Počet občanů s dluhy po splatnosti evidovanými v registru SOLUS klesl na nejnižší úroveň od roku 2011

Chuť k čerpání nových služeb související s rostoucí ekonomikou motivuje občany k řešení svých historických závazků po splatnosti. Podíl občanů s dluhem po splatnosti v registru fyzických osob SOLUS klesl ke konci druhého pololetí na 7,92 % (z 8,06 % k 31. březnu 2016). To je nejnižší úroveň od konce září 2011.

I přesto dluží stále téměř 700 tisíc občanů České republiky členským společnostem sdružení SOLUS po splatnosti 51 miliard korun. Protože ovlivňují finanční situaci Čechů nejen nesplácené dluhy u bank a nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, ale i u společností z nefinančních sektorů ekonomiky, sleduje sdružení SOLUS nesplácené závazky i v těchto sektorech ekonomiky.

Rostoucí mzdy, rekordně nízká nezaměstnanost i dostupné služby za výhodné ceny dodávají občanům chuť utrácet i přijímat více závazků. Díky registru fyzických osob SOLUS a faktu, že sdružuje informace z různých ekonomických sektorů, tak také častěji narazí na své historické závazky po splatnosti a snaží se je vyřešit. Celý závazek po splatnosti nebo jeho část uhradilo během prvního pololetí téměř 228 tisíc občanů, v penězích to představuje 3,566 miliardy Kč uhrazených závazků po splatnosti.

Zatímco na konci roku 2012 měl SOLUS 40 členů, dnes je do činnosti Sdružení zapojeno 54 členských společností. „Pro klienty s aktivním dluhem po splatnosti je čím dál těžší získat další službu s odloženou platbou a ještě více prohloubit své problémy a možné riziko nesplácení dalších závazků. Jen díky zapojení více sektorů do činnosti sdružení SOLUS tak může být ochrana klientů před jejich osobním bankrotem či exekucí komplexnější, a tím i více úspěšná,“ uvádí Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Jak dodává, registry v tomto smyslu chrání nejen samotné dlužníky a členské společnosti, ale také klienty, kteří své závazky řádně hradí: „Fungující sektorový registr klientských informací je v zájmu všech klientů, i těch, kteří vše hradí řádně a včas. Nemusejí totiž v ceně služby platit náklady na poskytování služby těm klientům, kteří své finanční závazky neplní,“ dodává Stopka.

KRAJ ČR / POČET OSOB V PRODLENÍ
Praha / 6,41 %
Středočeský / 7,61 %
Jihočeský / 7,15 %
Plzeňský / 8,04 %
Karlovarský / 13,32 %
Ústecký / 14,84 %
Liberecký / 10,65 %
Královéhradecký / 7,41 %
Pardubický / 6,67 %
Vysočina / 5,21 %
Jihomoravský / 6,38 %
Olomoucký / 7,53 %
Zlínský / 5,24 %
Moravskoslezský / 9,98 %
Celá ČR / 7,92 %

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

V průběhu druhého čtvrtletí došlo k významnému poklesu počtu osob s dluhem po splatnosti ve všech krajích České republiky. V Ústeckém kraji, kde je stav nesplácených závazků dlouhodobě nejhorší, došlo k poklesu pod hranici 15 procent, v Moravskoslezském kraji klesl podíl pod hranici 10 %. Situace se dále zlepšovala i v krajích, kde jsou problémy dlouhodobě nejmenší: ve Zlínském kraji, Kraji Vysočina i v Praze.

Ke zvyšování účinnosti registrů klientských informací přispívá kromě zapojení více sektorů také rozšiřování členské základny sdružení SOLUS. To aktuálně spojuje 54 členských společností. K poslednímu rozšíření došlo na konci června, kdy byla mezi členy přijata a řady nebankovních poskytovatelů půjček rozšířila společnost Creditstar Czech s.r.o.

Členské společnosti sdružení SOLUS poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření (15 společností), nebankovních půjček (21), telekomunikačních služeb (11), distribuce energií (4), P2P půjček (3) a v oblasti obchodu (2).

Solus  |  14.7.2016


PředchozíDalší