S růstem ekonomiky roste i tlak na zaměstnanecké benefity

Současný ekonomický růst jde ruku v ruce s klesající mírou nezaměstnanosti. Ta je zejména v hlavním městě rekordně nízká, ale i regiony ji pociťují. „Především specialisté, tzn. seniorní pracovníci s několikaletou praxí v oboru, kteří pracují samostatně, jsou „nedostatkovým zbožím“ napříč obory,“ říká Eliška Krčálová, daňový specialista společnosti Baker Tilly na osobní zdanění. U těchto pozic pak rostou zaměstnanecké benefity v posledním roce nejvíce, ročně zhruba o 5 %. „Mezi nejžádanější benefity patří vzdělávání, ať se jedná o odborný rozvoj nebo výuku jazyků, a zároveň jakákoliv forma relaxace. Zvláště její hodnota se letos zvyšuje,“ vysvětluje Krčálová. Alespoň jeden benefit poskytuje celých 80 % všech společností. Zhruba každý druhý zaměstnanec středního či vyššího managementu získal letos minimálně jeden významný benefit navíc. „U celé pětiny specialistů, tj. zkušených a vzdělaných pracovníků, dosáhly letos benefity čtvrtiny měsíční odměny,“ přibližuje důležitost této skupiny zaměstnanců Krčálová.

Složení benefitů ovlivňuje jednoznačně povaha práce zaměstnance. „Praxe potvrzuje, že pokud zaměstnanci vykonávají převážně manuální práci, tj. mají obecně nižší příjmy, je nejvyšší motivací vždy navýšení mzdy,“ přibližuje situaci Eliška Krčálová, daňový specialista společnosti Baker Tilly na osobní zdanění. Naopak u středního managementu, tj. u specialistů, se stává složení poskytovaných benefitů čím dál důležitější. Stravenky jsou chápány jako naprostý standard. „V tomto roce jsme zaznamenali zejména zvýšený zájem o navýšení příspěvků na penzijní a životní pojištění, který byl spojen se změnou daňové legislativy v roce 2014 a zároveň s růstem ekonomiky. Téměř 60 % zaměstnavatelů poskytuje příspěvky na ŽP/PP, přičemž letos přistoupilo k navýšení tohoto bonusu 92 % zaměstnavatelů, kteří jej poskytují. Zaměstnanci si pak průměrně přispívají tisíc korun měsíčně. Výjimkou není ani zavádění tzv. kafeterií, která zaměstnancům umožňuje vybrat si benefit podle toho, co jim nejvíce vyhovuje. Na druhé straně zaměstnavatelům ve velké míře ušetří administrativu, neboť kafeterie bývají přímo na míru dodávány externími dodavateli, kteří společně se systémem nabízí i reporting sestavený podle přání klienta.“

Důraz je rovněž kladen na rozvoj zaměstnanců, kdy zaměstnavatelé až v 70 % poskytují příspěvky na jazykové vzdělávání – většinou všem zaměstnancům. Oproti tomu rozvoj měkkých dovedností, které se opět dostávají na výsluní, když od nich mnoho firem v době krize upustilo, zaměstnavatelé nabízejí jen vybraným zaměstnancům – talentům a klíčovým zaměstnancům. Specialisté tak letos absolvovali o 15 % více seminářů a workshopů než v loňském roce. „Je to výhodné pro obě strany, pro zaměstnance tato školení představují dodatečnou motivaci a pro společnost další rozvoj zaměstnanců a zároveň daňový náklad,“ vysvětluje Eliška Krčálová rozdíly mezi benefity s rychlou spotřebou a těmi s dlouhodobou povahou. Zvláštní kapitolou je rozšířená nadstandardní péče v soukromých zdravotnických zařízeních nebo větší počet „sick days“. „Pokud zaměstnanci mohou čerpat sick days, bývá to zpravidla 4 dny za rok. Tento benefit poskytují zejména společnosti se zaměstnanci pracujícími v kancelářích. Výjimku v počtu dní pak tvoří finanční instituce, které obecně poskytují více benefitů a sick days nabízejí třeba i 20 za rok,“ vysvětluje Krčálová.

Top benefity středního managementu:
1. Příspěvky na penzijní/životní pojištění
2. Vzdělávání, a to nejen jazykové, ale i soft skills
3. Náhradní zdravotní volno, tzv. sick days
4. Kafeteria benefit systém, kde si zaměstnanec volí skladbu benefitů sám
5. Privátní zdravotní péče

Krátce:
1. Nejvíce rostou zaměstnanecké benefity u specialistů s několikaletou praxí
2. Každý druhý zaměstnanec středního a vyššího managementu získal letos minimálně jeden významný benefit navíc
3. U pětiny specialistů dosáhly letos benefity 1 měsíční odměny
4. 60 % zaměstnavatelů poskytuje příspěvky na ŽP/PP
5. Specialisté letos absolvovali o 15 % více seminářů, školení nebo workshopů než loni

Jednoznačný trend v oblasti benefitů je ze strany zaměstnavatelů na jejich daňovou optimalizaci. Daleko intenzivněji se hledají způsoby, jak zaměstnance odměnit nad rámec sjednané mzdy a zároveň mít tyto náklady v maximální míře daňově uznatelné. Trendem je také snižování administrativní zátěže, která je s benefity spojená.

Baker Tilly  |  14.12.2015


PředchozíDalší