ČR leaderem Visegradské čtyřky a nejkonkurenceschopnější novou zemí EU; USA již nejsou mezi top 3 nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami světa

Švýcarský institut IMD včera zveřejnil nové vydání žebříčku konkurenceschopnosti, ve kterém porovnává konkurenceschopnost. 63 ekonomik světa. První místo si v žebříčku udržel Hongkong následovaný Švýcarskem a Singapurem. Naopak v minulosti vedoucí USA se po loňském poklesu na třetí příčku dále posunuly až na čtvrtou pozici. Česká republika v novém žebříčku mírně oslabila z 27. na 28. místo, zůstala však nejkonkurenceschopnější ekonomikou mezi novými členskými zeměmi EU.

Nové výsledky potvrdily a zdůraznily loňský pokles USA. Spojené státy, které byly v minulosti obvykle na předních příčkách žebříčku (první místo v letech 2011, 2013, 2014, 2015) dále ztratily a obsadily až čtvrtou příčku. Z členských zemí EU získalo nejlepší hodnocení Nizozemsko (pátá pozice), těsně následované Irskem. Mezi asijskými zeměmi se nejvíce zlepšily Kazachstán (skok na 32. pozici) a Čína (z 25. na 18. místo). Nejnižší místo v celém žebříčku nepříliš překvapivě stejně jako v minulém roce získala Venezuela.

Prof. Arturo Bris, ředitel IMD World Competitiveness Center, popsal faktory, na nichž staví úspěšné země, takto: „Tyto země zajišťují prostředí, které je přátelské k podnikání a které podporuje otevřenost a produktivitu. Podíváte-li se na Čínu, příčiny jejího zlepšení o sedm příček na 18. místo lze vysledovat v jejím zaměření na mezinárodní obchod. To pohání jak ekonomiku, tak zlepšování efektivity vlády i podnikatelského sektoru.

Pět zemí EU v Top 10, nepřesvědčivý BRICS

V tradičním žebříčku se ze zemí EU nejvýše umístilo Nizozemsko (výrazné zlepšení z 8. na 5. pozici), v první desítce bylo i Irsko (6. místo), Dánsko (7. místo), Lucembursko (8) a Švédsko (8). V první desítce celosvětového žebříčku se tak umístilo celkem 5 zemí EU, což je proti roku 2016 mírné zlepšení. Naopak tradičně silné Německo dále pokleslo z 12. na 13. místo, Francie i přes mírné zlepšení skončila v polovině žebříčku (31. místo), Španělsko a Portugalsko dokonce až v druhé polovině žebříčku. Velmi výrazné zhoršení si v novém hodnocení odnesla Itálie, která se z 35. pozice propadla až na 44. místo.

Relativně stabilní pozici si i přes rizika spojená s Brexitem udržela Velká Británie (mírný pokles z 18. na 19. místo).

I přes úspěch Hongkongu (1) a Singapuru (3) zbývající vyspělé asijské ekonomiky spíše stagnovaly na loňských pozicích: Tchaj-wan (14), Japonsko (26), Korea (29).
Ze zemí BRICS se dařilo jen Číně, která si i přes postupné zpomalování své ekonomiky výrazně polepšila (posun z 25. na 18. pozici), naopak Indie klesla na 45. místo, Rusko na 46., JAR na 53. a Brazílie dokonce spadla až mezi tři země na nejnižších příčkách žebříčku (61. pozice).

Jak je na tom Česko?

Česká republika v aktuálním žebříčku mírně poklesla na 28. pozici, její původní 27. místo má v novém žebříčku Thajsko. V žebříčku jsou před ČR dále země jako Rakousko (25. pozice), Japonsko (26. místo), naopak těsně za ČR si svoji 29. pozici obhájila Korea, na 30. místo se posunulo Estonsko.

ČR tak obhájila své relativní první místo mezi novými členskými zeměmi a všemi středo- a východoevropskými ekonomikami zahrnutými v průzkumech IMD. Nepodařilo se jí však udržet předchozí trend, díky kterému v letech 2013-2015 posílila z 35. pozici (2013) až na velmi dobré 27. místo v žebříčku pro rok 2016.

„Konkurenty“ ČR v příštích letech budou zřejmě spíše pobaltské ekonomiky (zejména Estonsko (30) a Litva (33). Od ostatních středoevropských zemí si naopak ČR udržela odstup – kvůli jejich poklesu: Polsko kleslo na 38. místo, Slovensko na 51. místo a Maďarsko na 52. místo.

Ve srovnání s ostatními zeměmi je česká ekonomika podle IMD již tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle, nákladové konkurenceschopnosti, a přes mírné zhoršení i díky relativně spolehlivé infrastruktuře. ČR také pomohl vývoj veřejných financí a zahraničního obchodu. Naopak mezi faktory, které konkurenceschopnost ČR zhoršovaly, patří podle respondentů daňová politika a také současný stav trhu práce. Specifické jsou výsledky v oblasti vzdělávání a vzdělanosti – skóre ČR v této oblasti se zhoršuje, přesto jde však současně o faktor zmiňovaný zatím mezi relativně pozitivními rysy ČR.

Digitální konkurenceschopnost

V tomto roce IMD také poprvé zveřejnila samostatný žebříček, který hodnotí konkurenceschopnost v oblasti technologií, vědecké infrastruktury a připravenosti využívat digitální technologie k dalšímu zlepšování fungování firem i veřejných institucí. V tomto separátním žebříčku se na prvním místě umístil Singapur následovaný Švédskem, USA, Finskem a Dánskem.
ČR v tomto hodnocení získala v letech 2016 a 2017 celkově 32. pozici, od roku 2015 je tedy česká pozice v „digitální konkurenceschopnosti“ vždy lehce horší než pozice v celkovém žebříčku, což naznačuje spíše tradiční orientaci a nižší míru inovativnosti české ekonomiky, než by odpovídalo její celkové situaci. Varujícím výsledkem je relativní pozice v připravenosti na budoucí změny (42. pozice) a v regulačním rámci relevantním pro nové technologie (43. místo).

IMD a žebříček konkurenceschopnosti

IMD je špičkový švýcarský institut zaměřený na vzdělání manažerů a budoucích leaderů, kromě Lausanne má pobočku i v Singapuru. Více detailů na www.imd.org.

Žebříček konkurenceschopnosti IMD sestavuje od roku 1989 a vychází z analýzy více než 340 kritérií, která kromě statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5400 manažery. Nejnovější verze žebříčku nově zahrnuje informace i o Saudské Arábii a Kypru, takže detailně porovnává situaci v celkem 63 ekonomikách.
Spolupracujícím odborným partnerem IMD za Českou republiku je Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., který je součástí CERGE-EI.

Výsledná kompletní ročenka IMD World Competitiveness Yearbook vyjde v červnu 2017.

CERGE-EI  |  1.6.2017


PředchozíDalší