Penzijní připojištění je oblíbené, ale stačit nebude
 Většina Čechů
stále spoléhá jen na
penzijní připojištění. To vyplynulo z
průzkumu, který pro společnost Partners realizovala agentura
Ipsos v letošním březnu. Navíc
výsledky výzkumu hovoří o tom, že pro
více než dvě třetiny Čechů (70 %) je současná
penzijní reforma nesrozumitelná (viz graf 1) a v
její dlouhodobé fungování
nevěří 22 % respondentů a dokonce celých
49 % si pak myslí, že nepřežije
další parlamentní volby (viz graf 2).
Nedůvěra vůči reformě roste s věkem, v
regionálním porovnání jsou
pak nejvíce skeptičtí obyvatelé
Moravy.
„Výsledky
průzkumu naznačují, že komunikace penzijní
reformy směrem k veřejnosti není bohužel dobře
provedená. Důvěryhodnosti reformy
nepřidává ani ČSSD, která chce
jít do voleb s programem celou koncepci
takzvaného druhého pilíře
penzijní reformy zrušit,“ komentuje
Dušan Šídlo, produktový
manažer a analytik společnosti Partners.
Graf 1 –
srozumitelnost penzijní reformy
„Existuje
tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v
důležitých termínech, v regulaci a
není ještě ani jasné, které
finanční skupiny se zúčastní.
Komunikace spojená s reformou ze strany vlády je
katastrofálně špatná, když se
ptám odborníků, i oni tápou.
Ministerstvo práce a sociálních
věcí se sice snaží komunikovat, ale
nestačí to,“ říká Pavel
Kohout, ekonom a ředitel pro strategii Partners.
S důvěrou v reformu je
to mezi Čechy, jak ukázal průzkum, velice
špatné. Jen 8 %, byť s výhradami,
věří, že je nutná a potřebná. Pavel
Kohout k tomu dodává: „Přesto si
myslím, že reforma má šanci
přežít – v tomto směru jsem optimista. Ani
levicová vláda si nedovolí otevřeně
ukrást lidem jejich naspořené peníze.
Snad.“
Graf 2 –
důvěra v penzijní reformu
Většina Čechů
stále spoléhá na penzijní
připojištění
Penzijní
připojištění je
nejvyužívanějším prostředkem k
přilepšení si na důchod, aktuálně ho
využívá dle výzkumu 58 % respondentů,
viz graf 3. „Penzijní
připojištění samo o sobě je možná
fajn, ale pro zabezpečení stáří je
zoufale nedostatečné. Chce to investovat ještě
navíc do něčeho dalšího,
nejlépe do dlouhodobých majetkových
investic: akcie a nemovitosti přicházejí na řadu
jako první, do jisté míry lze uvažovat
o alternativách,“ dodává
ekonom Pavel Kohout.
„Bohužel mnoho
lidí stále spoléhá na
stát a na penzijní
připojištění. Ukládá si
třeba jen sto korun měsíčně a myslí si, že
tím už je spoření na penzi
vyřešené. V tomto případě bude
mít při odchodu do penze za dvacet let poctivého
spoření necelých 50 tisíc korun, což
bude znamenat přilepšení k penzi o
necelých 200 korun měsíčně. Důvodem je jednak
nízká naspořená částka a
jednak nízké zhodnocení,
které je s penzijními fondy spojené.
Od toho plyne i název – ,připojištění',“
potvrzuje Petr Máša, ředitel
klientského servisu Partners. Zcela na stát se v
penzi hodlá spolehnout 5 % dotazovaných,
téměř jedna čtvrtina obyvatel si na důchod ještě
spořit nezačala.
Graf 3 –
spoření na důchod
Pozn.: Ti, co si
spoří na důchod, mohli označit více
možností
Chceme
důchod ve výši 60 % hrubé
měsíční mzdy
Z výzkumu
Ipsos také vyplynulo, že lidé
očekávají, že současná
penzijní reforma by se měla nejvíce
„vyplatit“ jak současným, tak i
budoucím penzistům (38 %), případně
mladší generaci do 35 let (30 %). Co se
týká výše důchodu v době
odchodu do penze, tak nejvíce Čechů (38 %)
očekává, že jejich důchod bude na
úrovni 60 procent jejich aktuální
hrubé mzdy. Nejčastěji tuto výši
důchodu očekávají respondenti ve věku 45 až 54
let (45 %). Dalších 26 % doufá v
ještě lepší podmínky, a to
v penzi na úrovni 80 % jejich aktuální
hrubé mzdy, nejčastěji (30 %) respondenti ve věku 25 až 34
let (viz graf 4).
„Většina
zveřejněných průzkumů naznačuje, že Češi jsou
spíše pesimisté, pokud jde o
výhled hospodářského vývoje
a výši budoucích příjmů. O
to více jsou překvapením velmi
optimistická očekávání
ohledně výše státních
penzí v situaci, kdy si na výplatu důchodů
stát musí půjčovat stále
více a více. Bohužel nejde o
udržitelný stav,“ říká
Dušan Šídlo.
A Pavel Kohout ho
doplňuje: „V tomto směru jsou respondenti
nezřízenými optimisty, neboť současný
náhradový poměr průběžného
systému činí cosi kolem 40 procent a zaručeně
neporoste. Kdokoli by chtěl cokoli více, musí
sám investovat volné peněžní rezervy a
ve stáří si vyplácet důchod
sám sobě. Lze realisticky čekat, že skutečný
náhradový poměr za dvacet nebo třicet let bude
snad stačit na jídlo, možná na skrovné
bydlení, ale ne již na energie ani na
lepší léky. Ten, kdo se spolehne na
stát, si pak může nechat zdát o
cestování a
užívání života.“
Graf 4 –
očekávaná výše penze
Informace o penzijní
reformě čerpáme z internetu
Informace o
penzijní reformě čerpáme nejčastěji z internetu a
médií (35 %, respektive 33 %). Z
regionálního hlediska on-line zdroje
využívají více Pražané a
Moravané, Češi naopak
dávají přednost médiím.
Informace o výzkumu
Výzkum byl
realizován společností Ipsos v březnu 2012 na
reprezentativním vzorku populace ve věku od 18 do 65 let
(dle regionu, velikosti místa bydliště,
pohlaví, věku a vzdělání). Velikost
základního souboru byla 1020 respondentů.
Výzkum byl realizován metodou on-line
dotazování.
Další
články na téma penzijní reforma:
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|