Potraviny táhnou inflaci dále dolů

Index spotřebitelských cen v srpnu klesnul o očekávané 0,2 % a meziroční inflace tak zpomalila na 0,3 %. Dynamika spotřebitelských cen se již výrazně odchyluje od poslední prognózy ČNB, která pro srpen očekávala inflaci na 0,7 % y/y. Za srpnovým meziměsíčním poklesem, stejně jako za červencovým, stojí hlavně ceny potravin.

Meziměsíční pokles v srpnu znovu prohloubily sezónní faktory. Dolů ovlivnily jak ceny potravin tak jádrovou inflaci. Na sezónně očištěné bázi spotřebitelské ceny poklesly pouze nepatrně (-0,03 % m/m). Meziroční srovnání ukazuje na výrazný pokles cen potravin, které odrážejí neustálý pokles cen zemědělských výrobků. Naopak v meziročním vyjádření rostou ceny alkoholických výrobků a tabáku, které jsou ovlivněny zvýšení spotřebních daní na začátku tohoto roku. Jádrová meziroční inflace zpomaluje, když se v srpnu snížila na 1,2 % z červencových 1,3 %. I do jádrových cen prosakuje vliv nižších cen pohonných hmot, když jsme v srpnu zaznamenali pokles cen v dopravě o 3,7 % y/y.

Měnově-politická inflace (růst cen bez vlivu změn nepřímých daní) dosáhla v srpnu znovu výrazně zpomalila a v srpnu činila pouze 0,14 % y/y, zatímco ČNB ji ve svém posledním výhledu odhadovala na 0,5 % y/y.

Ceny ropy i nadále výrazně zasahují do domácího inflačního vývoje. V průběhu července začaly klesat a v srpnu dosáhla cena severomořské ropy Brent 42 USD za barel, což je minimum od března 2009. V cenách pohonných hmot se to však plně projeví až v září. V současnosti se cena ropy stabilizovala kolem hladiny 50 USD za barel. Vzhledem k převisu nabídky a horší poptávce z Číny ekonomové SG neočekávají návrat jejích cen zpět na hodnoty z loňského roku. Ceny ropy by sice měly v následujících měsících pozvolně stoupat k hladině 65 USD za barel na konci příštího roku.

Podle našich odhadů by se inflace měla v podzimních měsících již odrazit od svého lokálního dna a měla by začít znovu růst. Výrazně pomůže bazický efekt cen pohonných hmot, které začaly svůj propad v loňském říjnu. Konstantní růst by měly vykazovat jádrové ceny. Napovídají tomu i poslední statistika mzdového vývoje. Ta překvapila svou příznivou dynamikou, když ve druhém čtvrtletí reálné mzdy vzrostly o 2,7% y/y (nominálně byly o 3,4 % vyšší). Spolu s rostoucí zaměstnaností se tak výrazně zvyšuje kupní síla domácností. Vzhledem k lepšímu a stabilnějšímu ekonomickému výhledu, klesající nezaměstnanosti a uvolněnější fiskální politice se domácnosti přestávají bát utrácet. Celková meziroční inflace by tak na konci letošního roku měla na konci letošního roku vystoupat nad jedno procento a na podzim příštího roku by se měla již dotýkat inflačního cíle ČNB.

Autor:
VIKTOR ZEISEL
Senior Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  9.9.2015


PředchozíDalší