Byznys s lidským zdravím je na vzestupu. Pacienti chtějí po nemocnicích přemrštěné odškodné

V nemocnicích se stále víc uplatňuje byznys s lidským zdravím. Radost z toho lékaři nemají. Tlak směřuje kvůli novému občanskému zákoníku především ze strany pacientů. Výjimkou už dnes nejsou ani spory, v nichž lidé žádají po lékařích kromě trestní odpovědnosti mnohamilionové odškodné.

„Česko se v posledních letech výrazně přibližuje Spojeným státům, kde je profese lékaře jednou z nejohroženějších. V Česku k nim zatím kvůli právním sporům iniciovaným pacienty patří porodníci a gynekologové, v zámoří se kromě nich nejvíc obávají soudních komplikací chirurgové. Stávající stav v Česku, který nevylučuje ani náhradu škody za újmu na zdraví přesahující 10 milionů korun, ukazuje, že nejspíš budeme kopírovat Američany i v tomto nešťastném případě,“ říká právník Vratislav Urbášek z Advokátní kanceláře Urbášek & Partners.

Některé případy, které musí nemocnice řešit, v sobě mají absurdní zápletku. Pražské soudy mají na stole letitou kauzu ženy, která se narodila jako muž. Po změně pohlaví si to žalobce se změnou pohlaví rozmyslel, protože není s novou identitou spokojený. Přeoperovaná žena tedy požaduje 17milionové odškodné od čtyř zdravotnických zařízení. „Žalob na lékaře a zdravotnická zařízení v poslední době přibývá. Důvodem je i zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. V případě trestního oznámení odpadá pro podatele důkazní břemeno, což je jednostranně výhodné pro pacienty,“ zdůrazňuje Urbášek.

Nemocnice se mohou proti případným trestům bránit zvýšením pojistných limitů. Jenže české zdravotnictví není v dobrém stavu a ne každé zdravotnické zařízení si může dovolit miliony ročně za pojištění za újmu na zdraví. „Pro srovnání renomované nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze platí za takové pojištění více než 10 milionů korun ročně. To by bylo pro menší nemocnice regionálního charakteru téměř likvidační,“ zdůrazňuje právnička Adéla Gajdová.

Zvýšené odškodné za újmu na zdraví je příležitostí pro spekulanty toužící po provizích. Ti se často snaží kontaktovat pacienty bez ohledu na jejich skutečný zdravotní stav. Důvodem takové účelové spolupráce je snaha získat v soudních sporech ze zdravotnických zařízení co nejvíc. „Jsme svědky snah o byznys s lidským zdravím, se zájmem o spravedlnost to většinou nemá moc společného,“ dodává Gajdová s tím, že nemocnice by měly využít externího právního poradenství. Právníci jsou totiž v soudních přích s nelítostnými oponenty zárukou, že zdravotnická zařízení odejdou s verdiktem, který odpovídá skutečné újmě pacientů.

Jednou z možností nemocnic, jak se bránit nepravostem, je tzv. informovaný souhlas. V něm pacient stvrzuje, že byl poučen o rizicích léčby a primárně nerozporuje pochybení ze strany lékaře. „V tomto případě je ale důkazní břemeno na straně poskytovatele, musí prokázat, že řádně informoval,“ uzavírá Urbášek s tím, že pro nemocnice je to další administrativní zátěž. Z lékařů se tak kvůli platným normám v poslední době stávají spíše úředníci než ti, kteří každým dnem zachraňují lidské životy.


AK Urbášek & Partners  |  22.9.2017


PředchozíDalší