Školní lavice nejsou pro všechny: Až 90% dětí s postižením z rozvojových zemí je bez vzdělání

České děti opět usedají do školních lavic. A spolu s nimi i většina jejich vrstevníků s postižením. Díky inkluzivnímu vzdělávání budou obě skupiny dětí často sedět před stejnou tabulí. V některých rozvojových zemích je však situace diametrálně odlišná: základní školu dokončí méně než polovina zdravých dětí a dětí s postižením jen naprosté minimum.

Podle Hodnotící zprávy UNESCO o globálním vzdělávání dokončí v nejchudších zemích světa, zejména v oblasti subsaharské Afriky, základní vzdělání jen 48% dětí. Děti s postižením jsou na tom ještě výrazně hůře: nějakou formu vzdělávání, většinou ve speciálních školách, dostává jen asi 10 % dětí. A dětí vzdělaných v rámci integrace jsou jen zlomky procent.

Michaela Peštová, programová koordinátorka Světla pro svět, přitom upozorňuje: „Všeobecné vzdělání patří k základním právům každého. Je prokázáno, že každý rok dokončené školní docházky pozitivním způsobem ovlivňuje zdraví a možnost lidí se uživit. Inkluzivní vzdělávání pomáhá získat vzdělání těm, kteří k němu mají tradičně zhoršený přístup, využívá existující vzdělávací systém, takže je levnější. Výhodou oproti oddělenému vzdělávání pak je jeho efektivní potlačování diskriminace. Pro děti, které se vzdělávají společně, je normální, že nejsou všechny stejné,“ vypočítává přednosti inkluze Michaela Peštová.

Skrze podporu inkluzivního vzdělávání v zemích jako Burkina Faso, Jižní Súdán či Demokratická republika Kongo rozvojová organizace Světlo pro svět – Light for the World přispívá k naplňování jednoho z Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals) Organizace spojených národů, který si vytyčil za cíl do roku 2030 zapojit do vzdělávacího procesu všechny děti světa. Z různých příčin, včetně například předsudku společnosti vůči osobám se zdravotním postižením, není v řadě nízkopříjmových zemí –- a opět zejména v oblasti subsaharské Afriky -- vzdělávání osob s postižením vnímáno jako palčivý problém. Pokud děti s postižením vůbec nějakou vzdělávací instituci navštěvují, v drtivé většině se jedná o speciální školu pro děti s postižením. Ty však kvůli špatné infrastruktuře či velké vzdálenosti většina školáků s postižením ani navštěvovat nemůže.

Studie #CostingEquity Mezinárodního sdružení pro rozvoj a zdravotní postižení (International Disability and Development Consortium - IDDC), jehož je Světlo pro svět - Light for the World členem, mimo jiné odhalila, že v řadě chudých zemí se inkluzivní vzdělávání často potýká s technickými a byrokratickými problémy: ač finančně nejdostupnější, tento typ vzdělávání se v řadě případů nepraktikuje prostě proto, že finanční prostředky nejsou v rozpočtech cílových zemí formálně vyčleněny.

„Je potřeba zvýšit tlak nejen na vlády jednotlivých zemí, ale i na mezinárodní organizace, aby v tomto ohledu činily více. Nemůžeme si nadále dovolit plýtvat talentem,“ uzavírá Michaela Peštová.


Světlo pro svět  |  6.9.2017


PředchozíDalší