Tuzemská ekonomika letos pravděpodobně poklesne, ČNB bude muset sazby dále snižovat

Pokles tuzemské ekonomiky v letošním roce se stává základním scénářem. Důvodem však nejsou jen současná opatření proti šíření koronaviru v domácí ekonomice, která by za normálních okolností tuzemská ekonomika zvládla překonat, ale vývoj v zahraničí. Vzhledem k tomu, že šíření koronaviru a následná opatření postihla velkou část světové ekonomiky, bude to v letošním roce znamenat citelný propad zahraniční poptávky. Přesný odhad vývoje ekonomiky v tuto chvíli není možné předpovědět, jelikož bude záviset na dálce trvání restriktivních opatření a dalším vývoji v šíření koronaviru. Prozatím však předpokládáme, že by tuzemská ekonomika mohla v letošním roce poklesnout o zhruba 1 %, což je dáno také předpokládaným poklesem hlavních obchodních partnerů, tj. Německa (-1,7 % yoy) a eurozóny (-1,2 % yoy). Odhady se však budou s dalším vývojem měnit.

Kurz koruny zůstane na slabé úrovni a nemusí mít prozatím to nejhorší za sebou (27,39 Kč za euro v pondělí). Koruna nyní na nejistotu spojenou s koronavirem reaguje více než ostatní měny regionu, což je dědictví kurzového závazku ČNB. Korunu tehdy v průběhu intervenčního režimu nakoupilo velké množství zahraničních investorů, kteří nyní v dobách mimořádné nejistoty pozice uzavírají.

Jejich motivace pozice uzavřít bude růst s dalším pravděpodobným poklesem sazeb ČNB. Domníváme se, že ČNB ve snižování sazeb v současné mimořádné situaci bude muset pokračovat a další snížení sazeb o 0,5 procentního bodu přijde příští čtvrtek. Prozatím počítáme s relativně rychlým poklesem sazeb až na úroveň půl procentního bodu v průběhu druhého čtvrtletí (viz tabulka).

Koruna tak může dále oslabovat, prozatím se však domníváme, že v situaci výraznějšího oslabení k 28 Kč za euro by na trh vstoupila ČNB a korunu podpořila intervencemi a částečným odprodejem devizových rezerv. ČNB na své pondělní tiskové konferenci potvrdila, že je připravena reagovat na extrémní výkyvy kurzu. Ačkoli slabá koruna tuzemské ekonomice pomáhá, její náhlé výrazné oslabení může být negativní nejen pro importéry, ale i pro exportéry, kteří byli zajištění proti posilování koruny.

Státní rozpočet v letošním roce skončí ve výrazném deficitu. V tuto chvíli nelze předpovědět finální číslo, ale může jít i o deficit výrazně převyšující 100 mld. Kč. Tento výsledek však samo o sobě není v dané situaci nic katastrofálního. Tuzemská ekonomika má jedno z nejnižších zadlužení vlády vůči HDP v Evropské unii (kolem 32 %, v roce 2018 čtvrté nejnižší) a i v případě deficitního hospodaření v řádu několik procent HDP (3% deficit by odpovídal schodku cca 170 mld. Kč) zůstane celkové zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi EU nízké. ČR tak nebude mít problém si na finančním trhu půjčit potřebné prostředky. Vzhledem k uvedenému fiskálnímu prostoru je tak potřeba, aby se vláda nyní intenzivně zaměřila na výrazný fiskální impulz na podporu firem a domácností.

ING Bank  |  18.3.2020


PředchozíDalší