HDP pozvolně rostl, zatímco inflace zpomalila
Mezičtvrtletní růst HDP nepatrně zrychlil. Jeho tahouny zůstávají stejné jako v přechozím čtvrtletí. Zahraniční obchod přispěl negativně, zatímco investice a spotřeba tlačí celkovou dynamiku ekonomiky nahoru. Inflace v červenci zpomalila korigovala tak svou červnovou dynamiku.
Po velmi dobrém výkonu v první polovině loňského roku česká ekonomika začala výrazně zpomalovat, když v průměru dosáhla růstu pouze 0,6 % q/q. Trh práce je úplně vyčerpaný a ekonomika naráží na své produkční možnosti. Investiční aktivita, která má za cíl zvyšovat produktivitu, jasně zrychlila. Nicméně sama produktivita zatím výraznou akceleraci nezaznamenala. Hlavním hnacím motorem růstu ekonomiky je spotřeba. Těží z velmi nízké nezaměstnanosti a rychlého mzdového růstu. Dovozně náročná spotřeba a investice poté brzdí zahraniční obchod, který má hlavní podíl na zpomalení ekonomiky. I druhé čtvrtletí letošního roku podle našeho odhadu probíhalo podle tohoto scénáře. Očekáváme tedy, že HDP vzrostlo o 0,7 % q/q (zpomalení na 2,5 % y/y z 4,2 % v Q1 18 kvůli silnému efektu statistické základny). Spotřeba a investice pokračují v růstu, zatímco čisté exporty by znovu měly přispět negativně.
Hlavním tahounem růstu HDP zůstala i v druhém čtvrtletí spotřeba domácností. Že domácnosti nakupují s chutí se promítá také ve statistice maloobchodních tržeb. Ty v červnu podle našeho odhadu vzrostly o 5,6 % y/y a celkově tak v druhém čtvrtletí rostly svižným tempem 5,4 %. Pomineme-li sezónní efekty, obchodníci si v červnu v porovnání s květnem polepšili o více než 2 %.
Takový přírůstek naznačuje stále vysoká důvěra spotřebitelů. Ta v červenci klesla na nejnižší úroveň v tomto roce, jelikož rostou obavy, že se do dvanácti měsíců celková ekonomická situace zhorší. Přesto spotřebitelé ekonomice důvěřují více než před rokem, a je těžké si představit, že by letos tržby maloobchodníků nerostly. Naopak, v průměru by si obchodníci měly letos polepšit o 5,7 %, což je nevíce od roku 2015. Pomáhat jim k tomu bude i silnější koruna, která zlevní zboží z dovozu i pokračující růst mezd.
Rovněž průmyslová výroba v červnu pokračovala podle našich odhadů v růstu a nezabránil tomu ani fakt, že tento měsíc měl o jeden pracovní den méně než před rokem. Průmyslová produkce si tak za Q2 připíše přírůstek 3,2 %, a druhý kvartál se tak pro ni stane nejsilnějším čtvrtletím tohoto roku. Čeští výrobci růstem výroby odpovídají na rostoucí domácí i globální poptávku, stále však narážejí na kapacitní limity. Především z tohoto důvodu tempo růstu průmyslové produkce ve zbytku roku oslabí.
Zahraniční obchod uzavře druhé čtvrtletí přebytkem s nižším přebytkem o téměř 4 mld. CZK než loni. Důvodem je rychlejší růst dovozů a nižší dynamika vývozů. Zahraniční obchod tak pokračuje v trendu, který pozorujeme od začátku roku.
Příliv absolventů na trh práce mírně zvýšil podíl nezaměstnaných v červenci, jedná se však o sezónní efekt. Nezaměstnanost po sezónním očištění klesá i nadále, moc prostoru ji ale už nezbývá. Nejspíš si tak česká ekonomika s tak nízkým podílem nezaměstnaných své prvenství v Evropě udrží po celý rok, což se i nadále projeví v růstu mezd.
Propad cen potravin zbrzdí inflaci
Česká inflace podle našeho odhadu v červenci zkorigovala svou vysokou dynamiku z června, když klesla z 2,6 % na 2,3 %. Průměrná cenová hladina vzrostla o 0,2 %, nicméně působil i negativní efekt. Ceny potravin, které ještě v červnu inflaci výrazně pomáhaly, se už v červenci staly největší kotvou. Jádrová inflace by ale měla zůstat stabilní a potvrdí tak, že cenové tlaky přetrvávají.
Inflace podle nás zůstane nad svým cílem do konce roku a na začátku roku 2019 ještě zrychlí. Jádrová inflace zůstane největším tahounem. Jádrová inflace potvrzuje náš výhled, že ČNB bude pokračovat v utahování měnové politiky tempem jedno zvýšení o 0,25 bb za čtvrtletí.
Autoři:
Viktor Zeisel,Monika Junicke
Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka
|
3.8.2018
PředchozíDalší
| | |