Největší překvapení roku s EET? Oproti všem předpokladům rostly restaurace rychleji

Dvanáct měsíců od zavedení EET se situace na gastronomickém trhu uklidnila. Podniky, které na něj nově vstupují, považují EET za samozřejmou součást svého provozu, ty, které kvůli EET skončily, nahradily často noví provozovatelé, kteří s evidencí nemají problém. Pokud tedy odhlédneme od politických kontextů EET a budeme se na jeho efekt dívat čistě pragmaticky, pak mohu říci, že svědomitým a chytrým provozovatelům přineslo nové šance na rozvoj jejich podnikání.

Jsou podniky, které odkáží využít vlnu současného ekonomického růstu a v kombinaci s vyhodnocováním dat, které generuje jejich EET pokladna, dokáží “utéct” zbytku trhu. Pokud se podíváme na ekonomické výsledky našich klientů, zaznamenáme průměrný 16 % meziroční růst, zatímco ČSÚ uvádí pouze 8,2 % pro celý trh. To je za mě prokazatelný pozitivní efekt způsobený mimo jiné novými technologiemi, které EET podnikům – sice často nedobrovolně – přineslo.

Po 12 měsících má Storyous v portfoliu přes 3000 podniků, využívajících některý z paušálních tarifů a stále získává nové zákazníky ze strany nově zakládaných podniků i přeběhlíků. Od počátku jsme věděli, že EET pro nás nebude šancí pro růst, podniky, které potřebujeme, přichází zpravidla samy. Nyní se budeme soustředit ještě na 6000 podniků, kterým od března končí “take-away” výjimka, ale opět platí, že se nebudeme mít potřebu podbízet.

V následujícím období se tedy chceme věnovat příležitosti, kterou tu EET otevřelo. Chceme se stát spíše iniciátorem modernizace české gastronomie a jejího přerodu do moderní podoby, při které podniky pro svůj růst a péči o zákazníka využívají především data ze svých gastronomických systémů. A to, jestli se evidence časem zruší nebo bude pokračovat ve stejné podobě jako doposud pro nás v podstatě vůbec nehraje roli.

A mimochodem – pokud se ptáte na skutečného vítěze EET, pak je to náš dřevěný stojánek. V rámci ilustračních fotografií nebo fotek z podniků mu v médiích byla věnována největší pozornost.

Zajímavé souvislosti EET:

• Cenová válka dodavatelů umožnila podnikům dostat se k moderním gastronomickým systémům, jejich penetrace je teď v přepočtu na podnik jedna z nejvyšších v Evropě.
• Kolem 5000 českých podniků (tzn. asi ? všech) se díky chytrým pokladnám zařadilo do “rychlého proudu” české gastronomie a začínají aplikovat moderní řízení založené na vyhodnocování dat.
• Podniky s chytrými pokladnami u Storyous rostou dvojnásobným tempem oproti zbytku trhu (16% meziroční růst oproti 8,2 dle ČSÚ).
• EET bylo díky nutnosti pořídit systém s přímým připojením k internetu jedním z hlavních impulsů pro rychlý rozvoj českého trhu chytré gastronomie – ten by mohl v příštím roce přinést příležitosti za 350 milionů korun.
• Díky EET je i dostupnější a pro podniky levnější platba kartou. Zatímco loni zákazníci platili kartou v 3,9 % případů, letos je to již 7,3 %. Kromě toho, že zákazníci platí v posledních měsících kartou čím dál tím častěji, s ní také utrácejí mnohem větší částky, což přináší podnikům větší obraty.
• Díky EET se Česká republika stala důležitým držitelem know-how ohledně chytrého řízení podniků, o které je zájem ve zbytku Evropy. Firmám, dodávajícím chytré pokladny nebo gastrosystémy se tak otevírají zajímavé zahraniční trhy.
• Zákon stále nesplňují jednotky procent podniků – dílem EET stále ignorují, dílem nevědí, že mají evidovat (například mají dojem, že se na ně vztahuje některá z výjimek). Tento stav postupně odstraňují kontroly.
• Novou chytrou pokladnu si kvůli EET pořídila jen asi třetina z podniků, jichž se EET týká – tedy výrazně méně, než se očekávalo. Zbytek upgradoval své stávající kasy nebo využívá „free řešení“ například přes PC nebo mobilní telefon.

