Jak Češi spoří
Průměrná
česká domácnost dokáže ze
svých rezerv financovat své pravidelné
výdaje dva měsíce a devět dní.
Příjmy českých domácností
převyšují jejich pravidelné
výdaje v průměru o 19 %. Pokud by tedy rodina chtěla,
dokázala by odložit stranou a uspořit až pětinu
svých příjmů. Tyto údaje zjistila
společnost ING Bank v rámci nového projektu ING
Bank Svět spoření. Jeho cílem je
pravidelné shromažďování a
vyhodnocování dostupných
informací o úsporách
českých domácností.
Nejvyšší
úspory mají vysokoškoláci
Nejvyšší
úspory mají lidé s
vysokoškolským vzděláním a
lidé ve velkých
městech. S vyšším
vzděláním členů domácnosti tak roste
doba, po kterou
je rodina schopna pokrýt své
pravidelné výdaje. Zatímco
vysokoškolsky
vzdělaní lidé mají dostupné
úspory na pokrytí téměř čtyř
měsíců,
spoluobčané se základním
vzděláním by vystačili se svými
úsporami pouze
jeden měsíc.
Doba, po kterou jsou
české domácnosti schopné financovat
své pravidelné výdaje v
měsících
Podle typu vzdělání:
Podle velikosti místa bydliště:
Zdroj: ING
Bank
Průměrně bychom vydrželi
z aktuálních úspor 2 měsíce
Index úspor
domácností (úspory celkem /
měsíční výdaje)
•
Průměrná výše
úspor české domácnosti – 67
315 Kč
•
Průměrné pravidelné výdaje
české domácnosti – 24 839 Kč
•
Index úspor – 2,3 (tj. 2
měsíce a 9 dní)
Kdybychom museli,
ušetříme v průměru až 19 % z příjmů
Potenciál
spoření (měsíční příjmy /
měsíční výdaje)
•
Průměrné měsíční
příjmy domácnosti – 29 392 Kč
•
Průměrné měsíční
výdaje domácnosti – 24 839 Kč
•
Potenciál spoření – 19 %
Zdroj: ING
Bank Svět spoření – data za prosinec 2011
Potenciál
spoření (%) = měsíční
příjmy domácnosti / měsíční
výdaje domácnosti:
Zdroj: ING Bank
ING Bank bude
měsíčně vyhodnocovat 2 ukazatele - Index úspor
domácností a Potenciál
spoření
ING Bank Svět spoření
je nový dlouhodobý projekt společnosti ING Bank
ČR. Jedná se o studii, která ukazuje
výši disponibilních úspor
domácností, jejich vývoj a
finanční situaci. První sběr dat proběhl v
prosinci 2011 prostřednictvím on-line
dotazování. „Každý
další měsíc bude oslovován
reprezentativní vzorek domácností s
otázkami k jejich rodinným financím
jako jsou příjmy, pravidelné výdaje a
úspory tak, aby bylo možné v čase
sledovat a porovnat vývoj osobních
financí českých domácností
a především úroveň jejich
finanční rezervy,“ komentuje nový
projekt Libor Vaníček, ředitel retailového
bankovnictví ING Bank ČR. „ING Bank chce
tyto poznatky sdílet s širokou
veřejností a z pozice odborníka na
spoření tak pomáhat občanům s
orientací v jejich financích,“ doplňuje
Vaníček.
ING Bank Index
úspor domácností bude sledovat
výši disponibilních úspor,
konkrétně kolikaměsíční
výdaje je schopna pokrýt průměrná
česká domácnost svými
úsporami. Disponibilními úsporami jsou
pak myšleny dostupné finance v hotovosti, na
běžných, spořicích nebo
termínovaných účtech,
finanční rezervy v akciích, dluhopisech nebo
podílových fondech. Do disponibilní
rezervy není započítáno
stavební spoření.
„Prosincové šetření
ukázalo, že české domácnosti by v
průměru dokázaly z úspor ufinancovat
své pravidelné výdaje pouze dva
měsíce a devět dní,“ doplňuje informaci
k indexu úspor Vaníček a
dodává: „Uvádí
se, že ideální finanční rezerva by
měla tvořit šestinásobek příjmů
domácnosti. S ohledem na to není
zjištěná skutečnost o rezervách
našich spoluobčanů ideální. Jak
ukazují další data o
potenciálu spoření, je v možnostech
českých domácností finanční
rezervu vytvářet. Důležité je začít
spořit, byť i jen nižší částky a
pravidelně odkládat peníze stranou na
zvláštní účet.“
Druhý
ukazatel ING Bank Potenciál spoření sleduje,
jakou část příjmu je domácnost schopna
uspořit. Z dotazování vyplynulo, že v prosinci
činil průměrný příjem české
domácnosti 29 392 korun a její
pravidelné výdaje byly v průměru 24 839 korun.
Příjmy českých domácností
převýšily jejich pravidelné
výdaje v průměru o 19 %. Pokud by tedy chtěly, mohly by
české domácnosti v prosinci uspořit
téměř pětinu svých příjmů.
