I přes slabý růst HDP se inflace vrací na cíl
Předběžný odhad HDP ukázal pouze anemický růst v prvním čtvrtletí. Druhé čtení by mělo odhalit, že za ním stála domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod ho spíše brzdil. Dubnové makroekonomické ukazatele ovlivnily dva faktory. Prvním byly na duben nezvyklé, velice vysoké teploty, které přispěly jak k růstu stavebnictví tak i k chuti konzumentů jít na nákupy.
Druhým byl fakt, že i přes velikonoce na počátku měsíce, měl letošní duben o dva pracovní dny navíc. Květnová čísla by měla potvrdit dubnový návrat inflace. I díky vyšším cenám pohonných hmot a potravin by se inflace měl dostat zpět na cíl centrální banky.
Předběžný odhad HDP za prvním čtvrtletí ukázal na růst české ekonomiky pouze o 0,5 % mezičtvrtletně, což představuje meziroční dynamiku 4,5 %. Domácí růst výrazně zaostává za čísly dalších středo-evropských ekonomik. Polsko, Maďarsko i Slovensko vykázaly v prvním čtvrtletí mezikvartální dynamiku přibližně 1 % nebo více. Český růst táhla zejména soukromá spotřeba a investice. Navíc listopadové zvýšení mezd ve veřejném sektoru by ještě mělo mít vliv na dynamiku vládní spotřeby v prvním čtvrtletí. Na druhé straně růst brzdil zahraniční obchod, který vykazuje horší bilanci kvůli domácí poptávce, která zvyšuje dovozy. Páteční čísla také přinesou velkou revizi celé časové řady HDP, která zahrnuje i aktualizaci sezónních faktorů. Podle našich výpočtů by revize měla ukázat rovnoměrnější růst v minulém roce. Výrazné zvýšení ve druhém čtvrtletí by se mělo rozprostřít i do druhého a třetího kvartálu. Nepřekvapilo by nás ani, kdyby směrem nahoru byl revidován odhad HDP pro Q1 18.
Maloobchodní prodejci měli v dubnu úspěšný start do druhého čtvrtletí. Domácí spotřebitelská důvěra totiž od začátku roku trhá nové rekordy a spotřebitelé se nebojí zhoršení ekonomické situace, především díky utáhnutému trhu práce. Solidně rostoucí mzdy, utlumená inflace i rekordně nízká nezaměstnanosti jim hrají do karet. V dubnu se opět dařilo prodeji aut, který od začátku roku kolísal. A maloobchod bez započtení tržeb z prodeje aut si podle našeho odhadu připsal meziměsíčně pěkných 2,7 % po sezónním očištění.
Naopak průmyslová výroba v dubnu zkorigovala solidní březnový meziměsíční růst. Počet vyrobených aut se meziměsíčně po sezónním očištění snížil o 4,2 %. Poklesy jsme ale zaznamenali i u dubnových indikátorů důvěry v průmyslu jak doma, tak i v zahraničí. Hlavní bariérou růstu české průmyslové výroby je již dlouhodobě nedostatek zaměstnanců na trhu.
Podnikům, kteří chtějí rozšiřovat výrobu, tak nezbývá nic jiného, než investovat za účelem zvyšování produktivity práce. I přes meziměsíční pokles meziroční průmyslová výroba vzrostla o 7 %. Očištění o kalendářní efekty ale tento solidní dubnový růst snižuje na 1,3 % y/y.
Krásné počasí i neklesající poptávka po stavebních pracích podpořily stavebnictví, které v dubnu vzroste o 5,4 % m/m a vlivem kalendářních efektů o téměř 10 % y/y. Stavební výroba bude i v následujícím období podpořena vyšší investiční aktivitou jak soukromých firem tak i veřejného sektoru. V průměru by měla dynamika stavebního sektoru letos zůstat právě v blízkosti 10 %.
Nejenom v průmyslu, ale i ve stavebnictví rostou obavy o to, kde vzít zaměstnance. Situace na trhu práce je opravdu extrémní, a v květnu podíl nezaměstnaných poklesne o další dvě desetiny na 3 %. Napětí na trhu práce se také odráží na mzdovém růstu. Aby podnikatelé nabrali novou pracovní sílu, musí jí nabídnout výrazně vyšší mzdu než dříve. Tlak na mzdy ještě vystupňoval veřejný sektor, když v listopadu vzrostly platy státních úředníků o 13%. V prvním čtvrtletí tak očekáváme růst nominální průměrné mzdy v Česku o 7,9 %, což odpovídá růstu reálné mzdy o 5,9 %.
Inflace zpět na cíli
Dubnová čísla ukázala, že inflační tlaky ještě úplně nevymizely, když se probrala jádrová inflace. Návrat cenového růstu potvrdila i data z Německa, která ukázala na zrychlení inflace na 2,1 %. Česká inflace podle nás dále zrychluje. Domníváme, se že cenová hladina v květnu vzrostla meziměsíčně o 0,3 %, když ji podpořily všechny hlavní cenové okruhy s výjimkou regulovaných cen, které pravděpodobně zůstaly beze změny. Nadále pokračoval růst jádrových cen, ve kterých se postupně projevuje vliv vyšších mezd i oslabení koruny z přelomu dubna a května. Zesilování inflace podpořil také růst cen pohonných hmot, který sleduje ceny ropy na světových trzích. Navíc jsme po několika měsících svědky růstu cen potravin. Celková inflace za květen by tak měla vykázat 2,0 %. Riziko vidíme spíše pro její silnější růst, když rychlejší dynamikou by mohly překvapit zejména jádrová inflace a ceny potravin.
Autoři: Monika Junicke,Viktor Zeisel, Komerční banka
|
31.5.2018
PředchozíDalší
| | |