Rok s EET v otázkách a odpovědích

Spustilo EET krizi gastronomie?

Na první pohled by se mohlo zdát, že EET, zákaz kouření a nové předpisy, které komplikují například stavbu zahrádek jsou pro českou gastronomii víc, než kolik může unést. Po roce od zavedení EET se však ukazuje, že tomu tak není. Ze zhruba 30 000 gastronomických zařízení došlo k ukončení činnosti podniků v řádu nižších jednotek procent. Naopak pro 5000 podniků se EET stalo impulsem pro nový rozvoj a až dvojnásobně rychlejší růst oproti celorepublikovému průměru.

Kolik podniků reálně skončilo?

Když se podíváme například do nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, zjistíme, že ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce subjektů z oboru podnikání, které spadaly do 1. vlny EET, z toho 89 % bylo živnostníků. V meziročním porovnání je to nárůst o pouhých 200 subjektů, což myslím nemá výpovědní hodnotu. V listopadu, kdy se EET zavádělo v dobrovolném režimu navíc 1,4 tisíc subjektů – většinou firem – vzniklo.

EET mělo reálný dopad především na vesnické hospůdky a sezonní bistra, na druhou stranu se ukázalo, že pro žádný z těchto typů nebylo likvidační. Nárůst “soukromých klubů” a uzavřených společností nesouvisí s administrativní zátěží spojenou s EET jako obecně pečlivější kontrolou daňových subjektů.

Kolika podnikům EET naopak prospělo?

Nové pokladny si nakonec pořídilo zhruba dvacet tisíc gastronomických zařízení, přičemž chytrou pokladnou se vybavila necelá polovina z nich. 5000 zařízení – tedy jedna šestina ze všech – začalo chytré pokladny využívat jako nedílnou součást správy svého podniku. Tito podnikatelé přiznávají, že i kdyby bylo EET zrušeno, chytré pokladny si nechají. Podniky, které tak učinily a naučily se využívat její funkce, rostou podle dostupných dat mnohem rychleji než zbytek trhu. Domnívám se, že je to již dostatečný počet na to, aby se i u nás začaly prosazovat trendy Gastronomie 4.0.

Jak EET ovlivnilo platby kartou

Oproti loňskému roku došlo u plateb kartou ke skokovému nárůstu jak počtu transakcí, tak jejich výši. Vyplývá to z dat asi 3000 podniků, která Storyous analyzoval. Pokud trend vydrží, česká gastronomie může od svých hostů získat zásadní finanční vzpruhu – při platbě kartou jsou totiž útraty asi o 30 % vyšší. Provozovatelům gastronomických zařízení nahrál i konkurenční boj mezi poskytovateli terminálů. Díky EET totiž dokázali nabídnout výhodné ceny za provoz platebního terminálu. Ty v rámci nabídek klesly i pod psychologické 1 %. Karty díky tomu začaly přijímat i menší, například regionální podniky, které si často pořídily platební terminál spolu s EET pokladnou.

Kolikrát a proč měnily podniky kasy

Odhadujeme, že svou pokladnu nakonec vyměnilo asi 15 % podniků. Z průzkumů, které jsme si dělali u zákazníků, co ke Storyous přišli později vyplynulo, že ze 43 % byla hlavním impulsem nespokojenost se zákaznickou podporou, z 35 % málo sofistikované řešení, které podnik limitovalo, nespokojenost byla u konkurence také s neznačkovým hardware nevhodným pro náročný gastroprovoz nebo obecně špatná ergonomie kasy.

Na co si v rámci EET podniky nejvíce stěžovaly

I přes původní neochotu a provozní problémy se situace stabilizovala poměrně rychle. Problémem dlouho byly nevyjasněné nebo zmatečné podmínky ze strany finanční správy, ale i to se změnilo vydáním metodických manuálů. Hostinským také vadila malá zkušenost operátorů na infolinkách, které musely i v odborné rovině zaskakovat pracovníci Storyous.

Které podniky zasáhlo EET nejsilněji?

