Pandemie koronaviru je příležitostí k nákupu, spíše než koncem světa

Americký akciový index Dow Jones byl v polovině února na historickém maximu. Stačilo však pár týdnů a všechno je jinak. K 18. březnu činila ztráta indexu ve srovnání s rekordními hodnotami již bezmála 32 procent. Důvodem je pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2, která navíc zastihla akciové trhy nadhodnocené.

Podle předního českého ekonoma a tvůrce algoritmu investičního fondu Quant Pavla Kohouta bývá nadhodnocení trhu při převážně neutrálním stavu ostatních indikátorů příčinou zpravidla jen krátkodobých korekcí. V tomto případě se ale hlavním impulsem stal rychle rostoucí počet nakažených lidí po celém světě. „Vidíme tedy skutečný záchvat paniky. Apokalyptické předpovědi některých politiků, včetně například Angely Merkelové, ji pouze podporují,“ hodnotí Kohout stávající situaci.

Investiční příležitost pro dlouhodobou strategii

Kohout dále upozorňuje, že ani sebelepší algoritmus nemůže počítat s příchodem pandemie. Na rozdíl od jiných nastupujících krizí totiž není předem ohlašována příznaky. „Nicméně i v případě koronaviru bylo možné dopředu vědět – a také se vědělo – alespoň o jedné věci: akciové trhy byly už před propuknutím epidemie znatelně nadhodnocené,“ podotýká Kohout.

Investiční algoritmus fondu Quant pravidelně rozhoduje o další strategii fondu. Výsledek je popis aktuální situace na trhu pomocí šesti různých parametrů. Zajímavé je, že jediným parametrem, který se výrazně změnil mezi únorem a březnem, byla hladina rizika. Ta se podle výpočtů algoritmu dostala již do hodnoty odpovídající finanční krizi. „Musíme si ovšem uvědomit, že riziko na akciovém trhu je důsledkem krizí, nikoli jejich příčinou,“ poznamenává Kohout. Skutečnost, že v ostatních parametrech zůstaly hodnoty téměř beze změn svědčí o tom, že trhu jsou skutečně volatilní.

Kohoutem vytvořený algoritmus vychází z kvantitativní teorie peněz, za kterou získal americký ekonom Milton Friedman v roce 1976 Nobelovu cenu. Teorie je založena na předpokladu, že hlavním hnacím motorem ekonomiky je peněžní zásoba. Právě na základě vývoje peněžní zásoby ve světě, rozhoduje algoritmus a strategii investic do akciových indexů, v případě fondu Quant jde zejména o americký akciový index S&P 500.

V době krizí, a pandemie koronaviru jednou takovou krizí je, dochází k propadu akciových indexů. Ty se ale po odeznění krize poměrně rychle vrací k růstu. Vzhledem k tomu, že investice do akciových trhů má být vždy dlouhodobou záležitostí, v době poklesu trhů se v historii vyplatilo spíše nakupovat. „Celkem vzato, panika kolem koronaviru vypadá spíše jako nákupní příležitost než jako konec světa, a to i když uvážíme vážnost momentální situace a veškeré další souvislosti,“ míní Kohout.

I když svět podle jeho názoru čeká ještě hodně špatných zpráv, postupně se situace kolem koronaviru bude obracet k lepšímu. „Každá epidemie sleduje určité matematické zákonitosti, které nelze ošidit. Hlavní zákonitostí je šíření podle tzv. S-křivky. Na začátku počet nemocných roste exponenciálně, což pochopitelně vyvolává děs. Pak přijde bod zlomu, tempo růstu začne klesat,“ říká Kohout a čerstvá data z Číny, kde pandemie vypukla, jeho názor potvrzují. S dozníváním epidemie se akciové trhy vrací k růstu, často poměrně rychlému. Tímto způsobem reagovaly akcie například během Španělské chřipky na začátku minulého století. Ta postihla svět po první světové válce a stála život až 100 milionů lidí na celém světě. Jakmile počet mrtvých začal v roce 1919 klesat, hodnota indexu Dow Jones začala poměrně rychle růst.

Po opadnutí paniky trhy porostou

Podle Kohouta letos nastane v Evropě hospodářská recese. Recese ve Spojených státech je pak velmi pravděpodobná. Lze očekávat, že tak jako v minulosti, budou akcie pokračovat v pádu. Jak poznamenává, v tuto chvíli bohužel nejsme schopni odhadnout, jak dlouho epidemie koronaviru a jí způsobená krize potrvá. „V tom úplně nejhorším případě ekonomika na nějakou dobu klesne o několik procent, bude se také zhoršovat hospodářský výsledek firem. Některé odepíší části zisků, některé se propadnou i do ztráty. Propad akciových trhů může pokračovat a cenné papíry mohou ztratit i desítky procent své hodnoty. Také nezaměstnanost by mohla přechodně dosáhnout dokonce dvojciferných hodnot,“ nastiňuje těžkou situaci Kohout.

Zároveň je ale podle jeho názoru nepochybné, že Federální rezervní systém a další centrální banky přijdou s další „injekcí“ na podporu trhu. „Centrální banky zaplaví trh penězi, podobně jako tomu bylo během minulé krize. Peněžní expanze může mít nejrozmanitější podobu. Žijeme v době, kdy se všelékem na veškeré ekonomické i jiné neduhy stala bezbřehá emise peněz,“ dává Kohout prostor k opatrnému optimismu.

Velkou neznámou je v tomto případě především délka trvání propadu. Jak Kohout poznamenává, nyní netušíme, kdy dojde k obratu akciových trhů směrem vzhůru. Odhaduje ale, že tomu tak bude ještě před koncem pandemie. „Stále platí univerzální poučka: provádějte více menších nákupů během delší doby, abyste omezili riziko,“ poznamenává s odkazem na princip takzvaného pravidelného investování.

Autor: Pavel Kohout. spoluzakladatel fondu Quant a přední český ekonom

QUANT  |  22.3.2020


PředchozíDalší