Zvyšování daní z tabáku a alkoholu nejvíce dopadne na závislé a zpravidla chudé

Zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák nejcitelněji postihne alkoholiky a silné kuřáky, kteří tvoří velkou část sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a často jsou v dluhové pasti. Zvýšení ceny pro ně ovšem nebude důvodem, aby přestali pít a kouřit. Úředníci, kteří odůvodňují zvýšení daní snahou o snížení spotřeby alkoholu a cigaret, by měli kromě represí posilovat prevenci a nabídnout nějaké pozitivní motivace.

Od 1. ledna 2020 se zvýšila spotřební daň u tabáku a tvrdého alkoholu. Pokud láhev 40% alkoholu podraží o devět a krabička cigaret o třináct korun, zvedne se měsíční výdaj závislého člověka minimálně o sedm set korun. Pro silné kuřáky a alkoholiky s nízkou kvalifikací a nedostatečnými příjmy to představuje další finanční problémy a riziko vzniku dalších dluhů.

„Tito lidé si neodepřou svoje neřesti a vyšší útraty za pití a kouření odnesou jejich rodiny, které již tak žijí na hranici chudoby,“ komentoval dopady navýšení zdanění alkoholu a cigaret Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která mimosoudně spravuje pohledávky velkých firem. „Vyšší cena bude mít na sociálně slabé obyvatelstvo, které se potýká se sociálně patologickými jevy, jen minimální preventivní účinek,“ dodal Zetek skepticky. Podle údajů společnosti M.B.A. Finance tvoří tito dlužníci mezi neplatiči jen necelou pětinu. Zato jsou to téměř nevymahatelné dluhy, které nevyřeší ani exekuce.

V Česku pije alkohol rizikově jeden a půl milionu dospělých a jak vyplývá z posledního šetření Agentury pro sociální začleňování, v sociálně vyloučených lokalitách je jejich podíl daleko vyšší. Téměř všichni dotazovaní starší patnácti let kouří cigarety, přes 60 procent má problémy s nadměrným pitím a 75 procent jejich obyvatel je v dluhové pasti.

Mírnou kompenzaci zvýšených výdajů jim může zajistit od ledna zvýšená minimální mzda z 13 350 na 14 600 korun a valorizace důchodů, u těch u nižších zhruba o 600 korun. „Z nízkopříjmových dlužníků pravidelně pracuje jen okolo 18 procent, takže navýšení minimální mzdy se většiny z nich netýká. Jestliže doposud neplatili své závazky, jejich ochota řešit finanční problémy bude s rostoucími výdaji ještě menší. Vzniklé nevymahatelné dluhy pak firmy započítají do cen ostatním platícím zákazníkům,“ nastínil budoucí vývoj Jakub Zetek.

Řešení je podle něho v dlouhodobé prevenci a pomoci vyloučeným rodinám s výchovou dětí, aby nedocházelo k mezigeneračnímu přenosu škodlivých návyků. Závislým lidem by měla být poskytována větší pomoc v terénu a následně v komunitních centrech nebo poradnách. A zejména mladým lidem nabídnout řadu zajímavých aktivit, jak smysluplně trávit volný.

M.B.A. Finance  |  28.1.2020


PředchozíDalší