Předem česká venkovské hospody nebo hospůdka na maloměstě – v republice jich je kolem 5 700 a sezonní bufety a občerstvení, těch je kolem 6000. K jejich hromadnému rušení však zatím nedošlo, podniky, které zanikly často jen získaly nového provozovatele.

Kdo z konkurence skončil / kdo se spojil?

Z větších hráčů došlo ke konsolidaci zatím v případě systému One Pub a krachující EET One. Oba subjekty pohltila Dotykačka. U menších systémů zdarma je situace nepřehledná – část z nich již přestala být aktualizována. Zatím ani nedošlo k masivnímu rušení tarifů zdarma, situace je tedy v rovnováze.

Očekává se vstup nových hráčů?

Pro následující vlny EET budou mít výhody především PC řešení – například rezervační a platební systémy, které jsou EET ready, jednoduché přenosné tabletové pokladny či EET kalkulačky pro smartphony. První a druhá vlna myslím ukázaly dostatečně, že se nejedná o jednoduchý business, proto se do něj žádný nový větší investor nechystá.

Jaké jsou obavy o budoucnost EET?

Domníváme se, že EET v dané podobě bude spíše zachováno, pouze dojde k zavedení dalších výjimek pro nízkopříjmové podniky nebo OSVČ. Na druhou stranu z byznysového hlediska to je věc, která nás jako Storyous nijak netrápí. Máme jistotu, že takřka 100 % našich klientů si ponechá své gastronomické systémy od Storyous i v případě, kdy by jim povinnost evidovat tržby skončila. EET funkce je totiž pouze jednou z mnoha funkcí našeho systému.

Naplnila se očekávání vaší společnosti v množství objednávek?

Před jeho startem jsme byli na českém trhu nejrozšířenější chytrý gastronomický systém, který postupně erudoval trh. Měli jsme možnost spolupracovat pouze s podniky, kteří dospěli do fáze, kdy potřebují chytrou pokladnu s pokročilými analytickými funkcemi. EET jednorázově “nafouklo” trh a na více než půl roku zcela změnilo zákaznické potřeby. Pro nás se tedy jednalo spíše o růst z povinnosti a očekávání byla velmi střídmá. O post jedničky jsme na nějakou dobu sice přišli, ale zase jsme nemuseli slevovat z kvality na úkor kvantity. Takže mohu říct, že naše prodeje se držely původní realistické linky a mírně překvapil spíše počet “přeběhlíků”, kteří k nám přišli poté, co se spálili u konkurence.

Jaké typy pokladen trh vyžaduje?

Právě skutečnost, že část podnikatelů sáhla po free řešeních anebo upgradovala stávající kasy zaskočila celou řadu dodavatelů EET pokladen, kteří počítali s většími objemy prodejů. Chytré pokladny anebo rovnou gastronomické systémy, jako je ten náš, volili především vyzrálí podnikatelé, kteří EET vzali jako impuls pro změnu. Byla jich však menšina.

Došlo díky EET k narovnání podmínek v pohostinství?

Do určité míry rozhodně. Ukazuje se, že končící podniky jsou schopny s novým konceptem nahradit noví provozovatelé, podle statistik se trh z původního “šoku” dokázal otřepat velmi dobře.

Zůstaly vám pokladny na skladě?

Nezůstala nám jediná neprodaná pokladna. Naopak jsme vyvinuly a uvedly nové typy. Z toho, co víme o trhu, tak jiní velcí dodavatelé pokladen nadhodnotili svá očekávání cca čtyřnásobně a budou se je nyní snažit udat ve 3. vlně – problém však je, že ne vždy budou vhodné a hardware navíc už notně zastaral. Například nyní už zákazníkům dodáváme úplně novou verzi značkového tabletu Lenovo, zatímco konkurence doprodává 2 roky staré tablety.

Storyous tedy paradoxně vydělal na tom, že stál stranou celého EET šílenství. Mohli jsme si to dovolit, nevznikli jsme jako jednorázová rychlokvaška a náš produkt byl a je velice solidní. Díky tomu máme uvolněné ruce na vývoj a další posun našeho gastronomického systému. Peníze jsme raději investovali do rozšíření se na zahraniční trhy.

Autor: Igor Třeslín, CEO Storyous

Storyous  |  29.11.2017


PředchozíDalší