Češi potvrzují pověst spořivého národa – nejčastěji si šetří na nečekané výdaje a na důchod. Výše úspor českých domácností se nejčastěji pohybuje mezi 3měsíčním až ročním příjmem

V průzkumu, který si nechala vypracovat společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), uvádí vlastnictví úspor dvě třetiny (67 %) Čechů. Výrazně přitom převažují lidé bez závazků po splatnosti, z nichž má úspory plných 80 %. Spoří ale také dlužníci, z nichž má úspory více než polovina (55 %) dotazovaných. Poněkud více spoří muži (72 %) než ženy (64 %), naopak téměř vyrovnaný je podíl lidí s úsporami napříč všemi věkovými kategoriemi.

Podíl lidí s úsporami výrazně roste s úrovní dosaženého vzdělání. Úspory má 83 % lidí s vysokoškolským vzděláním, 72 % se středoškolským vzděláním s maturitou (bez maturity 63 %), ale jen 48 % Čechů se základním vzděláním. Častěji než zaměstnaní lidé spoří živnostníci a podnikatelé. Podle průzkumu spoří Češi podobně bez ohledu na to, v jak velkém městě a ve kterém kraji žijí.

„Pozitivně vnímáme fakt, že podle výsledků průzkumu zastávají podobný přístup ke spoření lidé ve všech věkových kategoriích – včetně té nejnižší mezi 18 a 24 lety. Češi mají peníze nejčastěji uloženy na běžném účtu v bance, ale využívají také spořicí účty a důchodové spoření. Úspory v hotovosti si drží především lidé se závazky po splatnosti,“ říká Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Úspory na načekané výdaje

Účelem spoření je s naprostou převahou vytváření rezervy pro nečekané situace. Tento účel spoření uvádí jako hlavní hned 64 % Čechů. Následuje spoření na důchod (36 % dotazovaných) a teprve poté uvádějí respondenti různé „spotřební“ účely spoření, jako je například rekonstrukce domu či bytu, nákup auta či domácích spotřebičů, nebo odpočinkové a zábavní aktivity.

V průměru má nejvíce Čechů úspory ve výši 3 až 6měsíčního platu, resp. do výše svého ročního příjmu (v obou případech takovou výši úspor uvedlo 17 % respondentů). Následují úspory ve výši od jednoho do tříměsíčního příjmu domácnosti (16 % dotazovaných).

„Češi myslí na budoucnost a uvědomují si, že je mohou postihnout problémy se zaměstnáním či zdravím, stejně jako třeba nečekané výdaje za opravu auta. Hlavním smyslem úspor jsou proto právě neplánované výdaje v nečekaných situacích. Také druhý hlavní smysl úspor je orientovaný na budoucnost, kdy ani v důchodu nechtějí Češi tolik slevit ze svého životního standardu a vítězí osobní zodpovědnost za vlastní finanční situaci,“ doplňuje Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

KRUK  |  12.2.2019


PředchozíDalší