Zrušení daně z nabytí nemovitosti je sporné opatření. Stejně jako zrušení daňových odpočtů úroků z nových hypoték

Ministerstvo financí navrhuje zrušit čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí. Podobný krok plánuje u také u daňových odpočtů ze zaplacených úroků u nově uzavřených hypoték. Cílem opatření je zlepšit dostupnost vlastního bydlení zejména mladým lidem a rozhýbat trh s byty. Lidem má pomoci rovněž uvažovaný odklad hypotečních splátek. Návrhy ministerstva komentuje Martin Tuček, daňový poradce ze společnosti BDO.

Posunutí splátek hypoték uleví lidem

Návrh na plošné posunutí splátek hypoték je pro většinu obyvatelstva velmi pozitivní. Pokud se podaří vyjednat konsensus s bankami, zabrání posun hypotečních splátek uvržení části obyvatelstva do nechtěné dluhové tísně. Dlužno dodat, že bankéři s návrhem plošného pardonu nesouhlasí a budou doporučovat změnu. Nerozumím ale záměru ministerstva rozhýbat trh s byty v situaci, kdy většina obyvatel své investice spíše přibrzdí či bude přemýšlet nad zredukováním svých výdajů. Potenciálními investory velmi pravděpodobně nebudou mladí lidé, ale osoby, které mají v současné době volné finanční prostředky. Tyto skupiny rádi uvítají novou investiční příležitost při poklesu akciových trhů a snížení úrokových příjmů.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jako nesystémové opatření

Souběžné zrušení daně z nabytí nemovitostí a podpory ve formě odpočtu úroků z úvěrů na bydlení je zcela nesystémové. Možnost odečíst od základu daně úroky z úvěrů je pro mladé lidi přínosné. Atributy tohoto daňového odpočtu jsou srozumitelnost, kontinuální použitelnost a přínosnost při každoroční redukci plateb státu – tedy faktické ponechání prostředků na splácení úvěrů poplatníkovi a dlouhodobá předvídatelnost. V praxi je to často využívaný nástroj. Skutečnost, že v Česku je převážná část bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví je pozitivní, neboť ve stáří pak zajišťuje seniorům částečné snížení průběžných životních výdajů. Prostřednictvím sociálních dávek je pak možné řešit další životní potřeby a zdraví.

Zrušení daně z nabytí nemovitostí jako nekoncepční krok

Zcela mimo jakoukoli koncepci je myšlenka ministerstva financí k zrušení daně z nabytí nemovitostí. Dlouhodobou koncepcí našeho státu by mělo být spíše snížení daňového zatížení práce. Z druhé strany musí být příjmy státního rozpočtu plněny více z daní ze spotřeby a daní z majetku plynoucí jak z jeho nakládáním, tak s jeho přesunem. Nejspolehlivějším nosičem zdanění jsou nemovitosti, na které je navázána daň z nemovitého majetku a daň z jeho úplatného převodu. Přitom převod v rámci dědictví či darování je ve většině případů od daně osvobozen. V několika posledních letech došlo k přesunu daňového zatížení při prodeji nemovitostí z prodávajícího na kupujícího. Důvodem byla mimo jiné skutečnost, že daň je následně lépe vymahatelná na tom, kdo nemovitosti koupil, než kdo stržil peníze za jejich prodej. Z dnešního pohledu je dokonce vnímána jako nespravedlivě zatěžující. V každém případě ani prodávající, ani kupující nebudou patřit mezi sociálně potřebné, kteří by v současné době mimořádných opatření potřebovali podpořit.

BDO  |  31.3.2020


PředchozíDalší