Státní dluh se loni snížil, letos vzroste méně v porovnání se schodkem rozpočtu díky čerpání likvidity

Státní dluh (dluh centrální vlády) se loni snížil o 59,6 miliard korun. Jinak řečeno (a zjednodušeně), objem nově prodaných dluhopisů byl o 59,6 miliard nižší, než kolik dluhopisů se loni splatilo. Co umožnilo Ministerstvu financí státní dluh takto snížit?

Jedním faktorem byl samozřejmě přebytek loňského rozpočtu. Ten sice dosáhl výše 62 miliard, tedy o něco více, než o kolik se snížil dluh. To je však pochopitelné – stát obvykle do poslední chvíle neví, s jakým výsledkem jeho hospodaření nakonec skončí. Ministerstvo tak především v průběhu závěrečného čtvrtletí loňského roku vydávalo méně dluhopisů a pokladničních poukázek, než kolik jich bylo splatných, aby se nakonec dluh výrazně snížil. Státní dluh se ale snížil i v roce 2014, kdy byl přitom rozpočet ve schodku téměř 78 miliard.

Co tedy umožnilo státu prodávat méně dluhopisů, než jich bylo splatných? Jak ukazují data zveřejněná ministerstvem, došlo k dalšímu rozpuštění takzvané rezervy finančních prostředků. Jedná se o peníze, které stát získal prodeji dluhopisů v minulých letech tak říkajíc do zásoby. Tato rezerva se nafoukla především v roce 2012, kdy mimo jiné kvůli obavám z dluhové krize eurozóny dosáhla téměř 140 miliard korun. Těchto 140 miliard navýšilo státní dluh. Ministerstvo od té doby tuto rezervu snížilo na pouhé 3 miliardy korun na konci loňského roku. Tyto operace by samy o sobě snížily státní dluh o 137 miliard, ten se však během let 2012-2016 snížil „jen“ o 54 miliard. Rozdíl jde na vrub především schodkovému hospodaření státu (samozřejmě s výjimkou loňského roku). V samotném loňském roce ale tento vliv byl malý – stát využil 15,7 miliardy z této rezervy.

Hlavní roli tak loni hrálo využívání volných prostředků ve státní pokladně. To je systém účtů u ČNB, kde musí podle zákona mnoho státních institucí ukládat své peníze. Zůstatky na těchto účtech může přitom ministerstvo vzít a použít je například při splácení dluhopisů, jako se tomu stalo právě v loňském roce. Ministerstvu pomohlo, že do státní pokladny plynou miliardy ze zdravotních pojišťoven, jimž novela zákona přikázala převést peníze z účtů u komerčních bank právě do ČNB. A přebytek rozpočtu na konci roku zůstatek státní pokladny dále navýšil.

Peněžní zůstatky na účtech státní pokladny může ministerstvo využít pro snížení (či menší růst) státního dluhu i letos. Přestože státní rozpočet vykáže podle našich odhadů schodek 45 miliard korun, státní dluh se podle našich odhadl zvýší jen o 25 miliard. Důvodem bude právě další čerpání peněžních prostředků ze státní pokladny. Tento systém tak pomáhá snižovat úrokové náklady státu.

Loňský rok byl zároveň ve znamení prodejů dluhopisů s krátkými splatnostmi a se záporným výnosem. Tento trend pokračuje i na začátku loňského roku, a to díky spekulacím na posílení koruny po konci kurzového závazku ČNB a kvůli různým efektům intervencí centrální banky na trhu.

Autor:
MAREK DŘÍMAL
Economist
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  10.2.2017


PředchozíDalší