Dobře vymezená lokalita ještě nemusí znamenat úspěch franchisanta

S franchisami nejrůznějších značek je možné se setkávat čím dál tím častěji i v českém prostředí. Rozhodnutí o tom, zda se vyplatí v určité lokalitě otevřít franchisu, však nebývá jednoduché. Podaří se pobočce uspět v ostré konkurenci a dokáže oslovit dostatečný počet zákazníků? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku přinese ve většině případů až samotný ostrý provoz, existují však metody, které dovedou případný úspěch či neúspěch odhadnout. Jednou z takových metod je i vypracování podrobné studie, která zanalyzuje spádové území lokality a zhodnotí její obchodní potenciál. Oslovili jsme proto RNDr. Zdeňka Szczyrbu, ekonomického geografa působícího na Katedře geografie Přírodovědecké fakulty UPOL, aby nám představil možnosti této metody.

Otevření franchisové prodejny se určitě nevyplatí ponechat náhodě. Ale bývá obvyklou praxí, že jsou k této přípravě přizváni i experti z oborů, jako je ekonomická geografie?

Na trhu je mnoho konzultantských firem, které jsou schopny vytvořit posudek, na jehož základě se rozhodne, zda je lokalita vhodná pro zřízení franchisové prodejny. A v mnohých těchto firmách jsou zaměstnáni i geografové, kteří dokážou například s pomocí územní analýzy zhodnotit vhodnost lokality. Částečným důvodem pro využití geografických metod může být i to, že u nás v České republice nejsou tak snadno dostupná ekonometrická data o výši tržeb jako třeba v Holandsku nebo Německu. Dá se samozřejmě vycházet z nejrůznějších dotazníkových šetření nebo z externích ekonomických dat, ale takový výzkum bývá mnohdy velmi nákladný. Proto se často sahá po geografických metodách v kombinaci s analýzou dostupných ekonomických a statistických dat, jako je například velikost kupní síly nebo příjmy domácností v daném regionu. Tyto metody nejsou tak finančně náročné a jejich závěry bývají stejně relevantní.

Jakým konkrétním způsobem tedy postupujete při posuzování vhodnosti lokality pro franchisovou prodejnu?

Vhodnost lokality se hodnotí většinou ze dvou pohledů. Jedním ze základních ukazatelů je dojížďka do zaměstnání, jelikož právě ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří velkou část kupní síly. To jsou lidé, u kterých se dá předpokládat, že své nákupy realizují právě v místě primární dojížďky. Data o dojížďce se dají získat ze Sčítání lidu, domů a bytů, to poslední bylo v roce 2011, a na základě těchto dat dojde k vymezení spádové oblasti a určení zón spádovosti. Ty se vymezují na základě intenzity dojížďky. Pro naše účely pracujeme s třemi spádovými zónami. První je zóna nejintenzivnější dojížďky, v rámci které z každé obce dojíždí do střediska – místa vhodného pro zřízení franchisové prodejny více než 50 % vyjíždějících. Druhou zónu charakterizuje dojížďka v rozmezí 30 až 50 %, naopak třetí spádová zóna je určena je interval dojížďky mezi 10 a 30 procenty.

Druhým základním ukazatelem je vyhodnocení konkurenčního prostředí. Podíleli jsme se například na studii, která měla prokázat vhodnost lokality Valašského Meziříčí pro otevření franchisové prodejny společnosti SOLODOOR, zabývající se výrobou interiérových dveří. Valašsko je tradiční dřevozpracovatelskou oblastí, takže se dalo předpokládat, že v lokalitě budou podnikatelé, kteří se budou zabývat rovněž výrobou oken a dveří. Zjistili jsme, že ve Valašském Meziříčí působí kromě místních podnikatelů také prodejci zahraničních výrobců dveří, kteří v daném segmentu představují ostrou konkurenci. Při průzkumu jsme však neobjevili nic tak specifického, jako je franchisová prodejna jiného výrobce.

Valašské Meziříčí rozhodně není největším městem v regionu. Nemůže být proto výhodnější otevírání franchisových prodejen například v krajských městech, které bývají centry ekonomiky i místy s nejvyšším počtem obyvatel v regionu?

To je uvažování, které nejspíš napadne každého. Jde o města na vyšším hierarchickém stupni organizace prostoru než například bývalá okresní města a jsou v rámci posuzovaného sortimentu interiérových dveří a zárubní prvoplánovým místem pro spotřebu produktu. Tato města jsou ekonomickými centry regionů, a kvůli tomu je v nich třeba také počítat s větší konkurencí. Nicméně nedokáží v rámci distribuce běžného zboží obsloužit celé své spádové území, tuto funkci dále přejímají města na nižší hierarchické úrovni. Je třeba si uvědomit, že území a sídla v něm mají celkem čitelnou strukturu tvořenou jednotlivými hierarchickými stupni. Důležité je uvědomit si geografickou polohu daného města v rámci širšího území, které předurčuje jeho obchodní možnosti. V případě Valašského Meziříčí bylo rozhodujícím momentem to, že zde byl zájemce o zřízení franchisy. Do jeho spádového území bylo započteno rovněž město Vsetín s jeho přirozeným spádovým zázemím, uzavírající tím třetí spádovou zónu Valašského Meziříčí. Pro franchisanta firmy Solodoor by takto vymezené území mělo být poskytovatelem franchisy ošetřeno smlouvou exkluzivity.

Je podle vašeho názoru tento koncept franchisingu, kdy dochází k budování franchisové sítě v podstatě „odspoda“, úspěšnějším?

Je to rozhodně velmi realistický přístup. Existuje mnoho případů, kdy sice došlo k velmi rychlému rozšíření franchisy, ale rychlý start a dosažení cílového stavu bylo doprovázeno množstvím problémů a nespokojeností franchisantů i franchisorů. Tento způsob budování franchisové sítě „odspoda“ je sice zdlouhavějším, ale díky tomu nabízí dostatek prostoru k tomu, aby došlo k případnému odstranění chyb a doladění celého konceptu. A právě podobné studie, jako byla ta naše, mohou být při tom velmi nápomocné. Nesmíte ale zapomínat na to, že velká část úspěchu leží někde jinde. Můžete mít totiž dobře vymezenou lokalitu, ale nikdy nevíte, jak bude franchisant naplňovat představy franchisora a naopak.

SOLODOOR  |  23.11.2015


PředchozíDalší