Průmysl v květnu zrychlil, přebytek zahraničního obchodu je však letos nejnižší

Průmyslová výroba v květnu přes propad výroby aut zrychlila. Zahraniční obchod kopíroval výkon průmyslu, přesto se na jeho výsledku podepsala vysoká srovnávací základna z minulého roku. Stavebnictví nadále pokračuje v nebývalém růstu, daří se zejména pozemnímu stavitelství, kterému nahrává vyšší investiční aktivita soukromého sektoru i rostoucí rezidenční výstavba.

Průmyslová výroba zrychlila po německém vzoru

Průmyslová produkce v květnu úctyhodně zrychlila, když meziměsíčně přidala 2,9 % a meziročně vykázala růst o 1,4 %. Vyvíjí se tak po německém vzoru. Tamní průmysl podle čísel z minulého týdne také v květnu vystřelil a zvýšily se i objednávky v tomto sektoru. Domácí produkci podpořilo velmi teplé počasí, když stoupla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu.

Podobně jako v posledních měsících přispěla k růstu průmyslu významě i produkce počítačů a elektronických přístrojů. Naopak i nadále vidíme pozvolný pokles v produkci motorových vozidel. Zde se odehrává stále stejný příběh. Zatímco automobilka Škoda nezvládá vyrábět více z důvodu kapacitního omezení, poptávka po malých vozech kolínské automobilky je slabá.
Nošovické automobilce zase vypadává poptávka z Velké Británie, kde se spotřebitelé obávají dopadu brexitu.

Největší bariérou růstu průmyslu ale zůstává nedostatečná kapacita, která je především patrná na trhu práce. Poptávka po práci je silná napříč všemi odvětvími, nejvíce však v automobilovém průmyslu. Zaměstnanost v průmyslu vzrostla v květnu meziročně o 1,6 %, zatímco mzdy vystřelily o 8,5 % na průměrných 35 751 Kč.

V druhé polovině letošního roku očekáváme oživení v eurozóně, se kterým by se měla svézt i domácí ekonomika. Nedostatek výrobní kapacity se podniky budou snažit dohnat vyššími investicemi, což povede k vyšší produkci s větší přidanou hodnotou. I díky průmyslové výrobě by tak letos česká ekonomika měla přidat 3,8 %.

Květen byl pro stavebnictví úspěšný

Květen patřil stavebníkům. Stavební produkce vykázala meziměsíčně vzestup o silných 3,2 %. Meziročním tempo růstu bylo opět dvojciferné – oproti květnu loňského roku zaznamenala stavební produkce vzestup v reálném vyjádření o 10,1 %. Od začátku roku tak stavebnictví přidalo v průměru 12,4 % y/y.

Aktivitu ve stavebním sektoru táhne primárně soukromý segment, což se projevuje ve vysoké dynamice pozemního stavitelství. To si za květen meziročně polepšilo o plných 12 %. Projevuje se jak silná investiční aktivita v korporátním sektoru, tak i zpožděná realizace výstavby byt. Těch bylo v květnu dokončeno o 53,3 % více než před rokem. Zahájeno pak bylo o 17,3 % staveb bytů více ve srovnání s loňským květnem.

Ruku v ruce se zvyšující se investiční aktivitou veřejného sektoru roste i inženýrské stavitelství, které si v květnu připsalo krásných 5 % y/y. Výsledek je v souladu se zvýšenými kapitálovými výdaji, jak je vidíme ve statistice státního rozpočtu.

Ve zbytku roku očekáváme, že stavebnictví svou meziroční dynamiku udrží a celoroční výsledek bude atakovat 10 %. Podporovat ho i nadále bude vysoká investiční aktivita – firmy investují s cílem zvýšit svou produktivitu a efektivitu kvůli nedostatku pracovníků a tlakům na růst mezd, veřejný sektor pohání nutnost čerpat prostředky z EU. Roli sehrávají i blížící se podzimní komunální volby. Nedostatek bytů bude i nadále stimulovat aktivitu v oblasti rezidenčního bydlení.

Přebytek zahraničního obchodu byl nejnižší od začátku roku

Bilance zahraničního obchodu v květnu vykázala přebytek 6,9 mld. Kč, což je o 8,2 mld. Kč méně než minulý rok. Za propadem stojí především meziroční pokles exportů, zatímco importy zůstaly nezměněné. Dynamiku zahraničního obchodu ale ovlivnila především vysoká srovnávací základna z minulého roku. Meziměsíčně si exporty polepšily o 0,4 %, importy pak o 2,5 %.

V meziročním srovnání poklesl vývoz motorových vozidel (-8,4 %), naopak čeští exportéři vyvezli výrazně více elektroniky (+13,8 %), a díky teplému počasí oživil i obchod s elektřinou a klimatizovaným vzduchem (export +7,8 %, import +5,2 %). Výrazně si pohoršila i bilance s koksem a ropnými produkty (-2,9 mld. Kč), na které se podepsala dražší ropa na světových trzích a nezabránila tomu ani silnější koruna.

I navzdory tomu, že je bilance zahraničního obchodu nižší než loni, nemají domácí výrobci o zahraniční poptávku nouzi. Největším problémem exportérů je tak způsob, jak rozšířit své kapacity, především kvůli již zmíněnému nedostatku pracovních sil. Růst investic vede ke zrychlování dovozů, a tak celkově pro letošní rok očekáváme zhoršenou bilanci zahraničního obchodu o 20 mld. Kč.

Autor: Monika Junicke, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Komerční banka  |  9.7.2018


PředchozíDalší