Meziroční inflace v září vzrostla, v tomto trendu bude pokračovat

Index spotřebitelských cen v září klesnul stejně jako v srpnu o 0,2 %. Meziroční inflaci pomohl bazický efekt a ta se tak vyšplhala na 0,4 %. Očekávání trhů byla pesimističtější, když stejně jako my čekaly pokles o 0,3 % m/m a meziroční inflaci pouze na 0,3 %. Rychleji, než jsme očekávali, rostly hlavně ceny potravin a mírně nahoru překvapila i jádrová inflace. Oproti srpnové prognóze centrální banky se meziroční inflace pohybuje stále níže. Nicméně rozdíl je daný hlavně výrazný poklesem cen ropy v průběhu srpna.

Meziměsíční pokles cen v září šel výhradně na vrub cen pohonných hmot, které ubraly 3,4 %. Ceny ropy se v srpnu propadly až na 42 USD za barel, což vedlo k výraznému snížení i cen pohonných hmot na domácím trhu. Jejich propad ale byl do velké míry kompenzován nečekaně vysokým růstem cen potravin, které přidaly 0,8 % m/m (+1,35 % m/m SA). V cenách potravin se mimo jiné projevily sezónní faktory. Zdražovala zelenina a výrazný nárůst cen zaznamenaly brambory. Pravděpodobně se tak projevuje letní sucho, které snížilo jejich úrodu. Vyšším růstem překvapila i jádrová inflace, která sice kvůli sezónnímu poklesu cen dovolených ubrala 0,3 %, ale po očištění o vliv sezónních faktorů naopak vzrostla o 0,2 % a vrací se tak k silnějším růstovým číslům z letošního jara.

Měnověpolitická inflace (růst cen bez vlivu změn nepřímých daní) se v září také odrazila ode dna, když dosáhla 0,23 % y/y. Nicméně stále výrazně zaostává za prognózou ČNB ve výši 0,5 % y/y.

Pomalý cenový růst je ovlivněn zejména vnějšími faktory. Inflace v okolních státech je buď velmi nízká nebo dokonce záporná. Navíc se přidává výrazný pokles cen komodit. Ropa se drží na nízkých úrovních. V meziročním vyjádření je stále přibližně o 40 % levnější než v říjnu loňského roku. Očekáváme, že od října bude meziroční inflace pozvolna růst. Na přelomu roku se již projeví bazický efekt a inflace by se měla rychle přehoupnout přes jedno procento. Jádrové ceny, které do velké míry odráží kondici domácího hospodářství, by si měly slušnou dynamiku. Pomáhá tomu klesající míra nezaměstnanosti a rostoucí mzdy.

Autor:
VIKTOR ZEISEL
Senior Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  10.10.2015


PředchozíDalší