Okénko trhu - Ekonomika eurozóny ve 4. čtvrtletí překvapivě zpomalila

Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.

Dnes vyšel první odhad růstu ekonomiky eurozóny a byl pro trhy mírným zklamáním. Místo odhadovaného mezičtvrtletního růstu na úrovni 0,2 % vzrostla ekonomika měnové unie jen o 0,1 %, tedy o dva procentní body pomaleji, než v předchozím čtvrtletí. Meziročně pak ekonomika rostla jednoprocentním tempem, což je nejpomalejší tempo za posledních téměř sedm let. Ekonomický růst v eurozóně stáhl nečekaný propad francouzské (-0,1 %) a italské (-0,3 %) ekonomiky. Od Německa se očekává mezikvartální růst na úrovni 0,2 %, výsledek ovšem bude zveřejněn až v polovině února. Celkově v průměru za uplynulý rok ekonomika eurozóny vzrostla o 1,2 %. Tým RBI očekává, že se v tomto roce její růst sklouzne pod jedno procento a to zejména kvůli stávající „stagnaci“ v Německu, která je způsobena přetrvávajícími problémy v průmyslovém sektoru.

Na rozdíl od HDP lednová spotřebitelská inflace v eurozóně dopadla podle očekávání. Předběžný odhad ukázal růst cen na úrovni 1,4 %. Naopak jádrová složka inflace rostla 1,1% tempem, což je o jednu desetinu výraznější zpomalení, než se očekávalo. Zásluhu na svižnějším cenovém růstu mají rostoucí ceny ropy na globálních trzích. Evropská centrální banka však nemá příliš velký důvod k oslavám, jelikož Raiffeisen Research spolu s trhem očekává, že právě ceny ropy začnou v následujících měsících opět klesat a s nimi bude zpomalovat i evropská inflace.

Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Raiffeisenbank  |  31.1.2020


PředchozíDalší