Jaký je rozdíl mezi sdíleným pojištěním a pojištěním u tradičních pojišťoven

Sdílené pojištění stojí na principu sdílené ekonomiky, což je ekonomický model, ve kterém jednotlivci půjčují, nebo pronajímají svá nevyužitá zařízení, své finanční prostředky anebo služby někomu jinému. Anebo sdílí rizika jako v případě pojištění. Motivací je většinou finanční úspora, časová úspora anebo větší férovost.

Před třemi lety u nás vznikla první peer2peer pojišťovna První klubová. Byla vůbec první pojišťovnou na světě, která vstoupila do sektoru sdílené ekonomiky. Jako jediná pojišťovna na trhu jednou ročně pojištěncům vrací část pojistného zpět. První klubová poskytuje občanské pojištění, nepojišťuje podnikatelská rizika. Je zaměřena na jednotlivce a rodiny s dětmi.
Říká, že se vrací ke kořenům pojištění, vzájemné solidaritě. Pojištěnci se totiž částečně navzájem znají a sdílí pojistná rizika. To znamená, že někdo může mít opravdu velkou smůlu a přijít například o dům, zatímco ostatní ne. Může se stát, že pojišťovna v případě velké katastrofy nebude mít zisk a lidé peníze zpět nedostanou. Ten rok budou mít pojištění za běžnou cenu. Všem budou uhrazeny jejich škody, ale ostatní nebudou doplácet nic navíc. To by nebylo fér. „Nestojíme o ty, kteří přecházejí každý rok za „akční slevou“ do jiné pojišťovny,“ říká Marek Orawski, zakladatel První klubové pojišťovny. Nastavení systému sdíleného pojištění motivuje lidi chovat se odpovědněji.

Z cenového hlediska je pojištění u PKP srovnatelné s obdobnými produkty na trhu. Jediný rozdíl spočívá v návratnosti části pojistného na konci roku těm členům, kteří neměli v daném roce škodu. Dostávají tři čtvrtiny ze zisku pojišťovny. Díky tomuto rozdílu je pojištění u PKP dlouhodobě nejvýhodnější na trhu. Produkty jsou jednoduché, mají široký rozsah krytí, vysoké limity i příznivé ceny. Z pojistky ze které v daném roce došlo k pojistnému plnění členové peníze nedostanou. Ale díky tomu, že do pojišťovny zvou své přátele, dostanou peníze zpět díky jejich pojistkám.

Sdílené pojištění tzv. peer 2 peer pojištění stojí na důvěře a spolupráci všech pojištěných, kdy role pojišťovny je pouze vytvořit tu správnou platformu pro právní a finanční bezpečí pro případ nenadálých událostí. Pojišťovna má licenci od ČNB. První klubová pojišťovna je ryze česká. Má český kapitál a veškeré finanční toky probíhají v České republice. Investorem je fond RSJ Investments, který od roku 2010 spravuje prostředky společníků a partnerů RSJ, a. s., o objemu více než 3 miliardy korun. To pojišťovně zajišťuje finanční stabilitu.

Peer2peer pojištění je postaveno na vzájemných vazbách mezi pojištěnci, kteří vkládají peníze za pojistné do společného fondu. Vložené pojistné tedy není pojišťovny, ale je pojistníků, tedy klientů. Pojišťovna má právo pouze na 17 % z pojistného. Tyto peníze slouží k zisku pojišťovny, úhradám provozu a s tím spojených výdajů. Vše ostatní nad toto pevné procento jde na krytí škodních událostí klientů, z toho 3 se vrací zpátky členům a 1 jde do fondu rezerv na krytí velkých škod. Člen si může peníze nechat anebo sám určí, na které charitativní organizace poputují. (projekt PKP Pomáháme spolu – mezi partnerské neziskovky patří např. Konto Bariéry, Slezská diakonie a další). V roce 2017 členové První klubové pojišťovny v průměru dostali zpět 28,5 % toho, co na pojištění zaplatili.

Sdílená ekonomika není nic nového. Stála v počátcích historicky prvních pojišťoven. „Pojišťovna se svou myšlenkou vrací k historickým počátkům pojištění, kdy se skupina námořníků vzájemně chránila proti ztrátám lodí na moři,“ říká Marek Orawski. PKP má licenci od České národní banky, která prověřila a schválila její model fungování.

A nyní k rozdílům mezi sdíleným a korporátním pojištěním:

1. Přístup k penězům

Korporátní pojištění, jak ho většina z nás zná, je v podstatě dost nerovný vztah mezi velkou společností a mnou – drobným klientem. V tradičním pojišťovnictví existuje hluboce zakořeněný konflikt zájmů. „Ten konflikt zájmů spočívá v tom, že „každá ušetřená koruna“ na škodě je ziskem pojišťovny. A protože pojišťovny jsou organizace založené za účelem zisku, jejich přirozenou motivací je šetřit na škodách. A následně: klienti to cítí a mají pocit, že když pojišťovně „zbytečně platili“, tak teď ji mohou při škodě „natáhnout!“ říká Marek Orawski, který v korporátních pojišťovnách působil 21 let.
Jinými slovy, systém korporátních pojišťoven motivuje lidi k tomu hlásit co nejvíce škod. Ty zase hledají cesty, jak vyplácet co nejméně pojistných událostí, a tak vymýšlejí složitý systém výjimek z pojistných podmínek (tzv. výluk), aby se z peněz, které považují za své, vyplatilo méně pojištěncům. Sdílené pojištění přichází s férovějším modelem. Pojišťovna a její vlastníci si nemohou navýšit svůj zisk tím, že nebudou vyplácet, zdržovat či nějak omezovat pojistné plnění klientům.

