Vymáhat zálohové výživné bude velice náročné. Stát by měl přijmout opatření na podporu inkasa těchto dluhů

Parlament nyní projednává návrh zákona o zálohovém výživném, které by samoživitelům platil stát a pak by jej vymáhal od dlužníků. Pokud ovšem stát nezvýší svoji schopnost vymáhat dluhy, může ročně skončit 734 miliónů korun jako nedobytná pohledávka.

Zákon o zálohovém výživném by měl platit od začátku roku 2021 a zažádat o ně si budou moci samoživitelé a samoživitelky, kterým druhý rodič neplatí alimenty po dobu čtyř měsíců. Podmínkou bude také podání trestního oznámení pro neplacení alimentů. Zálohové výživné se podle odhadů bude dotýkat zhruba 24 tisíc dětí. Měsíční dávka na jedno dítě bude maximálně 3000 korun a poskytována by mohla být po dobu jednoho roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí by tak ročně vyplatilo částku okolo 864 miliónů korun.

Pomoc samoživitelům je správná věc, v Německu nebo Rakousku zálohové výživné funguje efektivně již roky. U nás ale, bez změny podmínek inkasa dlužného výživného, bude většina záloh nedobytnou pohledávkou“ vyslovil Jakub Zetek provozní ředitel M.B.A. Finance varování, že by stát měl myslet na to, jak pohledávky z neplatičů vymůže. Ty by měly vymáhat Finanční úřad nebo Celní správa, které dnes řeší dluhy ze správních poplatků a pokut, což jsou automaticky exekuční tituly, bez nutnosti posouzení soudem. Úředníci většinou rychle dohledají v registru obyvatel dlužníka, a jestliže má účet, nebo majetek, mohou mu jej obestavit. Ačkoliv mají relativně snadné případy, u exekucí dosahují úspěšnosti pod 15 procent, zatímco exekutoři vymůžou přes 25 procent. U předlužených neplatičů výživného se úspěšnost vymožení dluhu pohybuje pod 10 procenty a naprostá většina z nich neplatí opakovaně. “Celníci, nebo jiní úředníci provedou standartní procesní kroky, tedy obešlou dlužníka výzvou k úhradě na jim známou adresu. Když dlužník nereaguje, aktivně ho nevyhledávají a nesnaží se jej přinutit dluh zaplatit, protože na to nejsou zařízeni. Dohonit a přinutit takové lidi platit dluhy vyžaduje téměř detektivní pátrání týmu specialistů a znalost psychologie vyjednávání,“ vysvětlil Jakub Zetek provozní ředitel M.B.A. Finance důvody, proč bude pro stát obtížné vymáhat pohledávky za zálohové výživné. Pověřené úřady by musely masivně navýšit počet lidí, investovat do jejich odbornosti a vybavit je výkonným ICT systémem na dohledávání a komunikaci s dlužníky, což by stálo další stovky milionů korun z kapes daňových poplatníků.

Velká část notorických neplatičů výživného nemá trvalé bydliště, čelí vícečetným exekucím, když pracuje, tak „načerno“ a nemá majetek, který by bylo možné postihnout. Na tyto lidi příliš neplatí ani nástroj zadržení řidičského průkazu. Od roku 2014, kdy je možné uplatnit tuto sankci, bylo zabaveno jen něco přes 8 tisíc řidičáků. Přitom neplatičů alimentů je téměř 120 tisíc. Zaplatit výživné je nedonutí ani hrozba vězení. V roce 2019 šetřila Policie ČR 10 176 trestných činů zanedbání povinné výživy s celkovým nedoplatkem přes 410 milionů korun.

Soudy sice vynášejí podmíněné tresty, ale okolo tisíce odsouzených k tomu každoročně přidá jiný trestný čin, a do vězení nastoupí. To situaci jen zhoršuje, protože pobytem za mřížemi narůstají neplatičům další dluhy vůči státu a snižuje se šance na jejich zařazení do normálního života. Podle údajů Exekutorské komory je exekučně vymáháno deset miliard korun nezaplaceného výživného.

„Stát by mohl legislativně posílit vymahatelnost, a například zákonem umožnit postoupení pohledávky výživného, což je v okolních západních zemích možné. Samoživitelé by se tak nemuseli pouštět do zdlouhavého a finančně náročného boje o výživné. Zákon by měl stanovit minimální nominální hodnotu odkoupené pohledávky a určoval by i okruh subjektů, které jsou odborně způsobilé pohledávku odkoupit. Ty by na sebe převzaly riziko nedobytné pohledávky, bez nároku na ručení za trvání pohledávky od samoživitele, který u jiných typů pohledávek zákon zajišťuje,“ popsal Adam Vrbecký z advokátní kanceláře M.B.A. Legal možnost, jak pomoci samoživitelům získat dlužné výživné.

Stát by také mohl proti neplatičům alimentů uzákonit nové povinnosti a sankce. Například povinnost pracovní rekvalifikace, zákaz požívání alkoholu a drog, hraní hazardních her nebo vstupu do nevhodného prostředí. Tato opatření by měla hlavně preventivní účinek a dohled nad jejich dodržováním by mohla zajistit Probační a mediační služba.

M.B.A. Finance  |  2.4.2020


PředchozíDalší