Rozpočtové příjmy jedou na vlně silného trhu práce

Státní rozpočet za prvních sedm měsíců vykázal přebytek ve výši 16,6 miliard korun. V porovnání s loňským rokem to je o 8,4 mld. horší výsledek. Za tím stojí některé jednorázové faktory. Bez nich by si státní finance vedly přibližně stejně jako vloni. Na zlepšení bilance nestačily ani příjmy, které se za prvních sedm měsíců meziročně zvýšily o 8,4 %. Na rozpočet nejvíce působí zlepšování situace na trhu práce. Podle našeho odhadu se totiž letos průměrná nominální mzda zvedne o 8 %. K tomu se přidává i ještě mírně rostoucí zaměstnanost. Naopak daň právnických osob výrazně neroste. Zisky jsou totiž pod tlakem vyšších nákladů, hlavně těch mzdových. Utěšeně roste i příjem z DPH. Na tom se podílí zvyšující se spotřeba domácností. Ty utrácejí více hlavně za zbytné zboží, které se většinou řadí do kategorie s vyšší daňovou sazbou.

Na druhé straně vidíme raketově rostoucí výdaje. Vedle zvyšování platů učitelům a dalším vládním zaměstnancům na ně působí i rostoucí investice. Ty se začínají rozjíždět. Zejména investice spolufinancované z EU získávají dynamiku. Do konce roku se totiž musí část prostředků z EU vyčerpat, jinak by propadly. Očekáváme, že investice v následujících měsících ještě zrychlí. I přes svůj růst zatím zaostávají za celoročním plánem. V druhé polovině roku by však čerpání kapitálových výdajů mělo skutečně zrychlit. I to je jeden z důvodů, proč očekáváme zhoršení bilance státního rozpočtu do konce letošního roku.

Jak jsme popsali v našich čerstvých Ekonomických výhledech (http://bit.ly/CEO_3Q18CZ), domníváme se, že centrální vláda bude letos hospodařit s deficitem 40 miliard korun. To je o deset miliard korun méně v porovnání s plánem Ministerstva financí). V příštím roce by se i přes ekonomický růst ještě zvýšit na 50 miliard korun. Pokud česká ekonomika bude pokračovat v konjunktuře, tak se rozpočty budou držet v ufinancovatelných deficitech a relativní dluh bude pozvolně klesat. V případě, že domácí ekonomika výrazně zpomalí nebo se dostane do recese, tak by se rozpočty nebezpečně prohloubily a dluh vůči HDP začal znovu růst.

Veřejné finance celkově (po započtení hospodaření municipalit a fondů) by letos měly vykázat přebytek (+0,4 % HDP). Naznačily to již údaje za první čtvrtletí. Přebytek ve výši 8,9 mld. CZK za první tři měsíce roku zajistily rozpočty samospráv a obcí, zatímco ústřední vládní instituce hospodařily s deficitem. V prvním kvartále tak došlo k meziročnímu snížení dluhu veřejných institucí na 35,8 % HDP. Na konci roku podle nás dluh klesne až na 32,8 % HDP.

Autor:
VIKTOR ZEISEL
Head Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  1.8.2018


PředchozíDalší