Úrodná půda pro hackery? Polovina Čechů nebere kyberbezpečnost vážně

S rozkvětem virtuálního prostoru a digitálních bankovních produktů roste i počet trestné činnosti na síti, které napomáhají i nedostatečně prozíraví uživatelé. Česká bankovní asociace (ČBA) počátkem tohoto měsíce zveřejnila průzkum, dle kterého pouze 40 % Čechů bere v úvahu hrozby číhající na internetu. Opomíjí především ochranu svých osobních údajů a pravidelnou obměnu hesel ke svým účtům a platebním kartám. Mnohdy si Češi neuvědomují, že napadnutelné informační technologie jsou dnes součástí i každodenních spotřebičů, u kterých by selhání vlivem hackerského útoku nečekali. Cílem útoku se tak může stát například i lednička.

Trestná činnost ve virtuálním prostorubují . Zatímco v roce 2011 Policie šetřila 1502 těchto trestných činů, v roce 2018 jich bylo 6815. Bezpečné užívání internetu, mobilního telefonu a ochrana osobních údajů v digitálním prostředí stále Čechům příliš mnoho neříká. Index kyberbezpečnosti ČBA v letošním roce dosáhl na 65 bodů ze 100, což je ale zatím vůbec nejlepší výsledek za posledních pět let.

„Chování Čechů se v průběhu let příliš nemění, i když dochází ke zlepšení v oblasti aktualizace zabezpečení a změn hesel v počítači. Všichni bez výjimky by však měli dodržovat alespoň tři zásadní pravidla. Tím prvním je mít všechna zařízení, a tedy i mobilní telefony, řádně zabezpečená kvalitním a aktualizovaným antivirovým programem. Zadruhé je potřeba mít silná hesla a pravidelně je měnit – ať už ta od zařízení, účtů ale třeba i od karet. A zatřetí je nutné být na internetu stále v pozoru. Znamená to například neotevírat podezřelé e-maily a přílohy od neznámých adresátů, nestahovat pochybné aplikace, neregistrovat se na podezřelých a neznámých webových stránkách a pravidelně si kontrolovat výpisy z účtu,“ upozorňuje Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost.

Průměrného povědomí o digitálních hrozbách si jsou vědomy i banky, které s nedostatečnou obezřetností svých zákazníků počítají dopředu. „Pro banky je bezpečnost prvořadá. Nejen platby, ale také samotný vstup do aplikace by měl být dostatečně chráněn. Naše mobilní aplikace Smart Banka vyžaduje zadání 4-8místného PIN kódu, který si uživatel určí nebo biometrické údaje, pokud to telefon umožňuje. U této aplikace navíc nehrozí problém v případě připojení z veřejné Wi-Fi sítě, jelikož je při komunikaci se serverem banky zabezpečena šifrováním,“ vysvětluje Jakub Komenda, šéf mobilního bankovnictví v MONETA Money Bank, Z průzkumu ČBA vyplynulo, že v oblasti ochrany dat Češi důvěřují nejvíce právě bankám.

Dušan Navrátil z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v této souvislosti varoval před internetem věcí. „Útočit dnes může lednička, kávovar i plynoměr,“ řekl Navrátil s tím, že daleko větším problémem jsou pak útoky na řízení technologických procesů. Takzvané SCADA systémy (obvykle je to software, který z centrálního pracoviště monitoruje průmyslová a jiná technická zařízení a procesy a umožňuje jejich ovládání) jsou často zastaralé, a když se připojí na internet, může to být zásadní problém. Takto se v Německu udál útok na vysokou pec, která zatuhla. V horších scénářích mohou figurovat například přehrady. Podle Navrátila dnes nejsou hackeři „geekové“ v mikinách, ale hackerství se stává velkým byznysem. „Nástroje se upgradují jako operační systémy, platí se bitcoinem,“ dodal Navrátil.

Nové hrozby hlavně v oblasti chytré domácnosti by do budoucna měly zvažovat i pojišťovny, v Česku je však využívání těchto technologií stále marginální záležitostí. Pro široké spektrum ostatních případů začaly některé pojišťovny nabízet speciální kybernetickou asistenci „Naši profesionálové jsou připraveni 24 hodin denně poskytnout ochranu při zneužití platební karty, napadaní počítače hackery, poškození pověsti na sociálních sítích, napadení mallwarem, ransomwarem a škodlivými viry, zneužití osobních dat a při kyberšikaně a stalkingu. V případech, kdy se jedná o zásah do práv klienta, se často technická asistence propojí s právní asistencí, která chrání oprávněné zájmy postiženého klienta a postihuje pachatele neoprávněného jednání,“ vysvětluje například Eva Svobodová z pojišťovny UNIQA.

ČBA  |  29.10.2019


PředchozíDalší