Mimořádná opatření významně dopadla na průmysl

Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. Trhy očekávaný propad na hodnotu 42,5 tedy byl o více než bod překonán. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad.

Ačkoliv se zdálo, že v posledních měsících index poukazuje na oživení v průmyslovém sektoru, nově nastalá situace tyto naděje opět hatí. Podobně jako v Německu došlo k nemalému propadu sentimentu. Ovšem šířící se nákaza COVID 19 a zejména pak mimořádná opatření, která vláda přijala ve snaze zbrzdit rychlost jejího šíření, má dopad především na sektor služeb. Pokud by tedy probíhalo šetření v tomto sektoru, viděli bychom podobně jako v eurozóně či sousedním Německu mnohem hlubší propad sentimentu. Veškerý další vývoj ať už v průmyslu nebo ve službách bude záviset jednak na délce trvání mimořádných opatření a jednak na jejich efektivitě. Na příkladu Číny, kde šíření nákazy kulminovalo před několika týdny, vidíme, že vzpamatování může přijít záhy po zažehnání krize. Včera zveřejněné výrobní PMI vykázalo expanzi průmyslového sektoru. Nutno podotknout, že výsledné PMI lze interpretovat tak, že situace v březnu se oproti únoru zlepšila. Neznamená to tedy, že by čínský výrobní sektor byl na přednákazových úrovních.

České PMI nyní ještě rozhodně nenarazilo na své dno. Průmyslníci měli v tomto průzkumu hodnotit situaci od poloviny února do poloviny března. Hlavní vlna restriktivních opatření ovšem přišla až v druhé polovině března. Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření.

Česká ekonomika se v letošním roce podle našich odhadů propadne, a to zřejmě ještě hlouběji, než v krizovém roce 2009. Vše nyní bude záležet na délce trvání restriktivních opatření a na následné rychlosti oživení. Očekáváme, že již v druhé polovině roku ekonomika zaznamená solidní růst, který ovšem nebude schopný kompenzovat propad z první poloviny roku. Toto oživení by pak mělo pokračovat i v celém roce 2021.

Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Vít Hradil, analytik

Raiffeisenbank  |  1.4.2020


PředchozíDalší