Proticyklická rezerva ponechána ČNB na 0,5 %, zátěžové testy bankovního sektoru potvrzují jeho vysokou odolnost
ČNB dnes ponechala proticyklickou kapitálovou rezervu na hodnotě 0,5 %. Z vyjádření ČNB však vyplývá, že se rizika zvyšují a ČNB je připravena sazbu dále zvyšovat. Zátěžové testy bankovního sektoru potvrzují, že je bankovní sektor odolný vůči nepříznivým šokům. Tento výsledek však potřebu dalšího zvyšování proticyklické rezervy snižuje, protože ta má být primárně určena k tomu, aby zvyšovala odolnost bank v případě dlouhodobě nadměrného předlužování, což není případ ČR.
Proticyklická kapitálová rezerva
Proticyklickou kapitálovou rezervu ČNB stanovuje od konce předminulého roku, k čemuž jí opravňuje nový balík regulatorních pravidel CRD IV/CRR. Do prosince 2015 byla tato rezerva stanovena na nulové úrovni s tím, že ekonomika její tvorbu vzhledem k nízkým rizikům nevyžadovala. Z titulu rostoucí úvěrové dynamiky v roce 2015 však ČNB proticyklickou rezervu zvýšila v prosinci 2015 na úroveň 0,5 % s tím, že bankovní sektor musí tyto zvýšené kapitálové požadavky splňovat od ledna 2017.
I přes mírně zvýšenou úvěrovou dynamiku v roce 2015 však nedocházelo k natolik zvýšenému předlužování ekonomiky, které by mohlo ohrozit odolnost bankovního sektoru – což je primární podstata proticyklické rezervy. ČNB tak patrně využila tento nástroj z toho důvodu, že neměla jiný aktivní nástroj, kterým by mohla brzdit zrychlující segment úvěrů na bydlení. Účinnost proticyklické rezervy na tento úvěrový segment je však poměrně malá, protože tento typ zajištěných úvěrů má nejnižší rizikové váhy. Zvýšení proticyklické rezervy tak mohlo dopadat spíše negativně na rizikovější segment úvěrů malých a středních podniků, který však žádnou zvýšenou úvěrovou aktivitu v posledních letech nevykazoval.
Dnešní zdůvodnění proticyklické rezervy dle našeho názoru dále zesiluje rétoriku ČNB ohledně růstu rizik (viz opatření ČNB). To naznačuje, že další zvýšení rezervy pravděpodobně nastane v příštím roce. Je možné, že ČNB v tuto chvíli nechce zvyšovat proticyklickou rezervu, protože si v tomto roce prosadila do legislativy sadu parametrů, pomocí kterých bude moci ovlivňovat úvěrový trh na bydlení stanovováním poměrů velikosti poskytnutého úvěru k hodnotě nemovitosti či příjmu dlužníka. Také je však možné, že další zvýšení rezervy naráží na obavy z protichůdného působení politik ČNB (uvolněná měnová vs zpřísňována makroobezřetnostní politika), protože zvyšování proticyklické rezervy brzdí úvěry, jejichž růst však chce docílit uvolněná měnová politika ČNB.
Pokud platí spíše druhý důvod, další zvýšení proticyklické rezervy může přijít v polovině příštího roku, kdy již bude dle našeho názoru kurzový závazek ČNB opuštěn a obě politiky (tj. měnová a makroobezřetnostní) by tak působily stejným směrem. Z čistě analytického pohledu však současná situace v ČR dle našeho názoru stanovení proticyklické rezervy nevyžaduje. Podíl úvěrů k HDP díky příznivému růstu ekonomiky klesá (graf 1), stejně tak indikátor finančního cyklu počítaný samotnou ČNB prozatím nedosahuje úrovní, které by dle předešlých sdělení ČNB vyžadovaly proticyklickou rezervu nastavit (graf 2). Proticyklická rezerva má být stanovována v okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému předlužování ekonomiky, které by mohlo v budoucnu ohrozit stabilitu bankovního sektoru. To však není případ ČR, což dokládají i samotné zátěžové testy ČNB, které byly dnes také zveřejněny a dokládají vysokou odolnost sektoru.
Komentář Evy Zamrazilové, hlavní ekonomky České bankovní asociace, k výsledkům zátěžových testů bankovního sektoru:
„Stabilní bankovní systém zůstává nadále velkou výhodou a silou české ekonomiky, a to navzdory výrazně narůstajícímu nákladovému břemenu, kterým banky zatěžuje neustále bující regulace, a také navzdory netriviálním výzvám, kterým banky čelí v prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb a zostřujícího konkurenčního prostředí na finančním trhu. To svědčí o odpovědném přístupu managementu i vlastníků bank, kteří banky řídí a kapitálově vybavují tak, aby bezporuchově zajišťovaly svou základní funkci, kterou je financování ekonomiky a podpora ekonomického růstu. Má-li však tato nenahraditelná funkce být garantována i do budoucnosti, je výzvou pro tvůrce hospodářských politik banky ještě více nezatěžovat.“
|
12.12.2016
PředchozíDalší
| | |