Vzácné známky vzdorují výkyvům trhu

V uplynulých několika málo měsících jsme byli svědky někdy až lehce tragikomické situace kdy „respirační onemocnění podobné chřipce“ dostalo finanční a akciové trhy napříč všemi kontinenty do poněkud nekomfortní pozice. Během jednoho týdne, v němž si obchodníci uvědomili, jak rychle se koronavirus COVID-19 šíří a jaké riziko pro globální ekonomiku představuje, klesl akciový index Dow Jones o více než 12 % a tím byl zaznamenán největší pětidenní propad na akciovém trhu od finanční krize v roce 2008.

Ulice plné krve

Ano, dá se říct, že se jedná o klasickou „černou labuť“, tedy o neočekávanou a nepředvídatelnou událost, která svou neočekávaností a nepředvídatelností způsobí na trzích nervozitu a mírný zmatek, ale kde lze zpravidla předpokládat, že buď odezní anebo se s ní trhy naučí žít. Avšak do této lehce nervózní tržní atmosféry přišlo v pondělí rozhodnutí Saúdské Arábie výrazně zvýšit těžbu ropy a de facto tak zahájit cenovou ropnou válkou s Ruskem a s těžaři ropy z břidlicových plynů v USA. Reakce již lehce hystericky naladěných trhů znervóznělých koronavirem COVID-19 byla okamžitá – cena ropy na světových trzích se během okamžiku snížila o více než 30 % a vzala s sebou hluboko směrem na jih již tak rozkolísané akciové trhy.

Samozřejmě někteří investoři mohou v této situaci dvojího tlaku i zajásat a věrni Rothschildovu okřídlenému heslu: „Nakupovat se má, když jsou ulice plné krve…“ ucítit šanci k levným nákupům v očekávání brzkého konce epidemie a následnému návratu akciových trhů zpět k růstovým trendům. Problémem však může být skutečnost, kdy by se ukázalo, že dlouhotrvající růst cen akcií byl z nemalé části tažen investory a spekulanty, kteří na nákup cenných papírů využívali cizí zdroje a propad akciového trhu je dostává do situace tzv. Margin calls, kdy pod tlakem klesajícího trhu budou nuceni realizovat výprodeje svých portfolií. Zahájí tak další, druhotný a možná i ještě větší a delší pokles akciových trhů, na který ani pozvolný konec epidemie koronaviru COVID-19 a možné uklidnění situace kolem ropné krize již nebude mít rozhodný vliv. Ukazuje se tak v plné nahotě snadná a bleskově nastupující zranitelnost akciových a finančních trhů z pohledu neočekávaných událostí.

Gold, Guns & Grosery

A kdy jindy než v tuto chvíli, tváří v tvář nastupující epidemii a ropné krizi, je třeba si připomenout staletími prověřené „investiční“ pravidlo přicházející na řadu v dobách silně turbulentních, epidemických, ale i válečných? Ano, samozřejmě mám na mysli nesmrtelné pravidlo tří „G“ – Gold, Guns a Grosery (zlato, zbraně a potraviny). Je pravdou, že přesvědčovat potenciální investory k nákupu potravin je v realitě poloprázdných regálů a plných spíží českých domácností již nošením dříví do lesa. Stejně tak zatím nehodlám nikoho přesvědčovat, že nastal již ten správný čas k nákupu zbraní na ochranu osob a majetků. Nicméně to první „Géčko“ z tohoto okřídleného pravidla je přesně ten bezpečný přístav kam by investoři na útěku z akciového trhu měli bezpečně zaparkovat své volné prostředky v této nepřehledné situaci. Toto G neznamená v dnešní době již jen bezpečnou investici do zlata a dalších cenných kovů, jak tomu bylo v dřívějších dobách. Naopak je synonymem pro všechny další alternativní investice k finančnímu, akciovému, dluhopisovému a často i komoditnímu trhu. Je tedy určitě již čas začít reálně přemýšlet o alternativních investicích do uměleckých a sběratelských předmětů, které jsou staletími pozitivně prověřeny a ke kterým se jako k bezpečnému předmětu uložení hodnoty v těžkých dobách uchylovali i naši předci.

Osvědčené komodity

Z pohledu poměru rizika, likvidity a samozřejmě i velikosti a v ní uchovávané hodnoty se v této době jeví jako ideální investovat do sběratelsky zajímavých cenných poštovních známek, které si svůj kontinuální růst cen a snadnou celosvětovou likviditu nesou již více než 150 let. Již v době ekonomického chaosu po 1. sv. válce a v době vrcholící Španělské chřipky bylo na aukcích poštovních známek v celé Evropě dosahováno nových cenových rekordů tažených snahou movitých a úspěšných lidí stejně jako šlechty (např. již zmínění Rothschildové) bezpečně uložit svá ohrožená aktiva do prověřené a z pohledu držení nenáročné komodity. Stejně tak v předvečer II. světové války byly velké majetky, především židovských obchodníků a bankéřů transferovány do cenných poštovních známek a často převáženy přes polovinu zeměkoule, kde posloužily jako výrazná finanční podpora do nového začátku. A v neposlední řadě je všeobecně známo, že největší odliv raritních poštovních známek z českých zemí byl zaznamenán v dobách dvou silných emigračních vln v letech 1948 a 1968, kdy prchající Češi s sebou odváželi veškerý svůj movitý majetek často „přetavený“ do skladné, lehce přenositelné komodity s celosvětově zaručenou likviditou - poštovních známek.

Ve světle současných událostí a s důvěrou v historické zkušenosti tak není od věci zamyslet se nad touto pro některé investory možná zatím ne tak obvyklou a známou investiční komoditou a ve spolupráci s filatelistickým odborníkem si vytvořit své první investiční portfolio klasických poštovních známek. Věřím, že budoucnost ukáže, že to byl investiční krok tím nejlepším směrem.

Autor:
Martin Němeček
člen Prestige Philately Club Prague
odborník na alternativní investice


Martin Němeček  |  19.3.2020


PředchozíDalší