Podle 80 % Čechů firmy nevěnují dostatek pozornosti zajišťování a uspokojování potřeb lidí starších 65 let

Osoby nad 65 let tvoří v současnosti necelou pětinu tuzemských obyvatel. V roce 2040 by jich podle ČSÚ mohla být čtvrtina, v roce 2060 pak 30 %. Více než 80 % Čechů si podle průzkumu pro investiční skupinu Amundi Czech Republic myslí, že firmy, společnosti a instituce nevěnují dostatek pozornosti zajišťování a uspokojování potřeb lidí starších 65 let. Výsledky dále ukázaly, že dvě třetiny z nás by investovaly do podniků, které se zaměřují na uspokojování potřeb starší části populace.

„Více než polovina Čechů vnímá současný trend zvyšujícího se průměrného věku evropské populace pozitivně, nejčastěji z důvodu možnosti užít si stáří a šance na delší dožití. Negativně na něj naopak pohlíží 28,4 % tuzemských obyvatel, a to především kvůli vyšším státním výdajům na důchodové zabezpečení a na zdravotní péči. Celých 19 % pak odpovědělo, že tento trend nedokáže posoudit,“ říká Dana Kryńska, vedoucí komunikace Amundi Czech Republic.

Podle 82 % Čechů firmy, společnosti a instituce nevěnují dostatek pozornosti zajišťování a uspokojování potřeb starší části populace, tedy lidí ve věku 65 let a více. „Téměř 60 % dotazovaných vidí ve firmách, které se věnují specificky tomuto sektoru, potenciál ekonomického růstu do budoucna. Dvě třetiny respondentů by do podobných podniků investovaly s tím, že největší zájem u nich budí oblast pečovatelských služeb, zdravotních pomůcek a farmacie. Amundi svým klientům nabízí možnost investovat do fondu zaměřeného čistě na společnosti, které řeší specificky potřeby seniorů a snaží se jim zkvalitňovat život,“ popisuje Dana Kryńska. 85,3 % respondentů považuje investování spojené se stárnutím za etické.

Výzkum se zaměřil i na to, do jaké míry v Češích vyvolávají úzkost různé věci spojované se stářím. Změna vzhledu tuzemské obyvatele netrápí (43,3 % dotazovaných má spíše malé obavy, 37,5 % žádné nebo malé obavy). Češi se také příliš neobávají smrti (33,1 % má spíše malé obavy, 27,3 % žádné nebo malé obavy), samoty (38,2 % má spíše malé obavy, 16,9 % žádné nebo malé obavy) ani chudoby (41 % má spíše malé obavy, 11,2 % žádné nebo malé obavy). Na druhou stranu respondenti naopak uvedli, že se bojí nemocí (43,1 % má dost velké obavy, 32,7 % velké obavy) a také jim dělá starosti závislost na pomoci jiných (42,9 % má dost velké obavy, 31,2 % velké obavy) a nesamostatnost (38,2 % má dost velké obavy, 31,6 % velké obavy). Necelých 76 % Čechů si myslí, že by se děti v ekonomicky aktivním věku měly vždy starat o své rodiče v důchodovém věku.

Více než dvě třetiny dotazovaných odpověděly, že průměrnému českému penzistovi podle nich jeho starobní důchod nevystačí na pokrytí měsíčních spotřebních výdajů. „Ze svých příjmů si finanční prostředky na období penze odkládá 71,4 % respondentů, nejčastěji je zhodnocují penzijním připojištěním, odkládáním na spořicí účet, případně investováním,“ dodává Dana Kryńska. Nejčastěji si dotazovaní na penzi nespoří kvůli tomu, že si ze svého příjmu nemohou dovolit peníze odkládat.

Průzkum pro skupinu Amundi Czech Republic realizovala společnost STEM/MARK na přelomu ledna a února 2019 na vzorku 510 mužů a žen ve věku 25–65 let.

Amundi Asset Management  |  30.9.2019


PředchozíDalší