Počet nesplácených dluhů klesá. Část dlužníků ale dokonale využívá obstrukce, jak se vyhnout placení

České domácnosti se více zadlužují a přitom se neustále snižuje počet těch, které nesplácejí. Podobný trend zlepšující se platební morálky mají také pohledávky pojišťoven, operátorů nebo dodavatelů energií. Je ale skupina dlužníků, kteří neplatí programově a všemožně se snaží, aby se jejich dluhy promlčely.

České domácnosti dluží bankám přes 1,71 bilionu korun, z kterých nesplácí pouhých 29 miliard. Každý měsíc padají historická minima objemu nesplácených peněž - spotřebitelských půjček je v selhání pouhých 3,9 procenta, u hypoték dokonce jen 1,3 procenta. Pro srovnání, před osmi lety nesplácelo spotřebitelské úvěry přes 12 procent dlužníků.

Většina lidí, kteří se dostanou do skluzu s placením, své závazky ještě v mimosoudním jednání uhradí. Existuje ale skupina „profesionálních neplatičů,“ kteří jsou často v dluzích, protože nedokáží mít nižší výdaje, než mají příjmy. Naučili se v tom žít, mají přehled o možnostech, jak se placení vyhýbat a zneužívají zesilující právní ochranu dlužníků.

Účelových obstrukcí mají dlužníci celou řadu a používají je opakovaně. Nejčastěji zpochybňují nároky věřitelů. „V mimosoudním vymáhání, kdy zatím soud nepotvrdil oprávněnost pohledávky, musíme dohledávat a zasílat podklady, jako například smlouvy, fakturaci, výpisy plateb a další dokumentaci. Pro nás i věřitele to znamená finanční náklady na práci a čas mnoha pracovníků,“ popsal komplikace při jednání s neplatiči Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem.

Protestující dlužníci ani po doložení oprávněnosti pohledávek často nekomunikují a odmítají uznat závazky, ke kterým se písemně zavázali. Obrací se na občanské poradny, kterým uvádějí nepravdivé informace o svém případu a dožadují se právní ochrany. Odvolávají se na zahájení insolvenčního řízení a někteří dokonce podávají na inkasní společnost trestní oznámení. „Měli jsme i případy padělaných dokladů o provedené platbě, kterými se nás snažili přesvědčit, že dluh už zaplatili,“ uvádí případy extrémního jednání neplatičů Jakub Zetek.

Po novele zákona o spotřebitelských půjčkách se odvolávají na věřitelovo nedostatečné prověření jejich schopnosti půjčku splácet. Nebo po zavedení GDPR tvrdí, že nemusí o svém dluhu se třetí stranou komunikovat a vyžadují smazání všech údajů. Jejich požadavky ale nemají oporu v zákoně a slouží pouze jako průtahy, neboť se neplatiči domnívají, že tak dosáhnou tříleté lhůty promlčení dluhu, když věřitel nestihne pohledávku zažalovat u soudu.

„Je třeba si uvědomit, že nezaplacené pohledávky velkým věřitelům, jako jsou finanční ústavy, telefonní operátoři, nebo dodavatelé energií, jim způsobují problémy s peněžními toky, a oni musí vytvářet rezervy nebo opravné položky. Ztráty pak naúčtují těm, co řádně platí,“ upozornil Jakub Zetek, že neuhrazené dluhy dopadnou na ostatní zákazníky.

Této situaci nahrávají časté změny legislativy, nestabilita a nejednotnost výkladu nových zákonů a příliš jednostranné posilování postavení dlužníků, které je možné zneužívat jako procesní obstrukce proti snaze věřitelů dosáhnout svých práv.

MBA Finance  |  28.11.2019


PředchozíDalší