Nejvyšší potenciál
spoření pak mají domácnosti z
menších měst. Díky
nižším životním nákladům by
dokázaly měsíčně odložit až čtvrtinu
svých příjmů.
Nejvyšší část
úspor mají Češi na běžných
účtech, a to 30 %. Na spořicích účtech
mají uloženo 19 % financí a asi 18 %
úspor si nechávají lidé
doma v hotovosti.
Další
aktivitou, kterou chce banka podpořit projekt ING Bank Svět
spoření, jsou nové webové
stránky www.ingbanksvetsporeni.cz. Ty by se měly
stát studnicí informací o
spoření jak pro širokou veřejnost, tak pro
média. Součástí stránek
budou aktuální hodnoty ING Bank Indexu
úspor domácností a ING Bank
Potenciálu spoření, data z
dalších průzkumů k tématu
osobních financí, zajímavosti a tipy
ze světa spoření, archiv tiskových
zpráv, ankety, videa nebo kalkulačka vlastního
indexu spoření. „Věříme, že
zpřístupněním zajímavých
dat o finanční situaci českých
domácností podnítíme debatu
na téma nutnosti finanční rezervy a potřeby
zajištění domácností pro
případ neočekávaných
situací. Dostupné tipy na spoření nebo
kalkulačka indexu spoření snad vyburcují
některé váhavé spoluobčany k tomu, aby
začali přemýšlet a řešit svou
finanční situaci lépe a efektivněji,“
komentuje význam webových stránek
Vaníček.
Průzkum ING Bank ČR je
opakovaným měsíčním on-line
dotazováním na reprezentativním
vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál
spoření a index úspor českých
domácností. První sběr dat proběhl v
prosinci 2011 na vzorku 365 respondentů. Do výpočtu indexů
nebyly zahrnuty odlehlá měření (cca 1% vzorku).
Průzkum realizovala agentura TNS AISA.
Výsledky mezinárodního a domácího průzkumu ING
Bank
- Češi
patří k národům méně
spokojeným s výší
úspor. Nejvíce spokojení se
svými současnými úsporami jsou
lidé v Lucembursku a Nizozemsku.
- Růst cen
trápí všechny národy. V
rámci eurozóny deklarují
největší zhoršení
Italové a Španělé. My,
Češi, vnímáme vliv ekonomiky na
své finance negativněji než sousední
národy.
- Nejmenší
dopad ekonomické situace na spoření pozorujeme v
jádru eurozóny. Češi
omezují spoření častěji než většina
národů.
- V
západní Evropě spotřebitelé
spokojení s mírou svých
výdajů převažují nad nespokojenými.
Spolu s Italy a Rumuny patříme k národům,
kteří vnímají svoji spotřebu
nejvíce negativně.
- Tři čtvrtiny
spotřebitelů vydávají nejvíce
prostředků na bydlení nebo jídlo.
Východoevropské země včetně ČR mají
častěji vyšší náklady na
energie než ostatní.
- V
Čechách kromě rodiny dále důvěřujeme
přátelům, bankám a častěji než jinde
také finančním poradcům.
- Češi
si myslí, že nemají výdaje zcela pod
kontrolou (více než obyvatelé okolních
států).
- Největší
část českých úspor (30 %) leží na
běžných účtech, na
spořících 20 %, v hotovosti 18 %.
Pro tři čtvrtiny
evropských domácností jsou
nejvyššími výdaji
náklady spojené s bydlením a
nákupem potravin
Pro 40 %
českých domácností tvoří
největší položku výdaje na
bydlení, jako je hypotéka a nájem. V
Holandsku je bydlení
nejvyšší položkou dokonce pro
celých 65 % obyvatel. Vyplynulo to z
mezinárodního výzkumu ING Bank. Oproti
tomu, více než polovina Italů nebo Slováků
uvádí, že největší
část svého příjmu utratí za
potraviny. V případě Čechů je jídlo
největším nákladem v 35 %. U
tří čtvrtin evropských
domácností tvoří
nejvyšší podíl na rozpočtu
náklady spojené s bydlením a
nákupem potravin.
„Mít
výdaje pod kontrolou je v dnešní
ekonomické situaci nutnost. Podle
mezinárodního průzkumu ING Bank, do
kterého bylo zařazeno 13 evropských a 6
mimoevropských zemí, představují pro
tři čtvrtiny domácností
nejvyšší výdaje
náklady spojené s bydlením a
jídlem,“ doplňuje výsledky
výzkumu Libor Vaníček, ředitel
retailové části ING Bank ČR. Pro téměř
40 % českých respondentů je největší
výdajovou položkou bydlení a náklady
spojené s ním, tedy nájem,
hypotéka, případně další
úvěry. Pro 35 % českých
domácností jsou pak
nejvyšší výdaje spojeny s
jídlem. Zajímavostí je, že v
České republice jsou pro 20 procent
domácností největší
položkou rozpočtu náklady na energie, což je
nejvyšší podíl ze
všech sledovaných zemí.
