na kontakt: hodně klientů, málo plateb
Snazší posílání peněz mezi lidmi pomocí telefonního čísla namísto čísla bankovního účtu už půl roku umožňuje služba Platby na kontakt. Za tu dobu se do ní přihlásilo půl milionu klientů šestice bank, které tento typ transakcí umožňují...
|
Digitalizace bank - co si nově můžete sjednat online?
Banky svým klientům stále více nabízejí možnost sjednání produktů a služeb z pohodlí domova. Novinky v online sjednání představila Raiffeisenbank a ČSOB. Raiffeisenbank umožňuje od poloviny března právnickým osobám zakládat účty online a klienti ČSOB...
|
Co je to flipování nemovitostí a vyplatí se vůbec někdy?
Flipování nemovitostí, proces nákupu a rychlého prodeje nemovitostí za účelem zisku, se v posledních letech stalo populární investiční strategií. Na českém trhu lze v roce 2024 očekávat pokračující zvyšování poptávky po bytech, zejména...
|
všechny články v rubrice
|