Časovaná bomba pro státní rozpočet, o které se nemluví
 Titulky novin dnes
nejvíce plní úsporná
opatření vlády, jejichž cílem je
dodržet
plánovaný schodek státního
rozpočtu.
Zvýšením DPH o jeden
procentní bod
získá státní rozpočet
zhruba 20 miliard
korun navíc. Zvýšením daně
z příjmu
pro bohaté jde dokonce jen o 4,5 miliardy korun. Bohužel pro
nás všechny nikdo nemluví o doslova
časované bombě pro státní rozpočet v
podobě chyb
při čerpání peněz z fondů Evropské
unie. A nejde
jen o to, že letos nevyčerpáme to, co bychom mohli vyčerpat,
ale
hlavně o to, že ze státního rozpočtu ministerstva
vyplácí peníze, které
Evropská
komise buď již odmítla proplatit, nebo je proplatit
pravděpodobně
odmítne v budoucnu. Částka peněz
proplacených
ministerstvy ze státního rozpočtu,
která by
nemusela být refundována, může
dosáhnout
řádově 100 miliard korun. Tím by ve
státním
rozpočtu zela díra, kterou ani taková
opatření
vlády, která navrhuje v současnosti,
nezalepí.
Situace však není
ztracena, jelikož je možné
pomocí přesunů v
rámci operačních programů ve směru k těm
"efektivním" zajistit vyšší
pravděpodobnost
proplacení peněz Evropskou komisí.
Peníze
nejdou z evropských fondů přímo, ale formou
refundace
Celý proces
čerpání z evropských fondů
probíhá tak, že po podání
žádosti o
čerpání peněz, jejím
schválení
(Rozhodnutí nebo Smlouva o poskytnutí dotace) a
realizaci
vlastního projektu, proplácí
peníze
realizátorovi příslušné
ministerstvo,
které je za daný operační program
zodpovědné. Peníze ministerstvu refunduje
Ministerstvo
financí a to je pak souhrnně požaduje od Evropské
komise.
Ta samozřejmě zkoumá, zda byly peníze vynaloženy
v
souladu s pravidly pro operační programy a buď
peníze
proplatí, nebo to odmítne. Pokud dojde k
zamítnutí, tak jsou peníze de facto
ztraceny -
realizátor peníze vracet nemusí a
Evropská
komise je neproplatí.
Celkově je
alokována (připravena) k rozdělení
prostřednictvím jednotlivých
operačních programů
pro roky 2007 až 2013 částka ve výši
779 miliard
korun. Doposud podané žádosti v součtu
obsahují
částku 1 203 miliard korun (154 % oproti alokaci).
Schváleno ze strany ministerstev byly zatím
projekty v
celkové výši 572 miliard korun (73 % z
alokace) a
proplaceno příjemcům bylo 321 miliard (41 % z alokace).
Částka skutečně vyčerpaná z evropských
fondů
(schválená Evropskou komisí)
však
činí pouhých 139 miliard korun (18 % z alokace).
To, že
zatím byla z prostředků pro roky 2007 až 2013
refundována
z Evropské komise jen necelá pětina z
alokovaných
prostředků je alarmující. Samozřejmě jsou
peníze
refundovány s časovým zpožděním, ale
pro tak
nízké čerpání peněz
není
žádný racionální důvod.
Jak se na
tomto stavu podílejí jednotlivé
operační programy, potažmo jednotlivá
ministerstva?
Nejmenší
šance na vyčerpání prostředků jsou u
životního prostředí a
vzdělávání
Které operační programy (bez
regionálních) jsou nejméně
pokryté smlouvami s žadateli, tj. je v rámci nich
buď málo dobrých projektů, nebo
existují problémy s jejich
zpracováním? Jsou jimi operační
program (dále jen OP) Životní
prostředí v gesci Ministerstva životního
prostředí (pokryto 28,6 %), OP
Vzdělávání pro konkurenceschopnost v
gesci Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy (68,5 %), OP Praha - Adaptabilita v gesci
Magistrátu hlavního města Prahy (70,5 %), OP
Technická pomoc (71,3 %) a OP
Integrovaný operační program (72,9 %) v gesci
Ministerstva pro místní rozvoj.
