Ekonomika brzdí a inflace roste
Odhadujeme další zpomalení ekonomiky na konci minulého roku způsobené zejména oslabeným průmyslem. Naopak inflace zrychluje a na začátku roku vyskočí v meziročním srovnání na 3,4 %. Česká národní banka bude pod vlivem zvýšené inflace silně uvažovat, zda přece jen úrokové sazby nezvýšit, nakonec ale převládnou hlasy pro jejich stabilitu.
Maloobchodní tržby: Důvěra domácností se snižuje a pro letošní rok počítáme se zpomalením růstu spotřeby domácností. Nicméně situace českých spotřebitelů zůstává z důvodu extrémně nízké míry nezaměstnanosti a rostoucích příjmů stále příznivá. Je tak pravděpodobné, že lidé na konci minulého roku dál zvyšovaly své nákupy a vánoční tržby tedy rostly na nové rekordy. Registrace aut indikují i růst prodejů v motoristickém segmentu. Meziroční kalendářní výhoda v podobě jednoho pracovního dne navíc by měla k růstu tržeb také trochu přispět, ačkoliv zde je vždy otázkou dopad čerpání dovolených během svátků. Se segmentem aut i bez něj odhadujeme meziroční růst maloobchodních tržeb zhruba o 6 %.
Průmysl a zahraniční obchod: Průmyslová výroba zůstává zjevně v útlumu údaje z konce roku to pravděpodobně jen potvrdí. Není to dramatické, ale slabost průmyslové výroby je i nadále indikována nízkou důvěrou a indexy nákupních manažerů. Nicméně propad výroby v listopadu byl natolik výrazný, že pro konec roku čekáme nepatrnou korekci nahoru. V meziročním srovnání čekáme růst průmyslové výroby o 1.8 %, ale po očištění o meziroční výhodu jednoho pracovního dne navíc odhadujeme pokles o 1.1 %. Meziroční růst průmyslu ukazuje i šanci na mírné meziroční zlepšení bilance zahraničního obchodu. Sezónní důvody ovšem velmi pravděpodobně způsobí její překlopení do záporu cca 3,5 miliardy CZK.
Česká národní banka: Dosavadní vyjadřování členů bankovní rady ukazuje, že její většina bude na příštím zasedání pravděpodobně preferovat ponechání úrokových bez změny. K tomu se kloníme v naší prognóze i my. Nicméně situace není pro ČNB komfortní. Nová prognóza centrální banky ukáže, že inflace v první polovině roku ještě dále poroste. S ohledem na očekávaný ekonomický vývoj počítající s ekonomickým oživením, bude prognóza velmi pravděpodobně i nadále indikovat potřebu dodatečného zvýšení úrokových sazeb. Ačkoliv se kloníme k názoru, že centrální bankéři úrokové sazby nezvýší, podhodnocuje peněžní trh pravděpodobnost, s jakou k tomu ve skutečnosti dojít může, neboť rozhodování může být opravdu těsné.
Podíl nezaměstnaných: Trh práce zůstává i přes ekonomické zpomalování velmi napjatý. Zaměstnanci, kteří opustili výrobní sektor snadno nalézají práce v jiných sektorech. Zimní měsíce vždy přinesou nárůst míry nezaměstnanosti kvůli konci sezónních prací. Ale letošní zima je poměrně slabá a řada prací tak probíhá dál. Čekáme tedy jen malé zvýšení míry nezaměstnanosti za leden na 3,1 %. Sezónně očištěná data by dokonce mohla vykázat další snížení míry nezaměstnanosti.
Spotřebitelské ceny: Změny ceníků na počátku roku vždy znamenají zvýšenou nejistotu cenového vývoje na počátku roku. Silná domácí poptávka indikuje inflační tlaky. Na počátku roku pravděpodobně dál rostly ceny potravin a energií a k tomu se přidalo zvýšení cen u čerpacích stanic. V souhrnu by tak meziroční míra inflace měla na počátku roku vzrůst na 3,4 %, což je výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem i nad stávající prognózou ČNB z listopadu, která pro první čtvrtletí čeká v průměru inflaci na 2,9 %. V dalších měsících se navíc k růstu cen přidá efekt zvýšení spotřebních daní a meziroční míra inflace tak popoleze ještě výš.
Hrubý domácí produkt: Odhadujeme, že ekonomika v posledním čtvrtletí minulého roku dál zpomalila. Po růstu o 0,4 % q/q ve třetím čtvrtletí by měla zvolnit na 0,2 % q/q. To by znamenalo zpomalení meziročního tempa na 1,8 % z předchozích 2,5 %. Důvodem je především slabý průmysl a související horší výkonnost v zahraničním obchodě. Spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí na mezikvartální bázi stagnovala, což s ohledem na celkový vývoj trhu práce i úroveň důvěry spotřebitelů považujeme za výjimku z jinak rostoucí řady. Od spotřeby domácností tedy čekáme návrat k růstu, ale pomalejším tempem nežli v první polovině roku 2019.
Autor:
Michal Brožka
Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka
|
31.1.2020
PředchozíDalší
| | |