Japonská ekonomika v zajetí neudržitelného vládního dluhu a klesající pracovní síly

Japonská ekonomika měla na své poměry relativně dobrý rok 2016, když vzrostla o 1,0 %. Toto makroekonomické momentum se přeneslo také do roku 2017, když ekonomové očekávají růst japonského HDP za celý letošní rok o 1,3 %. Tato pozitivní dynamika je tažena především příznivým externím prostředím, které pro Japonsko znamená vyšší exporty.
Hospodářskému růstu pomáhá také podpůrný fiskální balíček, který vláda schválila v srpnu loňského roku. Střednědobý ekonomický výhled je ovšem poměrně nejistý, a to především z toho důvodu, že dynamika domácí soukromé spotřeby a firemních investic je relativně slabá. Jako klíčový problém se ovšem jeví velice slabá dynamika cenové hladiny. V loňském roce se japonská ekonomika ocitla po pěti letech opět v mírné deflaci při poklesu cenové hladiny o 0,1 % a ani letošní rok nebude o moc lepší - konsenzus ekonomů počítá s růstem cen o pouhých 0,5 %.

Japonská ekonomika již dlouho čelí strukturálním problémům, z nichž tím nejpalčivějším je pravděpodobně situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti poklesla na 25leté minimum ve výši 3 %, poměr volných pracovních míst k počtu uchazečů je svém historickém maximu, přesto však nejsme svědky výraznější mzdové dynamiky, která by se promítla do vyšší spotřeby domácností a vyšší inflace. Zdá se, že nízká dynamika mezd je dána zejména strukturálními faktory, jako je omezená mobilita pracovní síly a preference celoživotního zaměstnání s minimálním rizikem propuštění. Aby Japonsko dosáhlo vyšší mzdové inflace, jednoznačně potřebuje zavést reformy trhu práce jako například podporu mobility zaměstnanců napříč firmami. Ze střednědobého až dlouhodobého demografického pohledu se očekává, že velikost japonské populace stejně jako velikost pracovní síly bude postupem času klesat. Reformy jsou proto opravdu nezbytné, aby se pokles velikosti pracovní síly podařilo minimalizovat. Pomoci by mohly například reformy zacílené na podporu zvýšení počtu žen v řádném zaměstnání na plný úvazek.

Vedle problematického pracovního trhu je palčivým problémem japonské ekonomiky také extrémní vládní dluh, který se aktuálně pohybuje kolem 240 % HDP, což je jednoznačně nejvíce mezi skupinou nejvyspělejších zemí G7. Zadlužení v uplynulých letech neustále rostlo, když se schodek rozpočtu k HDP pohyboval kolem 7 % HDP. V letošním roce by to mělo být kolem 5 % a žádný zásadní pokles se nečeká ani v příštím. Trend tak z dlouhodobého hlediska není udržitelný, a to tím více, že stárnoucí populace ponese rostoucí nároky na sociální a zdravotnické výdaje. Žádná zásadní reforma a fiskální škrty prozatím bohužel nejsou v dohledu. Je přitom nutno podotknout, že významné objemy vládních dluhopisů nakupuje japonská centrální banka v rámci programu kvantitativního uvolňování (QE). Mimo centrální banku jsou hlavními držiteli vládních dluhopisů domácí subjekty, podíl držby zahraničních investorů je minimální, tudíž krátkodobá rizika krize platební bilance jsou relativně zanedbatelná.

Co se vývoje akciových trhů týče, v případě Japonska to letos zatím není žádná sláva, když si japonský index Nikkei od začátku roku připsal “pouze” 5% růst, zatímco globální index rozvinutých trhů MSCI World posílil o celých 13 %.

Autor: Michal Stupavský, investiční specialista Conseq Investment Management a.s.

Conseq Investment Management  |  14.8.2017


PředchozíDalší