Rozšiřování seznamů politicky exponovaných osob zkomplikuje život klientům bank

Přitvrzování v boji s praním špinavých peněz zatíží české banky i velkou část jejich klientů. Zatímco v minulosti do kategorie tzv. politicky exponovaných osob (PEP) spadalo jen minimum lidí převážně z diplomacie, nyní jsou to už desítky tisíc Čechů a jejich počty zřejmě nadále porostou – jsou to například všichni zastupitelé, soudci a další lidé nakládající s veřejnými prostředky. A sledováni budou nejen oni sami, ale také např. jejich rodiče, děti nebo partneři. Zařazení na seznam má přitom v praxi řadu konkrétních důsledků.

Pokud se z vás podle nových pravidel stane politicky exponovaná osoba, musíte se připravit na řadu komplikací. Kromě přísných kontrol toho, odkud pocházejí peníze na vašem účtu, může být o něco složitější i vyřizování nových finančních služeb. Mnoho lidí také nejspíš překvapí fakt, že u některých bank nemohou používat takzvané vkladomaty, tedy stále oblíbenější vkladové bankomaty. Ty totiž bankám neumožňují zjistit zdroj vkládaných peněz, což v případě klientů spadajících mezi PEP vyžaduje zákon.

„Zatímco v minulosti byl český výklad politicky exponované osoby velice benevolentní a za politicky exponovanou osobu se nepovažoval dokonce ani premiér, podmínky se výrazně zpřísnily. Na cestě je navíc pátá direktiva Evropské unie zaměřená na boj s korupcí a praním špinavých peněz, v rámci které bylo podáno k politicky exponovaným osobám mnoho pozměnovacích návrhů, takže tento trend bude i v dalších letech pokračovat,“ říká Blanka Smejkalová, odbornice na oblast AML (anti-money laundering) ze společnosti Trask solutions.

Žádné peníze bez původu

Cíle změn jsou poměrně jasné – odhalit nebo znemožnit toky peněz, které mohou pocházet z manipulace veřejných zakázek, jiných forem korupce nebo třeba daňových úniků. A protože již dnes je nelegální hradit jakoukoliv platbu nad 270 000 Kč hotově, právě bankovní účty jsou pro většinu lidí středem jejich finančního vesmíru (a toto nastavení se jen těžko obchází, pomineme-li extrémní případy jako jsou miliony v krabici od vína). Banky sice mají už v současnosti povinnost hlásit jakékoliv podezřelé transakce Finančně analytickému úřadu (FAÚ), komplexní databáze lidí, kteří přicházejí do styku s veřejnými penězi, však jejich odhalování významně ulehčí.

Rozšiřování seznamů bude především znamenat, že násobně více lidí než doposud bude muset bankám dokazovat původ peněz, které protékají přes jejich účty. S tím, jak se databáze českých PEP rozšířila, bude také logicky přibývat případů shody jmen, kdy mohou být i nezainteresovaní lidé svou bankou vyzváni, aby prokázali, že nejsou politicky exponovaní. „Nemá přitom velký smysl snažit se něco zatajit. AML oddělení bank kvůli stále přísnějším požadavkům ze strany regulátorů nasazují na odhalování podezřelých transakcí a vytipování rizikových osob drahé systémy a využívají sofistikované placené databáze. S některými českými bankami v současnosti v Trask solutions testujeme novou generaci řešení využívající umělou inteligenci,“ popisuje Blanka Smejkalová.

Nadšené nejsou ani banky

Rostoucí požadavky na prověřování klientů a složitější proces obsluhy mají přirozeně dopad i na banky samotné. Zvýšenou zátěž na kontrolu takzvaných „Pepíků“, jak se v bankovním žargonu PEP přezdívá, musejí do značné míry přenášet na pobočkovou síť i klienty, kteří na dokládání svých finančních a vlastnických vztahů někdy nejsou připraveni, nebo jsou tímto požadavkem přímo zaskočeni. Tím se zpomaluje uzavírání smluv a v některých případech to může banku stát obchodní příležitost. Podle dat z Velké Británie, kde jsou již nyní pravidla poměrně přísná, je kvůli intenzivnímu zjišťování a ověřování identity klienta opuštěno až 25 % žádostí o produkt.

Požadavky na jednoznačnou identifikaci současně zvyšují náklady na přijímání nových klientů. V roce 2017 meziročně vzrostly o 19 % a podle predikcí v letošním roce stoupnou o dalších 16 %. Některé velké banky podle agentury Thomson Reuters vynakládají až 500 milionů dolarů ročně na zajištění toho, aby každému klientovi byla přiřazena jedna silná identita, a na její následné efektivní ověřování. „Objevují se obavy, že náklady na opatření proti praní špinavých peněz časem nabydou takových rozměrů, že budou bankám bránit v efektivním výkonu ostatních funkcí. Autoři studie společnosti Bain & Co. odhadují, že výdaje na řízení rizik a zajištění compliance u většiny velkých bank dosahují už nyní 15 až 20 % cekových nákladů na běžný provoz. Pro některé malé finanční instituce se tyto náklady mohou v čase stát likvidační,“ varuje Tomáš Mikeš, vedoucí oddělení BPM a Business Consulting v Trask solutions.

Trask  |  24.9.2019


PředchozíDalší