Erste Group Research: Hrozí ekonomikám ve střední a východní Evropě přehřátí?

Velké množství silných makroekonomických údajů z poslední doby ze střední a východní Evropy, jako například prudce rostoucí inflace, utahující se pracovní trhy a živá výrobní produkce, nás mohou oprávněně vést k otázce, jestli nastane v zemích střední a východní Evropy (CEE) hospodářské přehřátí. Analytici Erste Group se pokusili odhalit první známky toho, zda to skutečně hrozí. Jako příhodné srovnávací kritérium pro otevřené ekonomiky, jakými ekonomiky CEE jsou, použili analytici deficit běžného účtu. Poukazují na to, že závažné zhoršení běžného účtu by naznačovalo počínající nerovnováhu v ekonomice. V současné době se však zdá, že tomu tak není.

„Jak z historického, tak z fundamentálního hlediska vypadají bilance běžných účtů v regionu velmi dobře. Před krizí měly všechny země CEE obrovské deficity běžného účtu v poměru k HDP – některé dokonce dvojciferné. Ačkoliv deficit běžného účtu není problémem sám o sobě, vzhledem k potřebě konvergujících ekonomik přilákat zahraniční kapitál, přispěla skutečnost, že v CEE byly deficity příliš vysoké a často financované dluhem, k vyšší zranitelnosti ekonomik během finanční krize v letech 2008 - 2009.

Od té doby však došlo v ekonomikách CEE k opětovnému získání rovnováhy a k obrovskému zlepšení bilance jejich běžných účtů. V Chorvatsku, České republice, Maďarsku, na Slovinsku a Slovensku dokonce dosáhli přebytku. Úpravy jsou především výsledkem pozitivního vývoje obchodní bilance. Ke zlepšení pozice běžného účtu rovněž přispěly klesající ceny komodit a vyšší přísun prostředků z EU fondů,“ vysvětluje Juraj Kotian, vedoucí CEE Macro/FI Research v Erste Group.

Inflace značně vzrostla – většina centrálních bank však bude pravděpodobně dál vyčkávat

Inflace v zemích CEE podstatně vzrostla – od září 2016 v průměru o 2 pb. Toto zvýšení však bylo do značné míry očekávané a nijak nesouviselo se sílící poptávkou; silný obrat v meziročním vývoji cen ropy a energií byl způsoben abnormálně nízkým základem v 1. čtvrtletí roku 2016, nikoliv prudkým nárůstem v posledních měsících. Inflace buď dosáhla, nebo téměř dosáhla cíle v České republice, Maďarsku, Polsku a ve Slovinsku. V březnu může dále růst, ale spíše se očekává korekce vzhledem k tomu, že bude postupně mizet efekt báze nízkých cen ropy v Q1 2016. Proto si analytici Erste Group nemyslí, že centrální banky zasáhnou předčasně a budou v blízké budoucnosti spěchat se zvyšováním sazeb. „Očekáváme, že centrální banky budou nadále vyčkávat a jednat bude teprve tehdy, až bude základní inflace nad cílem po delší dobu, nebo nad ním bude dostatečně vysoko,“ poukazuje Zoltan Arokszallasi, hlavní analytik, CEE Macro/FI Research.

Srbsko je jedinou zemí CEE, u níž analytici v letošním roce čekají nárůst klíčové sazby (mimo jiné v reakci na zvyšování sazeb FEDem v důsledku významné investorské základny v USD). V Rumunsku může dojít pouze ke zvýšení depozitní sazby O/N s cílem přiblížit sazby peněžního trhu klíčové sazbě. Nejsilnější akce peněžní politiky v reakci na vyšší inflaci bychom měli zaznamenat v České republice. „Očekáváme, že ČNB v dubnu ustoupí od své politiky devizového stropu a vyhne se tak dalšímu spekulativnímu přísunu horkých peněz do CZK. Silnější česká koruna by měla ve střednědobém horizontu vést ke zpřísnění měnových podmínek v této exportně orientované ekonomice a pomoci zkrotit inflaci,“ uzavírá Zoltan Arokszallasi.

První vlna utahování ve formě přísnější makro-obezřetnostní politiky

Analytici Erste očekávají, že než se centrální banky v zemích střední a východní Evropy rozhodnou zvyšovat úrokové sazby, dojde ke úvěrovému utahování prostřednictvím přísnější makro-obezřetnostní politiky. Některé iniciativy už můžeme vidět v České republice, na Slovensku a v Polsku, kde regulátoři požadují vyšší akontace u hypoték, nižší poměr úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti a nižší poměr dluhu vůči příjmu.

Výhled na rok 2017

• Očekává se, že růst v regionu CEE zrychlí na 3,3 % (v porovnání se 3 % v roce 2016), a to díky domácí poptávce. Základem tohoto růstu bude podle odhadu i nadále spotřeba domácností. Investice by se mohly po nedobrých výsledcích v roce 2016 vzchopit především díky prostředkům z EU fondů.

• V roce 2017 se předpokládá zvýšení inflace v průměru o více než 2 pb v porovnání s rokem 2016. Toto zvýšení by mělo vyvrcholit v březnu (vzhledem k efektu báze). Poté by se inflace v zemích CEE měla zmírnit nebo dokonce snižovat. To však neplatí o Rumunsku, kde je inflace uměle držena na nízké úrovni snížením nepřímých daní. Po oslabení tohoto efektu skončí inflace v Rumunsku na konci roku na mnohem vyšší úrovni, než na jaké je teď.

• Bilance běžného účtu se zhorší pouze mírně (v průměru o 0,4 % HDP) a region by měl zůstat v mírném přebytku (0,2 % HDP). V rámci CEE by mělo nejsilnější zvyšování deficitu běžného účtu zažít Rumunsko (o zhruba 1 pb na 3,3 % HDP). Zhoršování by mělo být omezeno určitým utahováním, které se v příštím roce očekává na fiskální straně vzhledem k tomu, že by Evropská komise mohla vůči Rumunsku v roce 2018 zahájit postup při nadměrném schodku, pokud překročí 3% deficit.

• Měny zemí CEE budou v nadcházejících čtvrtletích nadále divergovat. Do konce roku by mohly vůči euru posílit dvě měny, a naopak tři by měly v porovnání se současným stavem oslabit. Česká koruna má v zásadě největší potenciál k růstu poté, co bude upuštěno od devizového stropu, ale nadměrné zásoby dlouhých pozic v Kč, u nichž se očekává uzavření, mohou nárůst zmírnit, nebo dokonce způsobit silné korekce. Analytici vidí prostor pro posilování kurzu polského zlotého vůči euru do konce roku vzhledem k tomu, že Polsko nabízí zajímavý výnos v porovnání k fundamentům, zatímco polský trh může začít v 1. polovině roku 2018 zohledňovat první zvýšení sazeb. V Rumunsku a Maďarsku, kde mají centrální banky určité holubičí tendence, mohou měny mírně oslabovat, což však centrální banky nijak neznepokojí a v současné době se to považuje za žádoucí výsledek.





























Press department:
Michael Mauritz (Head of Group Communications) Tel: +43 50100 – 19603 E-Mail: michael.mauritz@erstegroup.com
Carmen Staicu (Spokesperson for the Group) Tel: +43 50100 – 11681 E-Mail: carmen.staicu@erstegroup.com
Peter Klopf (Group Press Officer) Tel. +43 50100 – 11676 E-Mail: peter.klopf@erstegroup.com

This press release is also available at: www.erstegroup.com/pressrelease


Česká spořitelna  |  20.3.2017


PředchozíDalší