Jak EET ovlivní spropitné?

Spropitné je považováno za nepovinnou platbu vyjadřující zákazníkovu spokojenost s poskytnutými službami. Žádný zákon ji neupravuje, takže při určování, komu tzv. tuzér náleží, by se mělo vycházet z vůle zákazníka. To se však v praxi neděje, a proto je na provozovateli, jak spropitné mezi personál rozdělí. V souvislosti s EET bude důležité, komu spropitné ve výsledku připadne. Jak podnikatel, tak obsluha má povinnost tuto část příjmu danit.

V případě, že se podnikatel rozhodne ponechat spropitné personálu, je to z pohledu zákona o daních z příjmu příjem ze závislé činnosti. Jako takový nepodléhá e-tržbám, ale dani z příjmu fyzických osob. Příjem z „dýšek“ je v takovém případě povinen zdanit zaměstnavatel jako součást mzdy.
Jestliže spropitné patří výhradně provozovateli podniku, jde o příjem ze samostatné činnosti, a proto podléhá e-tržbám. Obsluha platbu musí zadat do pokladny, tím ji elektronicky zaevidovat a vydat návštěvníkovi účtenku.

V souvislosti s e-tržbami také záleží na technickém řešení jednotlivých softwarů pokladních systémů. „Při výběru vhodného pokladního systému doporučujeme vybírat takový, který bude co nejvíce zohledňovat finanční toky v daném podniku. Pro malé provozovny se proto hodí jednoduchý systém, který dokáže ovládat každý, a který vyhoví třeba právě i takovému banálnímu požadavku, jakým je spropitné,“ uzavírá Michal Wantulok.

Dotykačka  |  21.7.2016


PředchozíDalší