Graf.
Nejvyšší měsíční
výdaje domácnosti
Zdroj: ING Bank
Pokud se
podíváme na srovnání s
okolními státy, náklady
spojené s bydlením tvoří
největší podíl v rozpočtu u 65 %
Holanďanů. Oproti tomu více než polovina Italů a
Slováků uvádí, že
nejvyšší položku v jejich
výdajích tvoří potraviny.
„Každá domácnost, potažmo i
jednotlivec, by měla mít vytvořenu finanční
rezervu pro případ neočekávaných
situací. Uvádí se, že ta by měla v
ideálním případě tvořit alespoň
šestinásobek měsíčního
příjmu. Vhodné je proto odkládat
pravidelně stranou i třeba jen stokorunové
částky, a to na místo, kde peníze
nejsou na očích a nelákají k
bezhlavému utrácení.
Nabízí se například v
dnešní době čím dál
oblíbenější spořicí
účty, které mají atraktivní
úrokovou sazbu, jejich zřízení a
vedení je většinou zdarma, peníze jsou
neustále k dispozici a můžete na ně vkládat
kdykoliv a jakoukoliv částku. Tyto výhody
nabízí například ING Konto,“
doplňuje Vaníček.
Češi jsou v
rámci šetření nejčastěji ochotni
omezit návštěvy restaurací a
nákup oblečení a spotřebního
zboží
Pokud by Češi
museli snížit své výdaje
měsíčně o tisícikorunu, sáhli by
nejčastěji k omezení návštěv
restaurací, úsporám při
nákupu oblečení a spotřebního
zboží nebo v rámci volnočasových
aktivit.
Omnibusový
průzkum ING Bank ČR se zaměřil na otázku, kde by
Češi dokázali ušetřit, pokud by museli
snížit své výdaje o
tisícikorunu měsíčně. Téměř 80 procent
dotazovaných by omezilo anebo již omezuje
návštěvy restaurací a
kaváren. Dále Češi
šetří na nákupu oblečení a
spotřebního zboží nebo na
volnočasových aktivitách. Mladí
lidé ve věku do 25 let jsou ochotni omezit kvůli
šetření telefonování a
cigarety. Na druhé straně téměř čtvrtina
respondentů nejstarší generace
sází na omezení spotřeby energie v
domácnosti a na nákup
levnějších potravin. Obecně lze ale
říci, že právě potraviny a energie jsou na konci
žebříčku možných omezení
výdajů a Češi vidí jen malý
prostor na úsporu v těchto položkách.
„Čas od času
přichází období, kdy se
musíme se svými výdaji uskromnit a
omezit je na únosné minimum. Je
zřejmé, že většinou máme
nějaké rezervy a oblasti, na kterých můžeme a
hlavně jsme ochotni ušetřit. Omezit
návštěvu restaurací nebo si
odříct nové tričko asi nedělá nikomu z
nás problém. Horší jsou
okolnosti, kdy lidé musejí sáhnout do
výdajů na jídlo nebo bydlení. Aby k
takovým mezním situacím
nedocházelo, je nutné mít vytvořenu
finanční rezervu. Pokud je aktuální
situace jedince nebo domácnosti
příznivá natolik, aby ušetřili
částku i třeba jen v řádech stokorun, je
důležité to udělat a spořit,“
říká Libor Vaníček, ředitel
retailového bankovnictví ING Bank ČR.
„Vhodným místem, kam
ušetřené peníze odkládat,
jsou například stále
oblíbenější spořicí
účty. Zde se peníze zajímavě
zhodnocují, jsou neustále dostupné a
jejich zřízení a vedení
bývá zdarma. Účtem, který
takové parametry nabízí, je
například ING Konto,“ dodává
Vaníček.
Graf.
Nejčastější oblasti šetření
Zdroj: ING Bank
Porovnejte
si spořicí účty zde.
všechny články | |
Dále v rubrice
Jak se zabezpečit na stáří
Průměrné dožití populace se prodlužuje. Jak se zabezpečit na odchod do důchodu a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu?
|
Jak investují různé generace?
Každá generace je definována vlastní perspektivou, která vznikla v důsledku generačního historického kontextu a společenských vlivů. Pokud jde o peníze a investice, tak každá z nich má své zakořeněné investiční postoje, které reflektují ekonomické podmínky...
|
Index termínovaných vkladů v dubnu
Termínoindex nadále klesá. Nejvýrazněji si pohoršil roční vklad. Nejvyšší sazbu aktuálně nabízí Banka CREDITAS a Max banka s 5,3 % p.a. u měsíčního vkladu...
|
Kde spořit na penzi? Přehled nabídky bank, pojišťoven a dalších institucí
Jaký produkt si vybrat pro finanční zabezpečení na stáří? Banky, pojišťovny a investiční společnosti nabízejí širokou paletu produktů. Jedná se o Dlouhodobý investiční produkt (zkratka DIP), doplňkové penzijní spoření/penzijní připojištění...
|
všechny články v rubrice
|