Češi se učí investovat

Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.

Setrvale roste zájem obzvláště o konzervativnější instrumenty – dluhopisové, nemovitostní a smíšené fondy. „Je to způsobeno pozitivní historickou výkonností těchto aktiv (poklesem tržních úrokových sazeb v posledních kvartálech) a reflektuje to i konzervativní povahu typických lokálních retailových investorů. Češi prostě nemají k riziku pozitivní vztah a to se hned tak nezmění. Tato tendence, tj. preference dluhopisových a nemovitostních fondů, bude velmi pravděpodobně pokračovat i ve zbytku roku, i když už asi klesajícím tempem. Pokles výnosů (=růst cen) narazil v posledních týdnech na své dno,“ komentuje Martin Řezáč, předseda AKAT.

Z 526,22 mld korun, zainvestovaných v polovině roku 2019 ve fondech kolektivního investování bylo téměř 35 % umístěno ve smíšených fondech, přibližně čtvrtina v dluhopisových a jen pětina v čistě akciových fondech. „Pro porovnání třeba v USA je přibližně 54 % prostředků umístěno v akciových fondech, což je oproti českému trhu více než 2,5násobně více,“ dodává Jana Brodani.

Naprosto opačný vývoj zaznamenaly fondy peněžního trhu, které v posledních dvanácti letech výrazně a setrvale klesaly. Nejvýraznější snížení majetku těchto fondů v roce 2011 bylo kromě tehdejší změny metodologie, která některé z těchto fondů přeřadila mezi dluhopisové, způsobeno také odkupy podílových listů. Tento vývoj bylo možné do jisté míry přičíst i vývoji v bankovním sektoru, kde došlo v určitém momentu k nárůstu úrokových výnosů ze spořicích účtů, které mohly být chápány jako substitut k méně rizikovým fondům kolektivního investování. Nicméně dlouhodobě pokles zájmu o tyto fondy stále pokračuje a reflektuje tak globální nízko-úrokové prostředí, kde zkrátka fondy peněžního trhu již nemají z čeho brát.

Podobný, tedy klesající trend má i vývoj strukturovaných/zajištěných fondů, jejichž konstrukce rovněž spoléhá na standardní úrokové prostředí. „Ve světě, ve kterém jsou tržní úrokové sazby blízko nuly nebo dokonce v mínusu (platí např. pro eurozónu, švýcarský frank nebo dánskou korunu), není možné již tyto fondy zakládat se stejným výnosovým potenciálem jako v minulosti,“ uzavírá Martin Řezáč.

AKAT  |  27.9.2019


PředchozíDalší