Proč neodložit podnikům DPH?

I když máme na stole první scénáře uvolňování karanténních opatření, začíná být jasné, že po celý druhý kvartál bude řada odvětví jednoduše krvácet. A to ať už skrze přímé omezení výroby, výpadky subdodávek nebo v důsledku slabé poptávky. Pokud se budou výpadky likvidity v podnikovém sektoru pohybovat v řádu vyšších stovek miliard až jednoho bilionu korun, zdá se, že česká vláda nemůže agresivnějšími krátkodobými opatřeními mnoho pokazit. Záruční úvěrové programy COVID I a COVID II měly pomalý náběh a v jejich rámci se nakonec poskytl relativně malý objem úvěrů (zatím přibližně 300 plus 600 milionu CZK). Je tedy zapotřebí, aby se co nejrychleji rozjely nové záruční programy, a to rychleji administrované a takové, na které dosáhne větší počet podniků (například připravovaný COVID III). Do té doby může česká vláda zvážit i jiné způsoby, jak ponechat dočasně více hotovosti ve firmách - například odklad plateb DPH nebo sociálního a zdravotního pojištění výměnou za rozumný úrok. Šlo by svým způsobem o rychlou překlenovací půjčku a stát by mohl úrok nastavit jednoduše a rychle například výrazným snížením sankcí za opožděné platby.Ať už nakonec nástroje budou jakékoliv, je jisté, že čím více bude vláda otálet, tím větší může být celkový účet za krizi.

Aby se mohla ale naplno pustit do práce, může potřebovat časem podporu centrální banky. Český dluhopisový trh je relativně malý a nové velké emise vládních dluhopisů na něm mohou časem tlačit vzhůru rizikové a likviditní prémie (na českém vládním dluhu), což by nakonec nechtěně zhoršovalo dostupnost peněz i pro soukromý sektor. Je tedy dobře, že novela zákona o ČNB plánuje centrální bance rozvázat ruce pro plnohodnotnou politiku kvantitativního uvolňování (QE). Je jen škoda, že je to pouze na dva roky (klasické programy QE trvají zpravidla déle) a že nejsou v novele lépe vyspecifikovaná aktiva, se kterými centrální banka eventuální QE může provádět.

Autor:
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

ČSOB  |  16.4.2020


PředchozíDalší