Spropitné nechávají téměř všichni Češi. Stejný model by ocenili i při přispívání na charitu

Češi dokáží ocenit dobrý servis. Dýško nechávají například v restauracích, u kadeřníka, v autoservisu, ale i při nákupech v obchodech. Spropitné dává obsluze drtivá většina z nás (92 %), pouze necelá 2 % lidí nenechává dýško nikdy. Systém fungování spropitného by Češi ocenili také u darování peněz na charitu. Více než tři čtvrtiny lidí (77 %) by využily možnost přispívat na vybraný dobročinný projekt zaokrouhlováním při platbách kartou. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat Česká spořitelna.*

Při útratě ve výši 158 Kč lidé nejčastěji zaokrouhlují na 160 Kč (54 %) nebo k účtence připočtou deset procent (38 %). Procenta častěji počítají muži a vysokoškoláci. Nejštědřejší jsou pak podle průzkumu obyvatelé Karlovarského kraje a Vysočiny, nejméně nechávají obsluze lidé z Liberecka.

Výši dýška ovlivňuje hlavně kvalita a chování obsluhy, shodla se naprostá většina dotazovaných (86 %). Jen minimum se řídí atraktivním vzhledem restaurace (5 %) nebo výší spropitného u ostatních platících (1 %). Češi považují spropitné za osobní a individuální věc bez ohledu na chování ostatních.

Příspěvky na dobročinnost? Do stovky měsíčně

Systém dýšek, tedy zaokrouhlování na nejbližší pětikoruny, desetikoruny nebo stokoruny, by většina lidí (77 %) ráda využila také u příspěvků na dobročinnost. Třetina (33 %) by zaokrouhlovala na nejbližší desetikorunu, 15 % na nejbližší pětikorunu. Pokud se Češi pro tento způsob dobročinnosti rozhodnou, mohou využít například aplikaci Melinda od České spořitelny. Díky ní mohou uživatelé snadno přispívat na vybraný projekt, pár kliknutími vyberou míru zaokrouhlení plateb kartou i měsíční limit štědrosti.

*Průzkum provedla v červenci Česká spořitelna ve spolupráci se společností IPSOS na vzorku 525 respondentů ve věku 18-65 let, při rovnoměrném zastoupení mužů i žen.

Česká spořitelna  |  1.8.2016


PředchozíDalší