Operační program Životní prostředí se
navíc významně podílí na
celkové alokaci prostředků, a to 18,5 procenty
(druhý největší podíl po OP
Doprava).
Nejvíce je
sice pokryt OP Doprava v gesci Ministerstva dopravy (99,3 %), ale
právě u tohoto operačního programu se
vyskytují problémy s
proplácením peněz od Evropské komise,
takže jde o jedno z největších
rizik neplánovaného
zvýšení schodku
státního rozpočtu. Navíc tento program
má největší podíl na
alokaci celkových prostředků z evropských zdrojů,
a to 21,8 %. Problémy s proplácením
zdrojů souvisejí s použitím peněz na
jiné účely, než jsou v rámci
daného operačního programu povolené.
Pokud se podíváme na situaci z hlediska
proplacení peněz žadatelům od
řídících orgánů
operačního programu (tj. od ministerstev a
dalších institucí), tak je
nejvíce vzhledem k celkové alokaci prostředků
nejvíce proplaceno u OP Doprava (70,7 % z celkové
alokace), OP Praha - Adaptabilita (60,1 %) a OP
Praha-Konkurenceschopnost (59,9 %). Dále je relativně
vysoká proplacenost u regionálních
operačních programů (38 až 59 %). U některých
regionálních programů se však objevily
případy, kdy byly peníze použity netransparentně
a opět hrozí, že nebudou Evropskou komisí
proplaceny. Programy na celostátní
úrovni mají
transparentnější kritéria a proto u
nich tyto problémy nevznikají.
Celkový
systém operačních programů je v Česku ale
příliš složitý. Programů je mnoho,
konkrétně 26. Jiné podobné
státy si vystačí s několika málo nebo
dokonce s jedním programem s jasnými
kritérii. Navíc v Česku neexistoval
kontrolní orgán, který by kontroloval
schvalování a vyplácení
peněz jednotlivými ministerstvy. Aby nebylo málo
problémů, tak Česku absenci kontrolního
orgánu Evropská komise nedávno vytkla
a pozastavila proplácení peněz do června
letošního roku s tím, že
kontrolní orgán musí
zřídit. Ten vzniká na Ministerstvu
financí.
Nyní se
dostáváme k tomu hlavnímu. Kolik peněz
bylo Evropskou komisí skutečně proplaceno, tj.
jaký je stav tzv. certifikovaných
finančních prostředků vzhledem k celkové alokaci.
Stav je opravdu tristní.
Stav
certifikovaných finančních prostředků
vzhledem
k celkové alokaci OP v programovém
období 2007 - 2013
k 7.
3. 2012
| Program |
Řídící
orgán |
Stav
celkových finančních prostředků |
Poznámka |
| OP Výzkum a vývoj pro inovace |
Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy |
2,3 % |
program se podílí na
celkové alokaci prostředků 7,8 procenty a je tak
čtvrtý největší |
| OP
Životní prostředí |
Ministerstvo
životního prostředí |
7,5
% |
program
se podílí na celkové alokaci
prostředků 18,5 procenty a je tak druhý
největší |
| OP Vzdělání pro
konkurenceschopnost |
Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy |
8,2 % |
program se podílí na
celkové alokaci prostředků 6,9 procenty a je tak
pátý největší |
| Integrovaný
operační program |
Ministerstvo
pro místní rozvoj |
15,5
% |
|
| OP Praha - Konkurenceschopnost |
Magistrát hlavního města Prahy |
16,4 % |
|
| OP
Doprava |
Ministerstvo
dopravy |
16,8
% |
zde
je vidět obrovský rozdíl mezi penězi
proplacenými ministerstvem ve výši
70,7 % a Evropskou komisí ve výši 16,8
% z celkové alokace (viz výše),
podíl OP na celkové alokaci je 21,8 % a je to
největší program. |
| OP Podnikání a inovace |
Ministerstvo průmyslu a obchodu |
19,8 % |
program se podílí na
celkové alokaci prostředků 11,5 procenty a je tak
třetí největší |
| Stav
certifikovaných finančních prostředků u
ostatních programů se
pohybuje mezi 20 až 50 procenty. Největší
podíl má regionální
operační
program Jihovýchod (Brno), a to 50 %. |
Zdroj: MSC2007
Jeden z
úspěšných programů, kde dokonce
existuje přebytek žádostí nad možnostmi
danými alokovanými prostředky, je OP
Podnikání a inovace. Na necelých 100
miliard korun alokovaných v rámci programu bylo
podány žádosti v objemu přes 200 miliard korun,
tj. více než dvojnásobný objem.
