Mladí mění obor kvůli penězům, starší lidé pak chtějí smysluplnou práci

Počet volných pracovních míst přibývá. Firmy se o zaměstnance přetahují. Za poslední rok změnilo práci 16 procent lidí. Mnozí z nich se však místo toho, aby dále pokračovali ve svém oboru, rozhodli pro zcela jiný. Mladí slyší na vyšší plat a perspektivu do budoucna, lidé kolem padesátky zase chtějí dělat něco užitečného.

V loňském roce prošlo rekvalifikačními kurzy více než 22,5 tisíce osob. Nejčastěji jim bylo mezi 35 až 44 roky. Další početnou skupinu pak tvoří padesátníci. V rekvalifikačních kurzech mají velké zastoupení i maminky, které se chtějí vrátit po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání, ale jejich původní obor už je neláká. Nejvíce je však těch, kteří se rozhodnou pro jiné směřování své profesní dráhy a zkoušejí štěstí bez pomoci kurzů.

Změna kvůli lepším vyhlídkám do budoucna a penězům

Odborníci doporučují, že ideální věk pro změnu oboru je do čtyřiceti let. Právě v této věkové skupině je jednoznačně největší zájem o počítačové kurzy. „V oboru IT je kritický nedostatek lidí a zároveň jde o odvětví s velkým potenciálem do budoucna, což je pro mnohé uchazeče velmi důležité,“ vysvětluje Barbora Wachtlová, provozní ředitelka společnosti Green Fox
Academy, která pořádá kurzy programování, a doplňuje: „Důležitou roli také hrají platové podmínky a benefity v tomto sektoru. Průměrný plat byl v IT v prvním čtvrtletí tohoto roku 56,8 tisíce korun, přičemž celorepublikový průměr ze všech profesí je „jen“ 30 265 Kč.“

Právě vysoké platy, perspektiva do budoucna a jistota uplatnění láká mladou generaci. „Uchazeči k nám přicházejí s tím, že mají zájem pracovat na určitém projektu, který je zaujal, a také je lákají nejnovější technologie,“ potvrzuje Kateřina Klepková, IT Recruiter z Kiwi.

Padesátníci potřebují vidět smysl a mají touhu pomáhat

Trochu jiné důvody pro změnu oboru mají starší lidé, kteří pomalu začínají bilancovat svůj profesní život. Změna oboru v jejich případě může mít několik příčin. Jednou je zdraví a to, že fyzicky náročnou práci již dále nezvládají. Druhým je, že v ní přestávají vidět smysl. Peníze pro ně už nejsou hnacím motorem, stejně tak dlouhodobá perspektiva.

Padesátníci a starší lidé vyhlížejí důchod a mají před sebou posledních několik let své kariéry. Během nich chtějí být prospěšní a něco po sobě zanechat. To se týká zejména žen. Ty pak přicházejí pracovat do sociálních služeb a v posledních letech také roste zájem o pozice chův v dětských kolektivech. „Práce s dětmi je naplňuje. Vidí, jaké dělají děti pokroky a že každý den je zcela jiný. Cítí velké zadostiučinění, že přispívají k rozvoji dovedností svých svěřenců,“ popisuje pocit dam Karolina Nedělová, ředitelka neziskové organizace Prostor pro rodinu, jež provozuje dětské skupiny a pořádá rekvalifikační kurzy pro chůvy.

Nedostatek lidí dává šanci na změnu

Obě skupiny, mladé i starší lidi, jedno spojuje. Tím je vysoká šance na nalezení uplatnění v nových oborech. Nejnižší nezaměstnanost za posledních 22 let, v říjnu pouhých 2,8 %, a volných více jak 316 tisíc míst nutí firmy slevovat ze svých požadavků na uchazeče. Šanci tak dostávají i lidé bez praxe v oboru, ale s chutí vyzkoušet si něco nového a osobní motivací. Výsledkem tak může být spokojenost obou stran.

Green Fox Academy  |  19.11.2018


PředchozíDalší