Analýza UniCredit: Češi zásobují Evropu tradiční vánoční pochoutkou. Za rok exportujeme 800 gramů kaprů na hlavu, nejvíce na kontinentu
Vánoční svátky už klepou na dveře. Před koncem roku vám přinášíme odlehčené vánoční téma. Podívali jsme se totiž na téma doslova vánoční – chov kaprů v Evropě. Češi jsou totiž s 1,8 kilogramy na hlavu největšími producenty kaprů na obyvatele v Evropě, kralují i v žebříčku vývozců. Naopak naši východní sousedé Slováci jsou zase díky oblíbenosti této vánoční pochoutky jejími největšími dovozci.
V katolických náboženstvích spadá Štědrý večer stále do období předvánočního půstu, konzumace masa je tedy přípustná až po půlnoci. Na štědrovečerní stoly se tak postupně propracovaly ryby. Ty se totiž na rozdíl od jiných druhů masa mohou jíst i během půstu. Tradice vánoční ryby byla původně doménou především bohatšího městského obyvatelstva. Na venkov se ve větší míře rozšířila až později. Kapr samotný se stal dominantní rybou štědrovečerních stolů a jedním z hlavních symbolů Vánoc v našem regionu až v minulém století.
Kapr je neodmyslitelnou součástí našich řek a zejména rybníků. I přesto není zcela původním druhem českých vod. Podle současných poznatků se do Evropy nejpravděpodobněji dostal z teplejších oblastí Malé Asie a Kaspického moře. Odtud se postupně rozšířil do oblasti Černého moře a Dunaje. Jeho první přítomnost v Dunaji se datuje do období před 8 až 10 tisíci lety.
Cenným zdrojem potravy byl již u starověkých Římanů – římský přírodovědec Hanus Plinius se již v letech 23 až 79 našeho letopočtu zmiňuje o dunajských kaprech a dokonce mluví i o umělých rybnících na jejich chov. Římané vyšlechtili divokého dunajského kapra na rybniční rybu a přispěly k jeho rozšíření z dunajské oblasti i do ostatních částí Evropy .
Rozmach hospodářského chovu kaprů nastal s příchodem křesťanství. V Bavorsku se kapři chovali v rybnících již za vlády Karla Velikého (748–814), v Česku se jejich umělý chov datuje přibližně do 11. století. A přestože v současnosti převládá zejména rybniční forma chování kapra, v řekách našeho regionu stále můžeme najít původního divokého dunajského kapra. Například na Slovensku v Dunaji, Tise a v dolních úsecích jejich největších přítoků.
Tradice konzumace kapra v regionu střední Evropy se projevuje i na rozložení produkce kapra v Evropě. Jeho chovu dominují země V4. Polsko, Česko a Maďarsko mají na evropské produkci kaprů více než poloviční podíl. Regionální výjimku představuje pouze Slovensko, které se zanedbatelným podílem 0,3% na evropské produkci výrazně zaostává za svými sousedy z regionu. Chov kaprů je však poměrně silně rozšířen i v ostatních zemích regionu střední a východní Evropy nebo Německu.
V absolutních číslech je největším evropským producentem kaprů Polsko. Ročně se u našeho severovýchodního souseda vyprodukuje téměř 20 tisíc tun kaprů. Jen nepatrně menší produkci dlouhodobě vykazuje Česká republika. Žebříčku v přepočtu na obyvatele tak jednoznačně dominují Češi s produkcí 1,8 kg kaprů na obyvatele před Maďary (1,2 kg kapra na obyvatele).
Více než 1 kg kaprů na obyvatele vyprodukuje i Litva, nadprůměrnou produkci však najdeme i v dalších zemích regionu střední a východní Evropy – v Chorvatsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, či Lotyšsku. Už méně se daří chovu kapra v převážně hornatých zemích regionu střední Evropy, jako je Slovensko (46 gramů na obyvatele), Slovinsko (83 gramů) nebo Rakousko (43 gramů). V průměru vyprodukují země EU ročně 173 gramů kapra na obyvatele.
Díky vysoké produkci jsou Češi také největšími vývozci kaprů v Evropě. Ročně na jednoho obyvatele vyvezeme 779 gramů kapra, druhé Chorvatsko o čtvrt kila méně. Že je kapr tradičním domácím pokrmem dokazuje i fakt, že každý Čech tak ročně spotřebuje zhruba kilo domácí produkce kaprů. Kromě domácích stolů směřuje největší část českých kaprů do Polska (44 % vývozů), Německa (28 %) a na Slovensko (11 %). Významnými evropskými exportéry kaprů (v přepočtu na obyvatele země) jsou i Chorvati, Litevci, Maďaři a Bulhaři. Naopak Polsko, které je v absolutním vyjádření největším producentem kaprů v Evropě, nedokáže z vlastních zdrojů plně uspokojit ani vlastní spotřebu kaprů, a tak se řadí mezi čisté dovozce kaprů.
Podobně oblíbený je kapr i ve slovenských domácnostech. Díky nízké lokální produkci, která dokáže uspokojit jen asi jednu pětinu domácí spotřeby, je země odkázána na jejich dovoz. Slovensko je tak největším čistým dovozcem kaprů (v přepočtu na obyvatele) ze všech zemí EU. Ročně doveze přibližně 175 gramů kaprů. Kapry přitom dováží pouze ze dvou sousedních zemí, drtivou většinu (více než 90 %) z České republiky, zbytek z Maďarska.
Vánoční charakter kaprů potvrzuje pohled na intenzitu zahraničního obchodu s kapry. Téměř 2/3 dovozů kaprů na Slovensko se uskuteční v předvánočním období (listopad–prosinec), podobný podíl předvánočního období najdeme i při vývozu kaprů z Čech. V průměru v EU v roce 2015 připadalo až 54 % zahraničního obchodu s kapry na předvánoční období (listopad–prosinec).
Autor: Ľubomír Koršňák, analytik UniCredit Bank
|
22.12.2016
PředchozíDalší
| | |