Nejvíce se žádosti týkaly
inovací (25 miliard Kč) a Eko-energie (18,5 miliardy Kč).
Co
by měla vláda dělat? Podpořit
úspěšné programy na úkor
neúspěšných
Nabízí
se řešení. Přesunout alokované zdroje
z neúspěšných nebo
problematických programů do programů
úspěšných. V rámci těch
neúspěšných se peníze
jednak nevyčerpají nebo pokud se vyčerpají, tak
jejich značná část nemusí
být Evropskou komisí proplacena. Jen u
operačního programu Doprava by mohlo v
nejhorším scénáři
jít o objem až 100 miliard korun, pokud by se proplatily
projekty do celkové alokace a nebyly by Evropskou
komisí certifikovány (celková alokace
OP Doprava je zhruba 170 miliard korun, certifikováno od
Evropské komise bylo doposud 28 miliard korun). Pokud
porovnáme zmíněných 100 miliard s
prostředky získanými do rozpočtu
prostřednictvím zvýšené DPH
(20 miliard) nebo daně pro bohaté (4,5 miliardy), tak nejde
opravdu o malou částku.
Takový přesun
mezi programy však není v kompetenci
vlády. Ta se na tom sice musí shodnout, ale pak
musí změnu vyjednat v Bruselu. A takové přesuny
už u jiných států proběhly.
Nezbývá
však příliš času. Vzhledem k
blížícím se
prázdninám, kdy se v Bruselu nepracuje, a
tím pádem
zbývajícím čtyřem měsícům
do konce roku, kdy je třeba všechny změny domluvit,
nechat schválit a zrealizovat. Ale je to zřejmě
jediná cesta, jak zabránit
dalšímu propadu ve státních
financích, a tím i v
našich společných kapsách.
všechny články | |
Dále v rubrice
Menší riziko a větší výnos: Jak rozumně rozdělit investice a dosáhnout stabilního růstu
Žít z výplaty do výplaty je čím dál tím častějším tématem napříč českou společností. Nejhůř je na tom zatím Generace Z, která je vesměs smířená s tím, že v životě bude hledat jiné a daleko snáz dosažitelné hodnoty, než je soukromé vlastnictví bytu...
|
Jak se zabezpečit na stáří
Průměrné dožití populace se prodlužuje. Jak se zabezpečit na odchod do důchodu a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu?
|
Jak investují různé generace?
Každá generace je definována vlastní perspektivou, která vznikla v důsledku generačního historického kontextu a společenských vlivů. Pokud jde o peníze a investice, tak každá z nich má své zakořeněné investiční postoje, které reflektují ekonomické podmínky...
|
Jaké jsou plány XTB pro rok 2024?
Společnost XTB, globální fintech poskytovatel online investiční platformy a mobilní aplikace, představila svoje plány pro rok 2024. Zároveň oznámila nový milník – její služby nyní využívá jeden milion zákazníků po celém světě. Tento úspěch přišel něco málo přes tři roky poté...
|
všechny články v rubrice
|