2018: rok dolaru
Dolar se nemá pro příští rok čeho bát, spíše naopak. To je hlavní zpráva z posledních letošních zasedání centrálních bank na obou březích Atlantiku.
ECB svou politiku dle očekávání nezměnila a její zasedání ani neukázalo, že by ji směrem k utaženější politice hned tak změnit měla. Na svém posledním zasedání sice hýřila dlouho neviděným verbálním optimismem („jsme si mnohem jistější, že inflační cíl dosáhneme, než před 2 měsíci“; “hrozba deflace definitivně zmizela“), ale ani dlouhodobá prognóza inflace (1,7 % v roce 2020), ani tiskovka Draghiho po zasedání na utažení politiky v roce 2018 či v roce 2019 neukazují. Jestřábím krokem příštího roku tak bude to, když ECB v září program odkupů aktiv neprodlouží.
FED naproti tomu dělá všechno pro to, aby měl dolar v roce 2018 silný vítr v plachtách. Prosincové, tedy třetí letošní zvýšení sazeb přišlo navzdory tomu, že inflace v letošním roce v podstatě jenom klesala a navzdory tomu, že pro dvojici členů FOMC (Evans ze Chicaga a Kashkari z Minneapolis) je inflace už natolik nízko, že proti prosincovému zvýšení sazeb svým hlasováním vystoupila.
FED také naprojektoval další tři zvýšení sazeb v roce2018, podepřené vírou, že inflace svůj nelichotivý trend posledního roku obrátí a že v roce 2018 inflačního cíle dosáhne. A to navzdory tomu, že v posledních pěti letech inflace nedosáhla úrovně 2 % ani jednou. Vzhledem k tomu, že predikce členů FOMC ve většině případů asi nezahrnují dopady daňové reformy, která je nyní v posledních metrech své cesty americkým legislativním procesem a jejíž dopady jsou v krátkodobém a střednědobém období spíše pro-inflační, je možné, že další predikce FEDu trajektorii sazeb posune dále nahoru.
Holubičí ECB, jestřábí FED a historie posledních let, kdy divergence měnových politik mezi ECB a FEDem byla hnací sílou kurzu. Proč by neměl dolar proti euru v roce 2018 neměl zamířit k výši mezi 1,10 a 1,15?
Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
|
21.12.2017
PředchozíDalší
| | |