Inflace je na tříletém maximu a dále zrychlí

Česká inflace v listopadu rapidně akcelerovala a zvěstuje tak konec kurzového závazku již ve druhém čtvrtletí příštího roku. Její úroveň 1,5 % y/y je nejvyšší od června 2013. Tentokrát byly tahounem jejího růstu ceny potravin. V příštích měsících by měla ale zrychlovat zejména díky své jádrové složce. Podílet se bude zejména zvyšování cen v restauracích, ale podpora přijde i z dalších složek. Centrální banka tak nebude mít důvod otálet se zrušením kurzového závazku.

Spotřebitelské ceny již druhý měsíc v řadě vzrostly o 0,3 % m/m. Struktura růstu úplně odpovídá našemu odhadu s tím, že všechny hlavní složky rostly nepatrně rychleji, než jsme čekali. Zásadní příspěvek k listopadovému růstu přinesly ceny potravin, které meziměsíčně přidaly 2,1 %. Ceny pohonných hmot se zvýšily o nepatrné 0,4 % m/m. Jádrové ceny sice úplně marginálně poklesly, jedná se však pouze o sezónní vývoj. Po očištění o kalendářní vlivy jádrové ceny třetí měsíc v řadě zrychlují. I administrativní ceny zaznamenaly nepatrný sezónní pokles.

V meziročním vyjádření inflace vyskočila na 1,5 %, což je nejvyšší hodnota od června 2013. Výraznou akceleraci sledujeme zejména v jádrové inflaci. Ta se podle našeho výpočtu vyšplhala již na 1,8 % y/y. Ceny pohonných hmot jsou již pouze o 0,4 % meziročně nižší. V prázdninových měsících jejich meziroční propad činil více jak deset procent. Navíc s dohodou států ropného kartelu OPEC se výrazně snížilo riziko další propadu cen ropy a vyplňuje se náš scénář postupného růstu cen pohonných hmot. I ceny potravin se po šestnácti měsících vymanily z meziročního poklesu a v listopadu přidaly 1,5 %. Mírně negativně stále působí administrativní ceny. Na tom se ještě nějakou dobu, jak popisujeme níže, nic nezmění.

Dnešní údaje statistického úřadu výrazně převyšují poslední prognózu centrální banky. Ta ve své poslední prognóze odhadovala listopadovou inflaci na 1,0 %. Měnově politická inflace podle našich výpočtů v listopadu dosáhla 1,4 % y/y. Podle posledního odhadu ČNB měla dosáhnout pouze 0,8 %. Domníváme se, že odchylka obou indikátorů oproti prognóze centrální banky se bude i nadále výrazně prohlubovat.

Regulované ceny sice klesnou, ale EET odstartovalo zdražování v restauracích

Od vydání našich posledních Ekonomických výhledů jsme zaznamenali několik zpráv, které vstupují do předpovědi inflace. Energetický regulační úřad poodhalil, jaké budou ceny plynu a elektřiny v příštím roce. Ceny plynu by měly klesnout, přestože regulovaná složka mírně vzroste. My odhadujeme, že se v průměru bude jednat o tříprocentní zlevnění. Nepatrné snížení ceny by mělo nastat i u tepla. V případě elektřiny neočekáváme žádnou výraznou cenovou změnu. Ostatní regulované položky (včetně vodného a stočného) budou sice mírně zdražovat nicméně dohromady očekáváme v lednu snížení regulovaných cen, tedy celkově negativní dopad do inflace. Ve srovnání s naší poslední prognózou se tedy jedná o desinflační tlak. Riziko pro regulované ceny je koncentrováno spíše ve směru menšího poklesu, protože dodavatelé energií jsou se snižováním cen většinou zdrženliví.

Celková inflace je od prosince podpořena zvyšováním cen v restauracích. Po zavedení elektronické evidence tržeb (EET) se část restaurací rozhodla zdražit i přes snížení DPH na jejich služby. EET sama o sobě, i díky snížením daní, není důvod pro zdražování. Nicméně ceny se v tomto sektoru již nějakou dobu výrazněji nehýbaly a v současnosti vidíme několik nákladových tlaků, které určité zvyšování cen ospravedlňují. Ceny potravin začaly výrazně růst, zvyšují se mzdové tlaky, a rostou ceny nájmů (zejména v Praze). Zvyšování cen v restauracích přímo působí do jádrové inflace. Navíc ve spojitosti se snížením daně z přidané hodnoty představuje ještě větší impuls do měnově politické inflace. Příspěvek zvyšování cen ve stravování do meziměsíční dynamiky jádrových cen odhadujeme v prosinci na 0,2 pb. V meziročním vyjádření by měla dokonce podle našich výpočtů vystoupat až k hladině 1,7 %.

Celkově i nadále platí náš výhled, že inflace dosáhne cíle ČNB ve výši 2 % již v prvních měsících příštího roku (pravděpodobně v únoru). Mírně se však mění její očekávaná struktura a posouvají se i rizika. Větší růst by měl podle nás nastat v jádrových cenách, když inflaci budou brzdit regulované ceny. To nadále potvrzuje náš výhled, že kurzový závazek skončí již ve druhém čtvrtletí příštího roku. Navíc vidíme rizika i vyššího cenového růstu. Náš odhad zvyšování cen v restauracích je poměrně konzervativní stejně jako naše očekávání ohledně regulovaných cen. Současný šok do cen bude mít navíc dlouhodobý efekt do cenového růstu. Inflace by se měla držet v blízkosti dvou procent minimálně po celý příští rok.


Komerční banka  |  9.12.2016


PředchozíDalší