Stát hospodařil v lednu s největším deficitem od roku 2003

Státní rozpočet zakončil první měsíc nového roku deficitem 8,0 mld. Kč. Oproti minulému lednu je tak výsledek horší o 16,8 mld. Kč. Zároveň je to také nejhorší výsledek hospodaření od roku 2003.

Na straně daňových příjmů chybí zhruba 7 mld. Kč, což je dáno hlavně absencí kvartální zálohy na dani z příjmu právnických osob, která je splatná až v březnu. Mírně zaostává i výběr pojistného na sociální zabezpečení. Naopak nad rámec plánu státního rozpočtu je vyšší výběr DPH a daně z příjmu fyzických osob.

Běžné výdaje začaly rok opačným směrem, když převýšily plán státního rozpočtu o necelých 7 mld. Kč. Hlavní roli v tom však hrají odvody do rozpočtů EU a neinvestiční transfery municipalitám, neziskovým organizacím a státním fondům. O to nižší by pak měly být tyto odvody v následujících měsících. Investiční aktivita byla již tradičně na začátku roku téměř nulová. Tyto výdaje tak byly zhruba o 9 mld. Kč nižší, než by proporčně odpovídalo prvnímu měsíci ve státním rozpočtu. V průběhu roku však počítáme, že státní investice opět porostou a jako jsme viděli v posledních dvou letech překročí letošní plán 140,7 mld. Kč, což prohloubí současný deficit celého rozpočtu.

První letošní statistika státního rozpočtu potvrdila naší prognózu zhoršující se fiskální kondice pro tento rok. Tuzemská ekonomika letos dále zpomalí, z čímž však počítá i makroekonomická prognóza Ministerstva financí. Nicméně některé odhady daňových příjmů se nám zdají nadhodnocené v čele se zvýšenými daňovými sazbami v rámci tzv. daňového balíčku.

Státnímu rozpočtu však v jeho plánu pomáhá jednorázové inkaso 16,2 mld. Kč díky změně daňového řádu a posunu konkludentního vyměření. To by se mělo projevit ve státním rozpočtu v průběhu tohoto roku s nabytím účinnosti daňového řadu. Díky tomu Ministerstvo financí počítá s nárůstem výběru DPH o 9,7 %, což by byl nejvyšší nárůst od roku 2013. Po očištění o tento efekt vzroste výběr DPH pouze o 4,2 %, což je jen o pár desetin méně, než v předchozích letech. Vyšší rozpočtované příjmy by tak měly pokrýt nárůst zejména sociálních výdajů v podobě vyšších starobních důchodů, rodičovského příspěvku nebo platů státních zaměstnanců. Výrazné daňové změny však vytváří vysokou nejistou pro letošní státní rozpočet oběma směry. Celkově očekáváme, že se deficit státního rozpočtu dále zhorší na 60 mld. Kč.

V přebytku zůstanou i nadále municipality a fondy sociálního zabezpečení, ačkoli jejich příspěvek nebude tak velký jako v letošním roce (20 mld., resp. 16,5 mld. CZK). Očekáváme, že veřejné finance podle metodiky ESA 2010 v souhrnu vykáží letos deficit 0,1 % HDP, což by bylo poprvé od roku 2015.

Autor:
FRANTIŠEK TÁBORSKÝ
Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  3.2.2020


PředchozíDalší