Budeme kupovat sejfy? Úroky jsou prakticky na nule, ukládat peníze do bank se nevyplácí
Trend snižování úrokových sazeb se nevyhnul ani ČR, úroky se ve většině bank blíží nule. Objevily se i spekulace o záporných úrokových sazbách. S těmi začala před dvěma lety Evropská centrální banka a v Německu už několik bank u běžných účtů střadatelů záporné úroky aplikuje. Klienti těchto bank tak místo zisků z vkladů bankám za uložení peněz platí. „U nás se vkládat peníze do bank s cílem získat profit na úrocích již také nevyplatí. Přesto záporné úrokové sazby neočekávám. Ke konci září 2016 klesly skoro u všech českých bank k nule a v dohledné době se to nebude měnit,“ říká David Pirner z poradenské společnosti Grant Thornton.
Úroková sazba se u běžných účtů u českých bank pohybuje kolem nuly. Přibývá tak klientů bank, kterým nízký úrok v bance nepokryje ani bankovní poplatky. Pro představu: má-li někdo účet s 100.000 Kč a měsíční poplatek za vedení účtu je 50 korun, měsíční úrok při úrokové sazbě 0,1 p.a. je zhruba 7 Kč (po odečtení 15 % srážkové daně z úroků pro fyzické osoby). Na vedení účtu tak měsíčně doplácí ještě 43 Kč. Přistoupení k záporným úrokům by nevýhodnost vkladů na účet ještě prohloubilo.
Častým důsledkem nulových (popř. záporných) úrokových sazeb na vkladových a běžných účtech je hromadění hotovosti doma „pod polštář.“ To se týká nejen domácností, ale i firem. Klienti jak z řad velkých firem, tak běžných domácností totiž nemají rádi, když je někdo „odírá.“ Než aby své peníze nechali v bance ztrácet hodnotu, raději je budou držet v sejfech. To dokládá i zvýšená poptávka po bezpečnostních schránkách v bankách a u prodejců trezorů. „Zvýšení úrokových sazeb je zatím v nedohlednu. Jejich propad do záporu ale také nelze očekávat, protože banky jsou schopné vydělat na jiných aktivitách. Dobré zákazníky budou na straně vkladů raději dotovat, aby si je udržely pro lukrativnější obchody,“ odhaduje David Pirner.
Tuzemští ekonomové se shodují, že záporné úrokové sazby českou ekonomiku spíše nečekají. Jediným případem, kdy by mohla ČNB přistoupit k záporným sazbám, je snaha o ochranu koruny před útoky spekulantů. Zavedení záporných sazeb by totiž omezilo zájem zahraničních investorů o českou korunu, což by snížilo tlak na udržení v současnosti slabého kurzu koruny. „Zavedení záporných úrokových sazeb by v Česku navíc naráželo na právní komplikace. Stačí si představit situaci, že ČNB posune oficiální repo sazbu do záporu a pak například neplatiči úvěrů v bankách budou za své neplacení místo trestu odměněni,“ říká David Pirner z poradenské společnosti Grant Thornton.
Úrokové sazby se v Česku snižují zejména u vyšších vkladů na běžných i spořicích účtech obyčejných klientů. Úrokové sazby na těchto účtech odvisí od sazeb na mezibankovním trhu a od potřeby bank získat likviditu na poskytování úvěrů. To bylo ještě nedávno patrné z chování některých začínajících bank, které běžně nabízely úroky kolem 2 %, a to právě proto, aby získaly vklady a tím i potřebnou likviditu. Dnes už však mají české banky likvidity neboli volných peněz přebytek. To je důvod, proč došlo k rapidnímu snížení úrokových sazeb na vklady i na poskytnuté úvěry nebo hypotéky. „Dostupnější úvěry ale mohou znamenat podstupování větších rizik. Například na trhu s realitami mohou dále nafukovat již tak velkou cenovou bublinu. Snadno dostupné hypotéky nyní umožňují získat vlastní bydlení i lidem, kteří by si to dříve nemohli dovolit,“ uzavírá David Pirner z Grant Thornton.
|
6.10.2016
PředchozíDalší
| | |