Ekonomické výhledy pro Českou republiku - Q4 2015

Již téměř dva roky roste česká ekonomika rychleji než eurozóna jako celek, v prvním pololetí letošního roku dokonce o téměř tři procentní body. Reálná konvergence tak byla obnovena. Ovšem nominální nikoliv. Ta se v předkrizové dekádě projevovala v posilujícím trendu české měny vůči euru. V situaci intervenčního režimu to ovšem není možné. A v tradičně nízkoinflační české ekonomice ani úrokový kanál příliš nefunguje. Česká inflace se v posledních čtvrtletích sice nachází nad inflací v eurozóně, ale pouze řádově o několik desetin. V důsledku toho zvýšená cenová konkurenceschopnost exportérů přispívá k rostoucímu přebytku běžného účtu platební bilance. Vše ústí v přebytek eur na českém trhu. To by v situaci volně pohyblivého měnového kurzu vedlo k posílení koruny, v situaci intervenčního režimu eura skupuje do svých devizových rezerv centrální banka a brání tak posílení domácí měny pod hladinu kurzového závazku 27 CZK/EUR.

Intervenovat začala centrální banka v polovině července, za oba prázdninové měsíce skoupila téměř 5 mld. EUR. Dopady intervenční aktivity na devizovém trhu diskutujeme v celé řadě speciálních boxů těchto Ekonomických výhledů.

• Stažení eurové likvidity z tuzemského trhu a oproti tomu emitovaná česká likvidita se projevila v pokřivení forwardového trhu. To znamenalo, že i forwardový kurz se splatností do poloviny příštího roku se nacházel i významněji pod hladinou 27,00 CZK/EUR, ačkoliv ČNB jasně deklaruje, že před druhou polovinou roku 2016 současný režim neopustí.

• Tato situace zároveň ospravedlňuje z pohledu zahraničních investorů poptávat i české státní dluhopisy nesoucí záporný výnos. Z pohledu výše devizových rezerv jsme toho názoru, že jejich současná ani budoucí výše nepředstavuje jakýkoliv limit pro intervenční aktivitu ČNB.

• Možnost výraznějšího ataku spekulantů na kurzový závazek ale znamená zvýšené riziko, že ČNB přistoupí ke snížení své depozitní sazby do záporných hodnot. Stejným směrem působí i zvyšující se pravděpodobnost dalšího snížení depozitní sazby ECB.

• Scénáři negativních českých sazeb přisuzujeme pravděpodobnost 40 %. Jak pomáhají záporné úrokové sazby v boji za udržení fixního kurzu v malé otevřené ekonomice, diskutujeme v boxu zaměřující se na měnovou politiku Dánska.

• Revize naší makroekonomické prognózy na letošní a příští rok je pouze marginálního charakteru a odráží od posledního vydání Ekonomických výhledů v podstatě pouze zveřejněná domácí data. Česká ekonomika letos poroste nejrychleji od roku 2007, když její růst překoná čtyři procenta. Platí ovšem, že letošní rok je výjimečný a příští rok růst zpomalí pod tři procenta. V čem spočívá výjimečnost letošního roku?

• V prvé řadě ve využití prostředků z fondů EU. Letos je poslední šance vyčerpat prostředky z programového období let 2007 až 2013, což se projevuje zejména v infrastrukturních investicích.

• Druhým faktorem je pak propad cen ropy a tedy i pohonných hmot, což ve výsledku znamenalo volné prostředky domácností i firem na vyšší spotřebitelské i investiční výdaje.

• Třetím faktorem pak je změna pravidel při zdanění tabákových výrobků.

Široce založený a již více než dva roky trvající hospodářský růst se projevuje v rekordní zaměstnanosti. Naopak nezaměstnanost atakuje nejnižší úroveň od roku 2007 a dosahuje úrovně, která se již začíná projevovat ve vyšších mzdových tlacích. Ty by měly v příštím roce sílit a blížit se čtyřprocentnímu růstu.

Vzhůru ovšem půjde i inflace. Ta sice v posledních třech měsících překvapila svou nízkou úrovní. Jednalo se ovšem o dovezenou inflaci. Dosažení inflačního cíle i nadále předpokládáme ke konci příštího roku. To by mělo umožnit ČNB ukončit intervenční režim ve třetím čtvrtletí příštího roku po dvou možných personálních změnách v bankovní radě ČNB. Rizikový scénář s pravděpodobností 40 % počítá s odsunutím exitu až do Q1 17.

Riziko prognózy spatřujeme zejména ve vývoji vnějšího prostředí, přičemž rizika jsou jednoznačně na straně nižšího růstu, a to i ve světle posledního „holubičího“ jednání ECB. Ve speciálním boxu diskutujeme hrozby vyplývající z aféry Volkswagen.

Autor:
ANALYTICKÝ TÝM KOMERČNÍ BANKY
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komerční banka, a. s.


Komerční banka  |  2.11.2015


PředchozíDalší
 




Finparáda - finance na dlani   Všechna práva vyhrazena
Scott & Rose, s.r.o., U Chaloupek 410/5, 182 00 Praha 8, IČ: 26148374, DIČ: CZ26148374
Email: redakce@finparada.cz