Raiffeisenbank: Vláda zvyšuje minimální a zaručenou mzdu - jaké to má dopady na český trh práce?

Vláda zvyšuje minimální mzdu pro rok 2019 o 1 150 Kč na 13350 Kč hrubého. S ní poroste i tzv. zaručená mzda o 1 150 až 2 300 Kč. Ekonomický vrchol máme už přitom za sebou a tento krok jen přiživí mzdovou inflaci. Potřebujeme naopak jasná a transparentní pravidla pro určování minimální mzdy a indexace to není.

Mnohem lepší by byla shoda – měl by to být konsensus vlády, tripartity, zaměstnaneckých svazů nebo dokonce odborné akademické sféry. Ti by měli počítat dopady minimální mzdy na konkurenceschopnost, na zaměstnanost, na ostatní mzdy. Tj. rozšířit spektrum lidí, kteří o minimální mzdě jednají, nastavit pravidla vyjednávání. Nebo by se vláda od určování minimální mzdy mohla úplně odpojit, odpolitizovat, a odborný výbor by jí dával závazná stanoviska.

Minimální mzdu sice pobírají asi tři procenta zaměstnanců, její zvýšení má ale v praxi mnohem větší dopad. Odvíjí se od ní totiž takzvaná zaručená mzda – ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Například řidič autobusu letos musí dostávat alespoň 18 100 korun za měsíc. „Je to takový český vynález. Vláda by jej měla zrušit, není jasné, k čemu vlastně slouží,“ říká v rozhovoru pro Deník N Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Statistika (k zaručené mzdě) ani neexistuje...

Rostoucí minimální mzda navíc pohlcuje spodní mzdové příčky. Tím stírá rozdíl mezi nízkými mzdami. Výsledkem je, že přibývá zaměstnanců, kteří pobírají minimální nebo obdobně nízkou mzdu. Naopak ubývá lidí se mzdou mírně nad ní. Z pohledu zaměstnance je úsilí o vyšší než minimální mzdu odměněno relativně malým nárůstem platu.

Autor:
Helena Horská
hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.

Raiffeisenbank  |  20.11.2018


PředchozíDalší