Češi euru důvěřují, doma jím ale platit nechtějí
| 19.7.2018 | František Mašek s využitím tiskové zprávy České bankovní asociace | |
 Přijme někdy Česká republika euro? Vztah Čechů k této měně působí poněkud schizofrenicky. Na jedné straně jsme podle série průzkumů Eurobarometer, zadávaných Evropskou komisí v EU největšími odpůrci jednotné evropské měny. Podle červnového průzkumu České bankovní asociace (ČBA) preferuje nicméně 57 procent českých občanů při cestách do zahraničí, i mimo eurozónu či USA, euro před dolarem. A 45 procent dotázaných považuje euro za stejně stabilní měnu jako před finanční krizí.
Firmy mají na účtech v eurech až pětinu úspor, v této měně mají také 18 až 28 procent všech úvěrů. Ani v podnikatelské sféře však nemá přijetí jednotné evropské měny jasnou podporu. Obavy z tohoto kroku mají hlavně menší podnikatelé a firmy, počkat s přechodem na euro, nebo nejasný názor na tento krok má 76 procent podnikatelů, oslovených Hospodářskou komorou ČR.
Srovnání bankovních osobních účtů na Finparádě
S eurem, jako jedinou měnou EU, nesouhlasí podle šetření Eurobarometeru z loňského listopadu 73 % Čechů, kteří jsou tak největšími odpůrci eurozóny. Přijmout euro, k němuž se ČR jako další země, zavázala v roce 2004 při vstupu do EU, chce jen třetina Čechů. Naproti tomu Slovensko má euro od roku 2009. Porovnávat situaci s touto zemí je ale podle ekonomického analytika ČBA Miroslava Zámečníka problematické „Situaci před přijetím v Česku a na Slovensku nelze vůbec srovnávat. Souvisí s jejich zkušenostmi se samostatnou slovenskou měnou po měnové odluce v roce 1993, kdy slovenská koruna v porovnání s českou korunou oslabila a po většinu doby své existence se nevrátila na paritu 1:1 s korunou českou,“ dodal.
V zahraničí euro vítáme
Češi euro jako domácí měnu nechtějí, jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se ale nebrání. Podle červnového průzkumu ČBA se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví právě eurem (57 %) než dolarem (26 %), případně obojím (17 %). A pokud jim po návratu domů nějaká hotovost zbude, většinou (77 %) si ji schovají pro některou další cestu. Podle Zámečníka může být příčinou snaha vyhnout se poplatkům za směnu eur zpět na koruny. Ale i fakt, že téměř polovina dotázaných považuje euro navzdory nedávné finanční krizi za stabilní měnu.
V případě úspor ale nemůže euro koruně konkurovat. Více, než čtyři pětiny střadatelů, spoří v korunách. A eurové půjčky domácnostem se v Česku prakticky neexistují. Podle Zámečníka to svědčí o důvěře v naši měnu a v její stabilitu. A u úvěrů i o tom, že jsou úrokové sazby u korunových hypoték pro klienty výhodné.
Je však třeba dodat, že koruna vůči euru přes řadu výkyvů a dočasné umělé oslabení díky dřívější politice ČNB, dlouhodobě spíše posiluje a tento trend může podle expertů díky pokračující konverzi české ekonomiky k EU pokračovat. Pokud tomu tak skutečně bude, platí, že čím později přijme ČR euro, tím v lepším kurzu budou jednou přepočítávány korunové úspory na eurové. Investorům přináší ovšem tento přístup starost navíc. Eurozóna nabízí daleko více investičních příležitostí, než český trh. A pokud bychom již měli euro, nebylo by třeba počítat s měnovým rizikem a zajišťovat se proti možnému posilování koruny, což není zadarmo.
reklama
|
Podniky využívají euro více, neznamená to však větší podporu
Zatímco domácnosti drží podle tiskové zprávy ČBA na účtech v eurech jen 2 - 3 procenta úspor, podniky mají v eurech 18 až 28 procent vkladů. Podíl eurových úvěrů se podle hospodářského cyklu a vývoje kurzu v posledních deseti letech pohyboval od 18 do 28 %. Úvěry v eurech představují logické řešení pro firmy, které mají inkasa v eurech a s investicemi z dovozu z eurozóny. Snaží se tak vyhnout poplatkům za měnové zajištění.
Ani mezi podniky ale nemá přijetí eura větší podporu. Naopak, podle posledního šetření Hospodářské komory ČR není 76 procent firem přesvědčeno, že je otázka přijetí eura v ČR aktuální, či na ni nemají názor. „Podniky si nepřejí, aby vláda hned zkraje mandátu stanovila pevný budoucí termín pro jeho přijetí. Výsledky jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy a/nebo výši jejího obratu,“ říká Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Přijetí eura by negativně pocítily zejména malé firmy a drobní podnikatelé. Dlouhý upozorňuje, že čeští podnikatelé nejsou jen vývozci a pro řadu zejména mikro a malých podniků by znamenal přechod na euro jen čisté náklady, třeba kvůli změně účtu či banky, úpravám v účetnictví, v dokumentech nebo ve smlouvách.
V eurech probíhají hlavně bezhotovostní transakce
Dle šetření Hospodářské komory mírně převažují firmy, které přijímají alespoň někdy hotovostní platby včetně eura (56 %). Zatímco u mikro, malých a středních podniků převládá placení v hotovosti, u velkých firem je to naopak. Poměr hotovostních plateb na tržbách u výrazné většiny podnikatelů (67 %), kteří vůbec berou hotovostní platby, činí ale nejvýše desetinu tržeb. U firem s obratem od 18 do 200 mil. Kč, kam patří nejvíce respondentů v anketě Hospodářské komory ČR, šlo navíc o méně, než desetinu dokonce u 82 % firem. „Předpokládáme, že v případě plateb eurem bezhotovostní styk jednoznačně převládá,“ zdůrazňuje Vladimír Dlouhý.
Makroekonomický pohled
Naděje původně vkládané do konceptu eura se nenaplnily, existence eura má ale řadu pozitiv. Zpočátku pomohlo k většímu obchodu a rychlejšímu růstu zemí eurozóny i těsnějšímu politickému dialogu participujících zemí. Poslední krize ale ukázala, že členským zemím nezajistilo silnější ochranu proti vnějším šokům. Přesto, že zavedení eura bylo podle Vladimíra Dlouhého předčasné a euro dál považuje za „nedospělou“ měnu, domnívá se, že existuje reálná šance, aby přežilo.
ČR by neměla mít problémy se splněním Maastrichtských kritérií, které jsou podmínkou pro vstup do eurozóny a přijetí eura a vykazuje vyšší stupeň reálné konvergence k jádru měnové unie než řada periferních zemí (či jejich oblastí), které již v eurozóně jsou. Vliv převzetí eura na náš ekonomický růst a reálnou konvergenci k ekonomické úrovni členských zemí měnové unie přesto i proto není jednoznačný. „Osobně se ale domnívám, že v případě České republiky může být účinek převzetí eura pozitivní, pokud ovšem nenastane nová eurokrize,“ shrnuje Vladimír Dlouhý.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|