Češi podporují auta na vodíkový pohon. Klíčová je cena aut a hustota plnicích stanic

Češi jsou alternativnímu vodíkovému pohonu nakloněni. Vyplývá to z průzkumu mezi 630 respondenty z celé ČR, který realizovala v prvním čtvrtletí letošního roku poradenská společnost Grant Thornton v rámci rozsáhle studie pro Ministerstvo dopravy. „Není překvapením, že je pro Čechy důležitá šetrnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Dokonce 77 % respondentů uvedlo, že hlavní výhodu vodíkových aut spatřují v ekologii a téměř bezemisním provozu,“ uvedl Jiří Dvořák, expert na alternativní zdroje energie z Grant Thornton.

Z průzkumu vyplývá, že budoucnost automobilů na vodíkový pohon úzce souvisí s jejich pořizovací cenou. Celkem 69 % respondentů se v dotazníku vyslovilo, že by si vodíkové auto nepořídili, pokud by stálo víc než běžné auto s klasickým spalovacím motorem. Tři lidé z deseti by byli ochotní akceptovat cenu o 25 % vyšší a pouze 3,5 % respondentů pak cenu o 50 % vyšší. Pokud by náklady na provoz byly nižší nebo nanejvýš stejné, jako u běžného auta se spalovacím motorem, pak by o koupi auta s vodíkovým pohonem jako o možné alternativě uvažovalo až 95 % respondentů. Vysokou cenu a provozní náklady vnímají lidé jako jedno z hlavních rizik hromadného použití aut na vodíkový pohon. 9 z 10 dotázaných se shodlo, že podpora od státu nebo od výrobců by pro ně znamenala pozitivní motivaci k nákupu.

Shovívavější byli respondenti vůči dojezdové vzdálenosti nebo času tankování. 60 % z nich by nevadila dvojnásobná doba potřebná k natankování oproti konvenčním autům. 66 % lidí by se spokojilo s dojezdem menším než 500 km. „Pozitivní je, že se dotázaní vodíkové technologie nebojí. V součtu 87 % z nich uvedlo, že tento pohon považují za bezpečný nebo spíše bezpečný. Na to, že u nás vodíková auta zatím nejezdí, je příjemným překvapením, že dvě třetiny lidí věděly, že se auta na vodík již vyrábějí,“ komentuje Dvořák.

Klíčovým faktorem se ukázala být infrastruktura, tedy hlavně hustota vodíkových plnicích stanic. 90 % respondentů by od pořízení vodíkového auta odradil jejich nedostatek. „Je to pochopitelné. Lidé nebudou chtít jezdit auty, která by skoro nikde nemohli natankovat. Zde je na českém státu, aby dospěl k nějaké strategii a vyslal výrobcům i řidičům jasný signál, jestli s vodíkem počítá a jak ho plánuje podpořit. Co se provozovatelů čerpacích stanic týče, z naší analýzy vyplynulo, že se oblasti jejich rozvoje věnuje především společnost Unipetrol, potažmo Benzina, která má nejrozsáhlejší síť čerpacích stanic v ČR,“ dodává Dvořák.

Společnost Grant Thornton v současnosti zpracovává rozsáhlou studii o využitelnosti vodíkového pohonu v ČR. Zatímco třeba v německém Mnichově již funguje projekt BeeZero, kde si může krátkodobě pronajmout vodíkový osobní automobil kdokoli, v ČR jsme zatím ve fázi přípravy koncepce. Od roku 2009 sice existuje v Neratovicích u Prahy jedna neveřejná plnicí stanice na vodík společně se zkušebním prototypem vodíkového autobusu TriHyBus, na další rozvoj se stále čeká.

„Výsledky průzkumu považuji za pozitivní, i když zároveň nechci přeceňovat jejich vypovídací hodnotu,“ říká k tomu Luděk Sosna, ředitel odboru strategie na Ministerstvu dopravy. „Je pravdou, že v rozvoji vodíkové mobility jsme teprve na začátku. Ovšem věřím, že se nám v příštích letech podaří posunout správným směrem. Německo a jeho plány v této oblasti nám mohou být dobrým příkladem,“ dodává Sosna.

Grant Thornton  |  24.4.2017


PředchozíDalší