2. Pojistné produkty velkých pojišťoven jsou komplikované, bez poradců to nejde

Pojištění se zdá natolik složité, že se ho lidé bojí uzavřít sami pro případ, že by na něco zapomněli a pak na to doplatili. V peer2peer pojištění je rovný vztah mezi lidmi hledajícími zajištění svých rizik. Pojišťovna jim pouze pomáhá při administraci tohoto pojištění.

3. Vysoké náklady na provoz vs. minimální náklady

Klasická korporátní pojišťovna má svou pobočkovou síť. Její produkty dále nabízejí i různí poradci, kteří mají za nové smlouvy provize. Obyčejně investuje velké peníze do reklamy. Korporátní pojišťovny běžně spotřebují 30 až 50 % na provozní náklady, provize zprostředkovatelům a marketing. Peer2peer pojišťovny žádné pobočky ani pojišťovací agenty a makléře nemají. Do reklamy investují jen velice málo prostředků. Mají jedno sídlo, kde sedí vedení, IT oddělení, call centrum atd. Komunikace s pojišťovnou proto probíhá online. Smlouvy se uzavírají na tzv. na klik. A to na dobu neurčitou, protože je lze kdykoliv zrušit.

4. Problémy s ukončováním smluv vs. bezproblémové zrušení smlouvy

PKP umožňuje z pojištění kdykoliv vystoupit a smlouvu zrušit. Třebaže jde u smluv o pojištění o klasický smluvní vztah, vypovědět smlouvu korporátní pojišťovně jde většinou pouze šest týdnů před výročím smlouvy. Pokud si to klient nepohlídá, jeho pojišťovna si ho podrží zaháčkovaného další rok. Je-li výpověď doručena později, zanikne pojištění až k dalšímu výročí smlouvy. Klienti přitom o takové zákonné podmínce často vůbec nevědí a lhůty promeškávají. Málokdy se jim totiž dostane upozornění, že budou mít šanci na své smlouvě něco změnit, tedy i rozsah pojištění anebo výši pojistného. Příslušné upozornění – aby roční pojistné zaplatili – totiž pojišťovny odesílají záměrně až tehdy, když už je na zrušení smlouvy pozdě. Z peer2peer pojišťovny lze kdykoliv odejít. „Pokud by velké pojišťovny věděly, že jejich klient může kdykoliv odejít, nasadí férovější cenovou politiku,“ komentuje současný stav na českém pojistném trhu Marek Orawski, šéf První klubové.

5. Produkty korporátních pojišťoven nejsou flexibilní

Klasické pojišťovny nemají flexibilní produkty, tzn. málokdy lze měnit parametry již uzavřené smlouvy. Lidé tak zůstávají zafixovaní ve svých pojistkách na desítky let. Jejich potřeby se ale mění, rodí se jim děti, přicházejí nemoci atd.

6. V současné době jsou klienti pojišťoven v podstatě zcela pasivní.

Pojišťovny jim pouze diktují, kolik mají zaplatit a oni to akceptují, případně si hlídají datum výročí smlouvy a pravidelně přecházejí od jedné pojišťovny k druhé. Klasické pojišťovny nově příchozímu pojištěnci totiž obyčejně dají slevu a při výročí smlouvy o ní přijde. Peer 2 peer pojišťovna s cenou za pojištění nemanipuluje.

Pojišťovny se pochopitelně chtějí proti spekulativnímu chování bránit a striktními termíny prostor pro něj systémově eliminovat. „Jsem zastáncem rozumného způsobu ochrany, který může fungovat například tak, že pojistka nepůjde zrušit v rámci prvního roku, ale potom už kdykoli. Naprosto rozumím postojům klientů, kteří chtějí odejít hned a jednoduše, pokud je pojišťovna zklame. A ne si někam psát termíny a hlídat dny, abych neprošvihl nějakou lhůtu jako prvňáček v základní škole,” komentuje Marek Orawski, šéf První klubové pojišťovny a dodává: „Klíčové je, aby se pojišťovny chovaly ke klientům tak, aby neměli důvod odcházet.”

7. Zbytečné plýtvání vs. úsporné chování

Příklad: Na rozdíl od ostatních pojišťoven PKP nenabízí speciální připojištění za výměnu čelního skla. Ve většině případů totiž výměna není potřeba a sklo stačí opravit. Servisy nicméně často zneužívají nastavení systému a těm, kdo připojištění výměny mají, ho vymění, i když by stačila levnější oprava. Proč také ne, když to zaplatí pojišťovna a z cizího krev neteče?
Obecně autorizované servisy jsou velmi drahé, protože mají nastaveny ceny pro pojišťovny. A to je přesně to zneužívání systému, které jsme již zmiňovali a výsledky, které zatím na chování našich členů a frekvenci škodních událostí vidíme. Necítí-li se účastníci pojištění podváděni, frustrováni překážkami i složitostí podmínek a smluv, neochotou plnit, v konečném důsledku také necítí potřebu plýtvat a zneužívat systém.

8. Bolestné za drobná zranění prodražuje cenu za pojištění=lidé nedosáhnou na vyšší limity

Bolestné za velmi lehká zranění také představují svým způsobem plýtvání. Velké množství stokorunových plnění pojistky celkově výrazně prodražuje. A pojistky s vyššími limity jsou tím pádem příliš drahé. Přitom výše limitů pojistné ochrany je naprosto klíčová. Většina pojišťoven tak vyplácí bolestné např. za zlomený prst, ale mít se o co opřít v případě dlouhodobých následků, to by přece mělo pojištění řešit především. Peer2peer pojišťovna je nastavena tak, že plní především za úrazy, které skutečně mohou nějak ovlivnit další život, schopnost pracovat anebo se o sebe a své blízké postarat. A to na dlouhou dobu.

První klubová pojišťovna  |  15.10.2018


PředchozíDalší